O české vakcíně WHO neví
Světový seznam, který mapuje práci na vývoji očkování proti covidu, čítá už přes dvě stě vědeckých týmů
V září český tým vedený lékařkou Věrou Adámkovou úspěšně dokončil úvodní etapu vývoje vakcíny proti onemocnění covid-19. „Byl vyvinut funkční prototyp vakcíny, která vyvolala časnou imunitní odpověď – jak tvorbu protilátek, tak stimulaci důležitých buněk imunitního systému,“řekla LN Adámková, přednostka pracoviště preventivní kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a také poslankyně za ANO.
Ona sama považuje výsledky jí svěřeného projektu za zdařilé, přesto Česko dosud schází na seznamu Světové zdravotnické organizace (WHO), který monitoruje postup prací na vývoji očkovací látky proti koronaviru ve světě.
Výčet WHO je rozdělen do dvou tabulek – první nyní obsahuje přehled 48 kandidátních vakcín ve fázi klinického hodnocení, ta druhá pak 164 vakcín v preklinickém hodnocení. „První tabulka udává počet kandidátních vakcín, které dosáhly prahu nezbytného k tomu, aby mohlo být zahájeno testování na lidech, obsahuje informace o jejich základních parametrech a ověřené odkazy na klinická hodnocení. Záznamy ve druhé tabulce jsou neověřené, neobsahují žádné podstatné informace a neodlišují akademické projekty od těch neúspěšných komerčních. Dostane-li se náš projekt do klinické fáze, data budeme vkládat do první – důležité – tabulky,“vysvětila lékařka, již v květnu ministerstvo zdravotnictví pověřilo řízením společného výzkumu Státního zdravotního ústavu a Ústavu hematologie a krevní transfuze IKEM.
Adámková by ráda nechala zapsat projekt českého týmu na seznam až poté, co postoupí do fáze klinického hodnocení, v níž už se vakcína testuje na dobrovolnících. Zatím se nachází v preklinickém hodnocení, tedy v laboratorní části.
Jenže o tom, zda český projekt postoupí ve vývoji dál, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Informace o dosavadních výsledcích dostal od Adámkové v září. Resort však s dalším postupem otálí, a výzkum se tak dál neposouvá. „Vědecká rada se ještě nesešla,“napsal LN v úterý mluvčí resortu Martin Novotný. Na konci září přitom tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) avizoval,
Denní nárůst počtu osob s prokázaným onemocněním
Aktuální počet hospitalizovaných že „v dohledné době“svolá odborníky z České vakcinologické společnosti, aby materiál prozkoumali. Dosud k tomu nedošlo. Ledy se nepohnuly ani poté, co do ministerského křesla po Prymulovi usedl Jan Blatný (za ANO).
Skeptičtí experti
„Poté, co proběhla výměna ministra, jsme v určitém časovém odstupu byli ještě dotázáni na zprávu ve smyslu publikačního výstupu, což jsme učinili,“uvedla šéfka českého týmu. Dokument Blatnému osobně předala v minulém týdnu. „Další postup leží zcela v rukách ministerstva, nikoli výzkumného týmu,“konstatovala Adámková.
Na dotaz LN, proč se vědecká rada dosud nesešla, resort zdravotnictví neodpověděl. Blatný zatím nechce český prototyp vakcíny příliš komentovat. V pondělí jen zmínil, že zprávu viděl, nejdříve si však potřebuje nastudovat kompletní vědecké podklady.
Dlužno dodat, že pro mezinárodní týmy, jež pracují na vývoji očkování proti covidu, není povinné se na seznam WHO nechat zapsat. Listina tudíž nezahrnuje všechny státy a projekty.
V první tabulce WHO jsou zapsané kupříkladu britská AstraZeneca či americká firma Pfizer, jež ve spolupráci s německou společností BioNTech vyvinula látku s deklarovanou až devadesátiprocentní účinností; tato vakcína má zamířit i do Česka.
K vývoji české vakcíny jsou někteří odborníci skeptičtí, zejména pak k tomu, že pokročí do další fáze vývoje – klinických testů. Kromě jiného jde totiž o mimořádně drahou záležitost. „Teď už zbývá jenom miliarda dolarů, desítky tisíc dobrovolníků, na kterých se to bude testovat. Samozřejmě se to u nás nedá dělat. Vakcínu mezitím vyvinuly velké zahraniční společnosti a v nejbližších měsících by se to k nám mělo dodávat. Ta česká vakcína tedy nemá vůbec smysl,“citoval server iRozhlas.cz biochemika Jana Konvalinku, který snahu o vytvoření české vakcíny kritizuje od samého začátku projektu.
Slovensko na listině figuruje Zatímco Adámková považuje druhou tabulku – tedy tu s výčtem vakcín ve fázi preklinického hodnocení – za podřadnou, slovenští vědci jsou opačného názoru. Naši východní sousedé totiž na seznamu WHO figurují. Očkování u nich vyvíjí biotechnologická společnost Axon Neuroscience. Jedná se o peptidovou vakcínu ACvac1, jež funguje na podobném principu jako očkovací látka proti Alzheimerově chorobě. „Vývoj pokládám za úspěšný, konstrukce vakcíny je dle mého správná,“řekl LN prezident Slovenské společnosti infektologů Pavol Jarčuška. „Vakcína má poměrně dobrý efekt na vytvoření imunity,“uvedl infektolog. Zároveň však upozornil, že na Slovensku
činěný výzkum se zatím nachází v laboratorní fázi, a tudíž má před sebou ještě velký kus cesty. „U vývoje jakékoliv vakcíny je klíčová následná realizace vyšších fází klinického hodnocení. Finančně to je velmi náročné,“připustil.
V preklinickém hodnocení se vakcína testuje v laboratoři zpravidla na zvířatech či buněčných kulturách. Uspěje-li látka v laboratorní fázi, přichází na řadu klinické hodnocení. To mívá tři na sebe navazující fáze, někdy i čtyři. Ve třetí etapě se musí do výzkumu zapojit už tisíce dobrovolníků z různých koutů světa.
Český tým testoval očkovací látku na hlodavcích a vyvíjí vakcínu z mrtvého viru. Ty vnikají umrtvením mikroorganismu, jenž následně ztratí schopnost vyvolat infekční onemocnění. „Poté se využívá směs mrtvých mikroorganismů, v tomto případě virů, a vyvine se vakcína,“vysvětlil před časem LN epidemiolog Prymula.