Biden ví o Evropě víc než Trump
Tvrdí hradní diplomat Rudolf Jindrák. Ale i pro nového amerického prezidenta prý bude prioritou domácí politika Šéf hradní diplomacie
Do Bílého domu se vrátí profesionalita a snaha o dialog. „Bidenova administrativa bude daleko lépe připravena a více méně od prvního dne pojede na plné obrátky,“říká v rozhovoru pro LN ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák.
Změna amerického kormidelníka do určité míry zahýbe celou planetou. Česko nevyjímaje. Co může od tandemu Joseph Biden – Kamala Harrisová naše země očekávat?
Volba každého amerického prezidenta je významnou událostí. I pro naše bilaterální vztahy. Věřím v jejich zintenzivnění, obě strany mají nyní příležitost obohatit je o nový obsah, o další témata.
Jaká konkrétní nová témata máte na mysli?
Naší prioritou vůči Americe zůstává bezpečnostní spolupráce, mám na mysli NATO a další otázky. Co by ale mělo stát rovněž na špici, je ekonomická spolupráce. Na tu bych osobně velmi sázel.
Čekáte, že zesílí americká lobby na tendr na rozšíření elektrárny v Dukovanech?
Myslím, že to nikdy úplně neutichlo. Američané měli před lety zájem i o tendr na Temelín, tak si myslím, že v případě Dukovan to bude obdobné. Je to vysoká technologie a Spojené státy by jako jaderná země byly samy proti sobě, kdyby se nezajímaly o rozvoj jaderné energetiky. Samozřejmě je to také politická a bezpečnostní věc. Myslím si proto, že určitě zájem o dukovanský tendr bude, a to je dobře. Čím více zájemců bude, tím se potom bude i lépe vybírat.
Ve druhé polovině roku 2022 se Česko stane předsednickou zemí EU. Zvedne to cenu ČR v očích americké administrativy?
Předsednictví je šancí více se zviditelnit nejenom uvnitř bloku, ale i navenek v zahraniční a bezpečnostní politice. Je potřeba toho z naší strany dobře využít. Na druhou stranu bych to ale úplně nepřeceňoval. Je nicméně pravda, na kterou se zapomíná, že v roce 2009, když Českou republiku navštívil tehdejší americký prezident Barack Obama, to bylo právě během předsednictví Česka v EU. Uskutečnil se tady totiž summit EU-USA.
Bude kancelář prezidenta usilovat o přijetí Miloše Zemana v Bílém domě? Či pozve naopak nového amerického prezidenta do Prahy?
Netroufám si říct, jestli bude pan prezident Zeman přijat v Bílém domě během těch dvou let společného mandátu. Samozřejmě je ale zájmem České republiky pozvat amerického prezidenta, což už ostatně Miloš Zeman učinil v gratulačním dopise, který Josephu Bidenovi zaslal. Posledním šéfem Bílého domu, jenž u nás byl, byl před deseti lety Barack Obama. A to je škoda.
Byla by to důstojná tečka za Zemanovou érou?
V podstatě ano. Pro uskutečnění takovéto návštěvy je ale vždy potřeba nějaké silné téma. Když tu byl George Bush starší, bylo to výročí 17. listopadu, pro Billa Clintona byl zase lákadlem Václav Havel, George Bush mladší přijel na summit NATO a poté kvůli radaru v Česku, Obama v Praze zase pronesl svůj odzbrojovací projev a v roce 2010 se zde setkal se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem, aby podepsali odzbrojovací dokument. Čili vždycky nějaké silné téma. A to je role diplomacie – takováto silná témata najít.
Tedy výzva pro české diplomaty? Nástup nové administrativy je pro českou diplomacii ideální příležitostí prokázat, že je toho schopna.
Dotkněme se střední Evropy, která je vaší doménou. Tento region zrovna nešetřil ódami na Donalda Trumpa, zejména z úst maďarského či polského premiéra. A Joe Biden také nelenil a řekl, že se tam probouzejí totalitní režimy. Jak si s tím nyní region poradí?
