Kolik znáte vazebních důvodů?
Před lety jsem byl ministrem spravedlnosti jmenován zkušebním komisařem u advokátních zkoušek pro oblast trestního práva. Věřím, že jsem examinátorem spíše shovívavým, bazírujícím nikoliv na encyklopedických znalostech platného práva, nýbrž na schopnosti uchazeče o vykonání advokátní zkoušky aplikovat právní předpis na situaci, v níž se může jeho potenciální klient ocitnout.
Výjimkou je elementární znalost procesních předpisů. Na rozdíl od hmotněprávní úpravy nemá advokát v terénu většinou příliš času na studium zákonné úpravy, judikatury či komentářů, a tak prostě procesní základy znát musí. Policista při výslechu by se patrně divil, pokud by obhájce požádal o jeho přerušení proto, že se musí mrknout do zákona, jaká že práva to jeho klientovi vlastně přísluší. Stejně tak se advokát i před soudy, ať už při vazebním zasedání, hlavním líčení, či veřejném zasedání, ocitá v mnoha situacích, kdy prostě musí procesní předpisy ovládat.
Za záchrannou otázku z trestního práva procesního jsem u advokátních zkoušek vždy považoval a považuji skutečně naprosto elementární dotaz, jaké jsou v našem právním řádu zákonné důvody vazby. Pochopitelně požaduji nejen jejich výčet, ale i analýzu toho, v čem se důvody liší, jak je odstranit a podobně.
Jaké jsou tedy v České republice vazební důvody? Vím, že je právníci nepochybně znají. Pro laické čtenáře si ale dovolím krátký exkurz.
Tři zákonné vazební důvody Obviněného lze vzít do vazby, pokud je důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat. Tomu se říká vazba útěková. Dalším důvodem pro uvalení vazby je obava, že obviněný bude na svobodě působit na doposud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné. To je vazba koluzní. A třetím zákonným vazebním důvodem je obava, že obviněný trestnou činnost zopakuje, či dokonce dokoná čin, pro který je stíhán. Tuto vazbu nazýváme předstižnou.
Když už se stane, že je obviněný vzat soudem do vazby, má šanci usilovat o propuštění z ní mimo jiné tím, že prokáže, že vazební důvody již pominuly.
Jak mohou vazební důvody pominout? To je velmi prosté v případě vazby předstižné. Například tím, že obviněný skončí ve funkci či v pracovní pozici, v níž se měl dopouštět trestné činnosti. Obdobně pomine logicky vazba koluzní, jakmile dojde k vyslechnutí svědků a spoluobviněných.
Největší patálie jsou ale tradičně s vazbou útěkovou. Ačkoliv uprchnout a skrývat se je v dnešním hyperglobalizovaném světě fakticky nemožné, jde o často užívaný vazební důvod. Důvody útěkové vazby často není možné odstranit, nicméně vazbu samotnou je přesto možno nahradit. České trestní právo má širokou paletu instrumentů pro nahrazení útěkové vazby. Jde o záruky, kauce, dohledy probačních úředníků a v neposlední řadě i o možnost využít tzv. elektronické náramky.
V daném kontextu je třeba se pozastavit nad praktikou, která není zcela nová ani zcela neznámá a která občas probublá do veřejného prostoru.
Do vazby lze obviněného vzít jen pro některý ze tří zákonných důvodů: existuje vazba útěková, koluzní nebo předstižná. Obhájci však znají i termín vazba „na změknutí“.
Nátlak vazbou je nepřípustný V médiích bylo v nedávné době možné zaznamenat vyjádření jednoho z obhájců, že obviněný se rozhodl vypovídat a tím důvody vazby pominuly. Nehodlám zde polemizovat s tím, co konkrétně kolega řekl či neřekl novinářům. Podstatné je, že vazební důvody nemohly pominout v důsledku samotné skutečnosti, že dotyčný obviněný začal vypovídat. Využití ústavního práva odepřít výpověď nebylo, není a nemůže být zákonným vazebním důvodem.
Všichni obhájci znají termín „vazba na změknutí“. Používali ho již kolegové, kteří obviněné obhajovali před rokem 1989, a neznámý není ani generaci dnešních obhájců. V rámci formálních i neformálních úkonů bývá čas od času obviněným naznačováno, že vazba není nutná, že může být popřípadě skončena, bude-li dotyčný více či méně součinný při vyšetřování.
Takové procesní postupy a návrhy, jakkoliv mohou být neformálně praktikovány, jsou nepřípustné a rozporné s trestním řádem i Listinou základních práv a svobod. Skutečně nerad bych u advokátních zkoušek pokládal koncipientům otázku: „Je dle právní praxe přípustná vazba též z důvodu, že obviněný nebude vypovídat či že nebude orgánům činným v trestním řízení dostatečně součinný při vyšetřování?“
Autor je advokát, člen prezidia Unie obhájců a místopředseda kontrolní rady České advokátní komory