Izrael normalizuje vztahy. A co přijde dál?

Když byla v polovině srpna s velkou pompou americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámena normalizace vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE) a o měsíc později také mezi Izraelem a Bahrajnem, komentáře světových médií se předháněly v patosu: psalo se o „historickém průlomu“či „bezprecedentním zlomu na Blízkém východě“. O dva měsíce později se ukazuje, že cesta k úplnému narovnání vztahů mezi židovským státem a jeho arabskými protějšky bude dlouhá a dost možná i klopotná. „Normalizace“totiž zatím postupuje jen drobnými krůčky a především v Bahrajnu zdaleka ne všichni obyvatelé jsou z navázání kontaktů s Tel Avivem nadšení. SAE a Bahrajn jsou teprve třetí a čtvrtou arabskou zemí, které byly ochotny vztahy s Izraelem normalizovat. Již dříve s takovým krokem souhlasily Egypt (1979) a Jordánsko (1994). Dohody s Egyptem a Jordánskem ovšem měly ohromný význam jak symbolický, tak i praktický – s oběma zeměmi má totiž Izrael společnou hranici a v minulosti s nimi válčil.

Oproti tomu mezi Izraelem na jedné straně a SAE a Bahrajnem na straně druhé neexistovaly nikdy jiné kontroverze než ideologické, které zůstávaly ve verbální rovině. Hlavním deklarovaným cílem obou dohod je spolupráce v oblasti ekonomických vztahů, vědy, dopravy a podobně. „Za oponou“je ovšem silný zájem účastníků (a zejména USA, které dohody se SAE a Bahrajnem zprostředkovaly) vytvořit protiváhu proti Íránu.

Velká gesta, malé výsledky Nedělní návštěva izraelsko-americké delegace v bahrajnské metropoli Manámě nepostrádala symbolické momenty. Politici, mezi nimiž byl také ministr financí USA Steven Mnuchin, cestovali do Bahrajnu na palubě letadla izraelské společnosti El Al – byl to první takový let v historii. Šéf izraelské Národní bezpečnostní rady Mejr Ben-Šabat po přistání v Manámě promluvil v arabštině, a dokonce citoval z koránu. Bahrajnský ministr zahraničí Abdullatif al-Zajání zase označil zahájenou spolupráci s Izraelem za „nejefektivnější cestu k trvalému míru“.

Z praktického hlediska ale obě země pouze podepsaly dohodu o navázání diplomatických styků s úmyslem otevřít v budoucnu velvyslanectví. Dokument ani slovem nezmiňuje izraelsko-palestinský konflikt, který zůstává zásadním problémem pro mírové urovnání na Blízkém východě.

Podle listu The Times of Israel však Palestinu zmínil ve svém projevu po podpisu dohody ministr al-Zajání s tím, že „palestinská otázka se musí vyřešit prostřednictvím přímých rozhovorů a výsledkem musí být dvoustátní řešení“. Možnost vzniku samostatné Palestiny však současná izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua nepřipouští. Izraelci dosud pouze podmíněně souhlasili s „pozastavením“již dříve oznámené anexe části Západního břehu Jordánu. V Bahrajnu existuje proti narovnání vztahů s Izraelem značný odpor. Šíitští náboženští vůdci, požívající velké autority, dohodu s Izraelem tvrdě odmítli a hashtag „Bahrajn proti normalizaci“patří v zemi mezi ty nejpopulárnější.

Kabinet Spojených arabských emirátů zmíněnou dohodu ratifikoval včera. Následovat bude dnešní návštěva delegace SAE v Izraeli, kterou podpoří i zástupci USA v čele s Mnuchinem.