V zájmu všech států V4 je mít se Spojenými státy velmi korektní a dobré vztahy. Navíc jsme všichni členy Severoatlantické aliance. Polsko je jedním z nejsilnějších a nejvýraznějších spojenců USA v Evropě a nezmění se to ani poté, co nastoupí nová administrativa. Poláci mají v Americe daleko intenzivnější vztahy než Česká republika mimo jiné i díky velké polské menšině, která v USA žije. Politika současného polského prezidenta a vlády byla hodně proamerická i ve smyslu vojenské spolupráce a umísťování amerických jednotek na území Polska. A pokud jde o Maďarsko, z vlastní zkušenosti si pamatuji Viktora Orbána, když jsem tam v 90. letech sloužil jako velvyslanec, jak měl velkou snahu komunikovat s Američany. A že se ty vztahy podařilo nějakým způsobem narovnat, to také není jen kvůli tomu, že by byl prezidentem Donald Trump.
Lze sázet na to, že i Bidenova rétorika bude klidnější než vyjadřování dosavadního šéfa Bílého domu?
Je otázkou, jak bude to Bidenovo prezidentství probíhat. Očekávám, že to právě bude hodně o změně stylu. Biden je jeden z nejzkušenějších amerických politiků, v nejvyšších funkcích je skoro padesát let, na rozdíl od Trumpa. Ten když nastoupil, tak tam nebyl žádný tranzitní tým, na poslední chvíli se řešilo, kdo bude co dělat, kdo bude tím či oním ministrem. Naopak Joe Biden to má všechno připravené. Profi týmy na všechna možná témata jsou postaveny, fungují už delší dobu. Takže já si myslím, že jeho administrativa bude daleko lépe připravena a více méně od prvního dne pojede na plné obrátky. Další důležitou věcí je síť zastupitelských úřadů. Americká diplomacie je postavena zejména na aktivitách zastupitelských úřadů a jejich zpravodajství, přičemž já předpokládám, že i díky jeho zkušenosti s tímto diplomatickým aparátem bude Bidenova zahraniční politika předvídatelnější.
Trumpovi se vyčítal odklon od multilateralismu. Věříte nyní v návrat USA na mezinárodní hřiště?
Obnova multilateralismu je z mého pohledu snad tou nejzásadnější věcí, která by se měla udát. A já se na ni velmi těším. Administrativa Donalda Trumpa byla velmi kritická k některým mezinárodním organizacím počínaje WHO a konče Světovou poštovní unií, vystupovaly z nich nebo z nich vystoupit chtěly. A to mě mrzelo, protože tyto organizace se tady pracně budovaly třeba sto let, samozřejmě na základě nějakého kompromisu.
Biden už signalizoval, že se pokusí napravit vztahy mezi USA a EU. Napadá mě s trochou nadsázky malá česká pomocná ruka: dva bratři Braunovi, jeden radí Bidenovi, druhý eurokomisařce Věře Jourové. Lze i přes tuto osobní rovinu vsadit na klidnější transatlantické časy?
Osobní rovina samozřejmě hraje určitou roli. Já oba bratry, o kterých se zmiňujete, znám a jsou velmi schopní. Nicméně nelze to takto personifikovat. I od Trumpa se očekávalo, že jeho vazba přes manželky na náš region sehraje nějakou roli. Ale ukázalo se, že to nehrálo roli vůbec žádnou. Nebudu se tím tajit, také jsme sázeli na to, že děti Donalda Trumpa rozumí česky nebo že by měly mít vazby k regionu, na to sázeli mimochodem i Slovinci. Ale absolutně se to nepotvrdilo. Je to prostě Amerika, jiný přístup. A my jsme to viděli naší optikou.
Co se tedy má vše vyladit ku spokojenosti obou stran Atlantiku?
První věcí je nastolení pracovního kontaktu s hlavními evropskými lídry na té nejvyšší úrovni. Nezbytností je i nějaká osobní chemie. Ta bohužel u Trumpa a třeba německé kancléřky Angely Merkelové nevyšla, podobné to bylo nakonec i v případě Francie.
