Testy: nejmenší procento nakažených má Praha

Jiný kraj, jiný mrav. Podíl pozitivních testů na covid se v ČR drží kolem třetiny. V různých krajích se ale situace liší a záchyt pozitivních výsledků k celkovému počtu provedených odběrů se různí. Dokládají to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která mají LN exkluzivně k dispozici.

V posledním říjnovém týdnu od pondělí do soboty laboratoře provedly celkem 235 109 testů na onemocnění covid-19 a odhalily necelých 77 tisíc případů nákazy. Třetině testovaných tak přišla zpráva, že mají covid. Nejmenší podíl pozitivních testů má Praha, něco málo přes 24 procent, naopak na Vysočině je to skoro dvojnásobek, necelých 46 procent.

Proč jsou rozdíly markantní? Důvodů je několik. Jedním z nich je, že v případě menšího počtu obyvatel v kraji mají hygienici větší šanci dotrasovat další nakažené a poslat na testy skutečně jen rizikové kontakty.

„V Praze se mnohem hůře vyhledávají kontakty infikovaných. Vzájemné mísení lidí tam je určitě větší než na Vysočině,“vysvětlil LN ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Jiří Kos z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. V méně zalidněném regionu proto mohou hygienici lépe vytipovat nemocné, kterým test ukáže pozitivní výsledek. Vysočina má kolem půl milionu lidí, kdežto Praha 1,3 milionu.

Na Vysočině navíc v posledních dnech převažuje přenos v rodinách. „Tam máte lepší podmínky pro dohledání kontaktů a hlavně vyšší pravděpodobnost, že vyhledaný bude skutečně infikovaný. Rodinní příslušníci totiž žijí v úzkém kontaktu, jsou silně vystaveni nákaze a pozitivní výsledek je u nich častý,“uvedl Kos.

Na rozdíl třeba od velkých kanceláří, kde se zaměstnanci sice potkávají, ale ne tak intenzivně.

Avšak pokud je jeden z pracovníků nakažený, na test musí všichni, kteří se s infikovaným viděli déle než 15 minut. Určitě je u nich šance, že jsou nakažení, ale rozhodně nižší než u členů jedné domácnosti, kteří spolu žijí skutečně natěsno a dlouhodobě.

Kupříkladu ve Středočeském kraji, kde se podíl pozitivně testovaných nejvíce blíží celorepublikovému průměru (tedy asi třetině), se nákaza šíří zejména v sociálních zařízeních a ve firmách. Laboratoře tam provedly v posledním říjnovém týdnu 32 tisíc testů a odhalily přes 10 tisíc případů.

„Je velmi těžké přesně říct, proč se jednotlivé kraje tolik liší. Podíl pozitivních testů může jít nahoru vlivem nějakého většího ohniska, které se tam v daném týdnu objeví, výkyvy bych tedy přičítala tomu,“uvedla pro LN mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.

Situace se tak podle ní mění každým okamžikem. Ostatně větší ohnisko se nedávno objevilo na Pelhřimovsku, kde bylo v minulém týdnu 1173 nakažených na 100 000 obyvatel. To se v podílu pozitivně testovaných v Kraji Vysočina muselo také projevit.

Praha je na dobré cestě Naopak v hlavním městě se podle ředitelky pražské hygienické stanice Zdeňky Jágrové začíná situace zlepšovat. Na začátku října byl podíl pozitivních testů v Praze kolem třetiny, o měsíc později klesl na pětinu. „Je to jeden z ukazatelů, že epidemie v hlavním městě ustupuje. Infekce by mohla začít odeznívat,“řekla LN šéfka pražských hygieniků. Zároveň varovala před předčasnou euforií.

„Neznamená to, že už máme epidemii za sebou a lidé mají přestat nosit roušky a dodržovat nařízení,“zdůraznila. S tím souhlasí

Denní nárůst počtu osob s prokázaným onemocněním i šéf Chytré karantény Petr Šnajdárek. „Praha klesá, je to dobrý trend, ale musíme být opatrní,“řekl LN.

Více než milionová metropole může být na dobré cestě i z toho důvodu, že z ní epidemie nikdy zcela nevymizela a už na jaře se tam rozjela ve větším měřítku.

„Nákaza je v hlavním městě dlouhodobě, mohli jsme zakročit dříve než hygienici v jiných krajích,“uvedla Jágrová.

Dříve byla Praha v počtu nových případů na prvním místě mezi kraji, nyní je na páté až šesté příčce. „Vysočina byla o prázdninách nulová, my jsme měli každý den nové záchyty. To může mít také vliv,“dodala šéfka pražských hygieniků.

Podobného názoru je i hlavní hygienička Jarmila Rážová. „Jedno z možných vysvětlení je, že Praha měla dříve než ostatní kraje vysoké výskyty. A zároveň je to přijetím opatření a snížením mobility výrazným způsobem, nejvíc ze všech krajů,“uvedla minulý pátek. Ostatní kraje podle ní budou při dodržování opatření pražskou metropoli dohánět.

Za rozdílem stojí i samoplátci Vedle hlavního města má druhý nejmenší podíl pozitivních testů Karlovarský kraj, ten má navíc ještě méně obyvatel než Vysočina. V předminulém týdnu tam laboratoře odhalily nákazu u necelých 27 procent lidí, kteří se nechali otestovat. Za Vysočinou následuje Olomoucký kraj s 40 procenty pozitivních testů.

Dalším důvodem, proč se kraje od sebe tolik liší, jsou samoplátci. „Praha jich má hodně, většinou kolem 15 až 20 procent na celkovém objemu testů. Ti mohou přijít z různých důvodů, nikoliv protože se potkali s nakaženým či mají příznaky,“uvedla Jágrová.

Povětšinou potřebují negativní test třeba kvůli zaměstnání či cestě do zahraničí. Na území hlavního města se takto testují například i představitelé vlády, účastníci různých televizních show či osazenstvo Hradu.

„V Praze je pochopitelně větší počet institucí, na Vysočině je samoplátců méně než v metropoli. Ta má pak ve výsledku logicky

Počet testů v jednotlivých krajích nižší podíl pozitivně testovaných,“uvedl Kos z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.

S tím souhlasí i šéf Chytré karantény Šnajdárek. Zároveň upozorňuje, že je velmi těžké kraje porovnávat, neboť si mezi sebou vzájemně předávají odebrané vzorky. „A to podle toho, jak laboratoře v jednotlivých krajích stíhají. Já centrálně rozhodnu o tom, které laboratoře si vzorky mezi sebou pošlou,“uvedl Šnajdárek.

Podle Jágrové je nejlepší porovnávat kraje, které mají přibližně stejný počet obyvatel. Zajímavostí je, že v Jihomoravském kraji, jenž má podobný počet obyvatel jako Praha, testovali v předminulém týdnu téměř o třetinu méně lidí než na území hlavního města. Podle dostupných dat laboratoře na jižní Moravě provedly přes 20 tisíc testů, v Praze ve stejném období téměř 30 tisíc.

Nemusí to ale být tím, že by tamní doktoři vypsali méně žádanek, ale tím, že lidé na testy jednoduše nepřišli. „Na venkově chodí méně než ve velkoměstech. Mnohdy zůstávají doma s tím, že nikoho nenakazí,“řekla šéfka pražských hygieniků.

Lidé na vesnicích tak mohou nemoc více podceňovat. „V době, kdy už byly po celé republice povinné roušky, na Moravě pořádali burčákové slavnosti a podobně,“uvedla příklad Jágrová. Zároveň dodala, že důvodů může být několik a toto je jen jeden z nich.