Bude ruka v rukávě?

Piráti a STAN kují předvolební spojenectví

Představitelé Pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí konečně „kápli božskou“a oficiálně oznámili, že do voleb do Poslanecké sněmovny chtějí jít v koalici, a to pod názvem Piráti a Starostové. Koaliční forma při takzvaném aditivním kvoru znamená, že budou muset za rok získat alespoň deset procent hlasů, aby mohli vstoupit do Poslanecké sněmovny. Není to poněkud troufalý předpoklad?

Možná ano, ale spíše ne! Podle agentury Kantar, jež pro Českou televizi zkoumá týden co týden volební preference, se Pirátská strana pohybuje v rozmezí od jedenácti do devatenácti procent, zatímco Starostové oscilují mezi pěti a půl a devíti procenty. K překonání desetiprocentního kvora by to mělo bohatě stačit, předpokládá vedení tohoto dvojspolku.

Synergický efekt

Mechanické sčítání preferencí je ale ošidné a několik koaličních slepenců na ně v minulosti doplatilo. Ti, kdo až dosud volili STAN, zajisté vyznávají trochu jiné priority než voličské zázemí Pirátů. Totéž platí samozřejmě naopak! Spojení Pirátů a STAN do koalice nemusí části jejich dosavadních příznivců vyhovovat a přesunou se jinam.

Konstruktéři všech koalic, a ta rýsující se z Pirátů a Starostů není výjimkou, sázejí optimisticky na takzvaný synergický efekt. Čili na to, že počet odpadlíků bude bohatě vynahrazen příznivci z jiných koutů politického spektra a hlavně ze zdrojů občanské společnosti.

Stabilita hnutí STAN a dynamika Pirátů, pokud je vedení obou stran dokážou vyvážit, může být atraktivní volbou pro středového, mírně levicově-liberálního cítícího občana.

Něco takového snad u nás ještě existuje, vezmeme-li v úvahu, že k „velkým“volbám do sněmovny nechodí pravidelně zhruba 40 procent oprávněných voličů. Odečteme-li notorické nevoliče, mezi těmi, kteří v minulosti volili, ale už léta nemají koho volit, by mohla koalice Pirátů

a STAN zabodovat. Samozřejmě, že dílem jsou to zatím jen teoretické úvahy.

V Pirátské straně probíhá až do konce října na jejím internetovém okruhu hlasování, zda Piráti do koalice se Starosty skutečně půjdou. To, že vedení Pirátů se už pro koalici se Starosty veřejně vyslovilo, je vlastně jenom příslib. Rozhodne pirátské referendum. Když řekne členská základna Pirátů NE!, ani osobní přátelství lídrů obou formací Ivana Bartoše a Víta Rakušana na tom nemusí mnoho změnit. Piráti jsou natolik svobodomyslná strana, že její vedení si obtížně vynucuje loajalitu nižších článků strany.

Ideologická rozbředlost

Tak například, navzdory linii Bartošova vedení pomohli Piráti na Zlínsku ke vzniku krajské koalice bez STAN. Lídrem její kandidátky byl Petr Gazdík, zakladatel STAN, dvojnásobný starosta a místostarosta obce Suchá Loz na moravsko-slovenském pomezí, který koalici s vedením

Pirátů spolu s Rakušanem dojednával. Navíc nutno mít na zřeteli, že Piráti jsou opravdu velmi dynamická a velmi originální strana. Jejich fetiš skrznaskrz otevřené a průhledné politiky je jistě přitažlivý pro některé voliče. Partneři Pirátů však s tímto jejich stylem mívají někdy potíže. Některá politická jednání musí být z povahy věci důvěrná a neprospěje jim, když místo i čas konání a další podrobnosti uvede Pirát předem na svém twitterovém účtu. Přestože zkušenosti z praktické politiky v Poslanecké sněmovně či na pražské „velké“radnici Piráty postupně umírňují, náboj vzpoury v nich zůstává.

Pokud se koalice Pirátů a Starostů stane skutečností, jejím stabilizátorem bude STAN. Má s tím zkušenost ze spolku s TOP 09. Povýtce městská a intelektuální „topka“získala díky STAN celostátní zázemí. Z členů a registrovaných příznivců je jich zhruba 1300 často dlouholetými starosty, kteří se ve svých obcích těší autoritě. V již zmíněné Suché Lozi přišlo ke krajským volbám 51 procent voličů, přičemž 56 procent z nich volilo kandidátku STAN v čele s Gazdíkem.

Soudě z nedávného rozhovoru pana prezidenta profesora Václava Klause pro Reflex, také spojenectví Pirátů a Starostů bude patrně onou „novou levicí“, pro naši zemi nebezpečím z nejnebezpečnějších. Ano, klasické politické strany ustoupily do pozadí, přičemž klasická levice, tedy ČSSD a KSČM, jako by mizela rovnou v propadlišti. V tom má pan prezident Klaus pravdu. Stejně jako jeho nástupce Miloš Zeman je nicméně zajatcem politiky pravo-levého střetávání. Kdo do tohoto „mustru“nezapadá, je a priori podezřelý.

Koalice Pirátů a STAN není však „novou levicí“. Na to je příliš ideologicky rozbředlá a zatím programově nevyhraněná. Jenomže koho dnes zajímají politické programy? Pár přesvědčivých vůdců a nekonfrontační styl – to je to, po čem dnes část veřejnosti, otrávená věčnými půtkami, volá. Ne po stranách „jako řemen“!

Pokud se koalice Pirátů a Starostů stane skutečností, jejím stabilizátorem bude STAN. Má s tím zkušenost ze spolku s TOP 09.

(S přispěním Marie Cinové a Jana Zajíčka)