Koronakrize urychluje změny
Většina ekonomik od Evropy po Severní Ameriku po jarním lockdownu a velkém ekonomickém propadu ve třetím čtvrtletí velmi rychle rostla. Nastal tedy vývoj ve tvaru písmene V. Nyní jsme ve druhé vlně a druhém částečném lockdownu. A mluví se o dvojitém či trojitém V, tedy W nebo VVV.
Objevily se i úvahy o vývoji ve tvaru písmene K, kdy po strmém propadu horní větev ekonomiky vydělává (internetové firmy a lidé pracující z domova) a dolní se prudce propadá; vzrostou sociální nerovnosti. Jak se bude vyvíjet ekonomika a jaké to bude mít dopady?
Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost
Edvard Outrata: Tendence k rozdělení
Kolikrát nás koronavirus donutí utahovat šrouby a povolovat ekonomická omezení, než se vyřeší vakcínou nebo promořením a oslabením, je obtížné předvídat. Výsledkem však zřejmě bude značně odlišný osud firem či odvětví, protože krize skoro jistě povede k významným strukturálním změnám. Některé se zdají dnes evidentní, jiné mohou překvapit.
Přirozeným důsledkem takových změn ve společnosti a v ekonomice bývá tendence k rozdělení lidí, firem či odvětví na vítěze a poražené. Bude úkolem státu nejen tyto změny podpořit, ale i zajistit sociální smír, zejména pomoci lidem, aby změny akceptovali a do nové ekonomiky se co nejdříve efektivně zapojili.
EDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě
Tomáš Pfeiler: Dílčí pozitivní přínosy
Navzdory dramatickému nárůstu nakažených nesmíme opomenout optimistické zprávy. Koronavirus a restriktivní opatření pomohly širším strukturálním změnám. Například značně urychlily proces digitalizace, což by v následujících letech mohlo nastartovat ochabující produktivitu, palčivý problém posledních let.
TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus
Aleš Chmelař: Nevyhrožovat úsporami
Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.
Lidé sice již vyčerpali úspory, ale o to více se snaží šetřit. Podniky omezují investice. Mnozí raději „sedí“na hotovosti. Ekonomika začne dlouhodobě stagnovat. V poslední velké krizi to bylo teprve v průběhu druhé „dluhové“recese, kdy eurozóna zaznamenala strukturální dopady, hlavně růst nezaměstnanosti. Proto nesmíme podniky a domácnosti zahltit vyhrožováním úsporami. Ne teď.
Proto dává smysl zachovat vládní programy, kurzarbeit, růst mezd... A protože fiskální prostor je omezený, musí se rychle aktivovat podpora z EU a zavést vážná debata o aktivním využití měnové politiky. Jinak bude naše nadějná cesta od montovny k vyspělé ekonomice u konce.
ALEŠ CHMELAŘ náměstek ministra zahraničních věcí
Debata je redakčně upravena. Dále do ní přispěli Dominik Stroukal, Martin Pánek a Pavel Kohout. Další texty jsou na adrese Českápozice.lidovky.cz