Rozloučení online: virus ničí pietu pohřbů
Nejen omezený počet účastníků smutečního rozloučení, některé pohřební služby ani neumožní důstojné zacházení se zesnulým
„Zesnulé s covidem neodvážíme.“Ano, i takové odpovědi pohřebních služeb se může pozůstalý dočkat. Úmrtí bližního s koronavirem se už přitom dotklo více než čtyř tisíc rodin a číslo každým dnem stoupá. Hořká vzpomínka na nedůstojné poslední rozloučení v době, kdy pandemie v Česku neubírá na obrátkách, zůstane v paměti nejednoho pozůstalého.
Lidé mívají mnohdy jasno, jak si poslední rozloučení představují. Žádný scénář ale dozajista neodpovídá náhledu ministerstva zdravotnictví, který uvedlo při příchodu jarní covidové vlny a od té doby zůstal beze změny.
„Standardní a poslední služby, jako je česání a mytí, se neprovádí. Tělo se neobléká. Vkládá se do určeného obalu (pytel s krytým zipem ze silnostěnného plastu),“vyčnívá z výčtu opatření, která resort zveřejnil ve snaze snížit riziko přenosu viru.
Některé zesnulé proto nedůstojný scénář posledních úkonů neminul, přestože pozůstalí trvali na uctivějším rozloučení. „Pozůstalí by si měli dát pozor – pokud jim pohřební služba řekne, že něco z klasických služeb není za současné situace možné, měli by se obrátit na jiný ústav. Ta opatření nemají žádnou právní oporu,“sdělil pro Lidovky.cz předseda Asociace soukromých pohřebních služeb (ASPS ČR) Jaroslav Mangl.
Nejde totiž o žádné závazné nařízení, ale pouze o doporučení, což pro Lidovky.cz potvrdil i někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který během jarní vlny covidové pandemie stál v čele resortu. „Na jaře jsme ještě s virem neměli zkušenosti, tak jsme podle čerstvých doporučení první týden postupovali, ale brzy jsme tuto praxi opustili,“doplňuje Mangl. Některé ústavy se však postupů drží dodnes.
Podle mluvčího resortu zdravotnictví Martina Novotného jsou nastavená doporučení dobrým konsenzem k zajištění ochrany zdraví před onemocněním covid-19, zejména zaměstnanců pohřebních služeb a dalších osob, které s tělem zemřelého s koronavirem nakládají, zároveň by prý měla udržet maximální možnou pietu. To je však sporné.
Otevřená rakev a nulové riziko přenosu nákazy Nespočet podnětů souvisejících s covidem-19 a pohřebnictvím v poslední době řeší také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Na ombudsmana se nedávno obrátila žena, jejíž dědeček zemřel ve zdravotnickém zařízení a byl na covid pozitivní. Vnučka nesouhlasila s tím, že při obřadu nelze vystavit otevřenou rakev. Nechtěla se smířit s tím, že by dědečka pohřbili, aniž by ho ještě jednou mohla spatřit.
Podle Křečka v dané situaci skutečně není možné zemřelého vystavit v otevřené rakvi tak, jak je běžně zvykem, aby se nemohl virus přenést například dotykem. Etický problém by podle něj pohřební služby měly vyřešit tím, že by pro pozůstalé zpřístupnily místnost pro úpravu zemřelých a tělo pro ně naposledy odkryly.
Ani pro odepření otevřené rakve kvůli koronaviru však v české legislativě neexistuje právní relevance. Covid-19 se totiž skutečně vysoce infekčním onemocněním, jako jsou například ebola, SARS, ptačí chřipka nebo mor, nemůže rovnat. Na jejich seznam nepatří, a pro ně platná mimořádná nařízení v pohřebnictví tedy ministerstvo zdravotnictví neuplatnilo.
„Pro lepší pocit lidí zajišťujeme ukázky zesnulých skrze skleněné víko rakve, ale stejně je nulová šance, že by vir přečkal všechny procesy, kterými tělo projde,“ sdělila pro Lidovky.cz Helena Vyskočilová, jednatelka pohřebního ústavu Auriga.
Dosud se navíc neprokázal případ, že by kdy došlo k přenosu covidu prostřednictvím těla zesnulého. „Při manipulaci s tělem může dojít k výdechu, takže se přes dýchací otvory dává gáza napuštěná dezinfekcí. Navíc dezinfekcí projde dvakrát také celé tělo, pak teprve může dojít k mytí a dalším úpravám. Zemřelí s covidem pro nás nejsou nebezpeční, chráníme se hlavně kvůli pozůstalým,“upřesňuje Mangl.
„K zesnulým s koronavirem zaměstnanci musí přistupovat v jednorázovém oblečení, rukavicích a rouškách. Všechno se pak bezprostředně po manipulaci zlikviduje, jako by šlo o infekční odpad,“popsala Vyskočilová.
Ochranné pomůcky se potom zákonitě promítají do ceny za pohřební služby, ta v důsledku jejich vyšší spotřeby a zdražení stoupla v průměru o pět set až tisíc korun.
Pohřební obřad online
Bez omezení se pak neobjedou samotné obřady, smuteční hostiny jsou zakázány zcela. V obřadní síni se od 22. října může sejít nanejvýš deset hostů, rozestupy a roušky jsou samozřejmostí. Podle Mangla samotný obřad pak za dodržení dnes už běžných opatření mohou zvenku sledovat další lidé. „Otevřou se dveře, dá se tam reproduktor a ostatní stojí venku,“říká. Některé pohřební služby po každém obřadu také pomocí germicidní lampy prostory smutečních síní sterilizují.
Pro početnější osazenstvo je během druhé vlny běžnou praxí pohřebních ústavů přenos obřadu online. Fyzické návštěvě navíc často brání karanténa nebo nemoc rodinných příslušníků.
Pohřební služby: paralýza není, pracujeme normálně
„To, co panuje v České republice, je hysterie, na internetu vidím články, že pohřební služby jsou paralyzované – není to pravda. Volají nám vyděšení lidé, uklidňujeme je, že všechno probíhá jako normálně,“říká Mangl.
S tím souhlasí také Vyskočilová z pohřebního ústavu Auriga, podle ní za stávajícího tempa žádné přetížení nehrozí. „Abychom zajistili chod firmy, rozdělili jsme týmy. Všechny zesnulé také za současné situace před převozem ukládáme do vaků, všem se nasazují roušky, pak se provede dezinfekce,“říká s tím, že kapacity ústavu Auriga nejsou využity ani z poloviny.
Co se týče celkové úmrtnosti v České republice, podle statistik ASPS ČR byl jejich počet letos v říjnu dokonce nižší než loni. Každý den před koronavirovou pandemií v Česku průměrně zemřelo 330 lidí.