Prezidentem na třetí pokus
Minulou sobotu v 17.24 středoevropského času bylo rozhodnuto.
Televizní stanice CNN prohlásila demokrata Joea Bidena novým prezidentem Spojených států amerických. Krátce po ní se připojily i světové agentury a další americké televizní stanice, včetně konzervativní Fox News, která byla dlouho věrná Donaldu Trumpovi.
Joe Biden, který oslaví 20. listopadu 78. narozeniny, dosáhl po téměř pěti desítkách let od chvíle, co vstoupil do politiky, vrcholu kariéry.
Po letech 1988 a 2008 mu vyšel až třetí pokus stát se prezidentem. Až složí 20. ledna příštího roku v pravé poledne amerického času slavnostní přísahu, stane se vůbec nejstarší hlavou státu v dějinách USA.
Bidenova cesta do Bílého domu nebyla přímočará. Podobně se ani jeho život neobešel bez kritických momentů, ba osobních tragédií. V mládí trpěl koktáním, které se ale vlastním úsilím odnaučil. Jen měsíc předtím, než se stal v roce 1973 historicky nejmladším senátorem, přišel těsně před Vánoci při dopravní nehodě o první manželku a jejich malou dceru. Oba Bidenovi synové, Hunter a Beau, kteří byli také ve voze, se zraněními přežili.
Politik, který si vždycky zakládal na své katolické víře i na irských kořenech, nakonec seděl v Senátu za stát Delaware plných 37 let. Nejenom tehdy, ale v dobách, kdy sloužil osm let v Bílém domě jako viceprezident po boku Baracka Obamy, si vysloužil pověst pragmatického politika.
Ve své straně sice patřil i po konci viceprezidentského období k těžkým váhám, přesto ale nikdo moc nepočítal s tím, že by mohl být Biden při případné třetí kandidatuře úspěšný. I proto, že připomínal politika ze starých časů, které skončily nejenom v roce 2016 zvolením nepolitika Donalda Trumpa.
I v Demokratické straně nastal generační a tematický posun: Ve prospěch mladších osobností, pocházejících často z rodin imigrantů, kteří obrátili pozornost směrem k ochraně klimatu, požadavkům na zdanění bohatých, zrušení školného či zavedení zdravotního pojištění pro všechny.
Navzdory tomu do toho Biden před devíti měsíci znovu šel. Televizní debaty dvacítky demokratických uchazečů proto hlavně zpočátku často připomínaly souboj „všichni proti Joeovi“.
Mimochodem, v té úplně první na veterána americké politiky útočila nejvíc jistá Kamala Harrisová, senátorka z Kalifornie. Právě ona nyní spolu s Bidenem vstoupí do Bílého domu a bude tak jeho pravou rukou.
Záchrana v Jižní Karolíně Smůla se lepila Bidenovi na paty i při prvních demokratických primárkách začátkem roku. Zatápěli mu nejenom noví a mladší spoluuchazeči, jako například Pete Buttigieg, ale i samozvaný socialista a neformální vůdce levicového křídla, 78letý veterán Bernie Sanders. Až teprve super úterý a s tím i primární volby v Jižní Karolíně s její věrnou černošskou komunitou přinesly pro Bidena obrat.
Pak přišla koronavirová pandemie, která udělala jeho kampani čáru přes rozpočet. Podobně jako prezident Trump i Biden se cítil nejlépe obklopený lidmi, jež mohl poplácávat po ramenou a žoviálně si s nimi povídat.
To mělo být jeho zbraní hlavně v průmyslových státech amerického severovýchodu, které demokraté před čtyřmi lety překvapivě ztratili ve prospěch Trumpa. Namísto toho se musel stáhnout do sklepa svého domu ve Wilmingtonu, odkud se snažil udržovat kontakt se světem.
Politik se sklonem ke slovním přešlapům a příliš dlouhým projevům je v cíli. V neposlední řadě tak dodržel slib, který měl v roce 2016 údajně dát svému těžce nemocnému synovi Beauovi na smrtelné posteli: že v příštích volbách půjde proti Trumpovi.
A ještě něco se v Bílém domě změní. Po čtyřech letech se tam znovu vrátí zvířecí život. Manželé Bidenovi mají dva německé ovčáky, z čehož jeden má záchranářský výcvik.
Návrat Joea Bidena do Bílého domu, kde již v letech 2008 až 2016 sloužil jako viceprezident, znamená i příchod politika starého střihu. S ním přijdou i pragmatismus a spolehlivost.