Zcela zásadní věcí je také nastolení nějakého modu vivendi fungování trojúhelníku EU – Velká Británie – USA.
Je Joe Biden znalcem Evropy? Troufám si říct, že Biden ví o Evropě mnohem víc než Donald Trump. Byl u velkých zlomů Evropy a zná i řadu jejích státníků osobně. Zahraničněpolitickou agendu dělal de facto celý život. Ale je důležité si uvědomit, že pro něj bude logicky prioritou domácí politika. Nemějme iluze, že Joe Biden odejde od trumpovské politiky „America First“. To zůstane. A až v druhé řadě to bude zahraniční politika. Zkrátka bližší košile než kabát.
Léta jste působil na diplomatických postech v Německu. Jak u našich západních sousedů vnímají změnu amerického větru?
Sleduji to velmi pozorně. V Německu mě v posledních letech znepokojoval nárůst antiamerikanismu. Kritický pohled na USA tam sice vždy hrál svoji roli, ale poslední léta to bylo mnohem intenzivnější.
Dlouholetý kariérní diplomat Rudolf Jindrák (56) zahájil své působení na ministerstvu zahraničí po studiích práv v roce 1986. Začal na generálním konzulátě v Mnichově, v čele úřadu setrval do roku 1995. Do Prahy se vrátil jako ředitel odboru pro střední Evropu a podílel se na vyjednávání Česko-německé deklarace. Později byl velvyslancem v Maďarsku, Rakousku a Německu. V roce 2014 se Jindrák vrátil do Prahy na post náměstka ministra zahraničí, působil i jako poradce premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Na začátku roku 2017 si ho prezident Miloš Zeman vybral jako nového ředitele svého zahraničního odboru. Letos začal radit i premiérovi Andreji Babišovi (ANO).
Obama je posledním šéfem Bílého domu, jenž u nás byl, a to je škoda, myslí si Rudolf Jindrák, který nedávno prodělal covid-19
Český prezident má nálepku „fandy“čínských investic v ČR. Jak si Biden a Zeman ve vztazích k Číně „sednou“?
To bych nedramatizoval, nebude to hrát výraznější roli.
Další oblast, kde na sebe český a americký prezidentský pohled naráží, je Blízký východ. Zeman je velkým podporovatelem Izraele, od Bidena mají naopak velká očekávání Palestinci, což nahrává většinovému proudu v EU. Nezůstane Praha se svým postojem sama?
Jedním z největších úspěchů Trumpovy administrativy je navázání styků mezi Spojenými arabskými emiráty a dalšími státy v regionu s Izraelem. Něco se prostě pohnulo. Nový prezident na to podle mě naváže a nestane se to, že by znovu přestěhoval ambasádu USA z Jeruzaléma do Tel Avivu. My bychom uvítali, kdyby se USA v tom regionu angažovaly spíše více, teď myslím otázku Sýrie a dalších konfliktů, které tam běží. Na druhou stranu i Evropa musí převzít víc odpovědnosti, jsou to naši sousedé. Najít ale kompromis a zapojit Američany je v našem zájmu.
Přesto nerozplyne se nyní český hradní sen o přesunu ambasády ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma?
Myslím že ne. Priorita ze strany pana prezidenta tady stále je, Jeruzalém je velký symbol i pro naše izraelské přátele, ale je potřeba to posoudit v nějakém širším kontextu. Máme plán postupných kroků, který se zatím naplňuje. Mluví se i o dalších možnostech zviditelnění Českého domu v Jeruzalémě.
Jaké dědictví po sobě Trump zanechává? Čím se zapíše do učebnic zahraniční politiky?
Jeho vládnutí rozhodně nebyla nuda. Jak jsem již řekl, na poli zahraniční politiky řady úspěchů dosáhl. Mám ale obavu, že je jeho chování po volbách zastíní. Ta současná situace s přepočítáváním a jeho tweety mi přijde trapná. Jeho dědictví to může tak poškodit, že po něm nezůstane vlastně vůbec nic.