Díky, paní Boženo!
Kdysi kdesi za černými lesy žila hezká a vtipná dívka jménem… Ne, to hned na začátku neprozradíme. Stejně ji pod tím jménem skoro nikdo nezná. A přitom o ní ví kdekdo, a nejen to, mnozí si ji často berou do úst. Co je o ní vlastně známo? Byla jedináček, pracovitá, poctivá, vlídná, spravedlivá a taky pohledná. Nejdůležitější ale je, že měla za ušima, jedla vtipnou kaši, nebyla včerejší – zkrátka byla chytrá.
Ve dvanácti letech šla do služby a po pěti letech práce měla dostat jalovici. Jenže strýc, u kterého sloužila, jí chtěl slíbenou odměnu upřít. Dívčin otec si šel stěžovat k prokurátorovi, ale ten místo spravedlivého rozsudku dal oběma stranám obtížnou hádanku. Dívka poradila otci správnou odpověď, prokurátor z něj vytáhl, kdo mu radil, a dívku pozval k sobě do města. Měla se ale dostavit značně neobvyklým způsobem.
Nejpozději v tuto chvíli už určitě víte, o kom je řeč. Ano, o Chytré horákyni. Tak zní titul pohádky, kterou pro nás zapsala Božena Němcová. Pohádku s podobnými motivy najdeme leckde: třeba v Itálii, Irsku, Srbsku, Litvě i jinde. Názvy se liší, ale většinou jde o dceru chudého venkovana, v Pohádkách bratří Grimmů Die kluge Bauerntochter, anglicky The Peasant’s Wise Daughter nebo prostě jen The Clever Lass – Chytré děvče.
Chytrá horákyně dnes místo důvtipné osoby s vysokým IQ znamená spíš někoho vychytralého, mazaného, možná dokonce hrajícího na dvě strany
Slovo horákyně znamená dívka nebo žena z hor, horačka, horalka. Pozoruhodné na něm je, že Slovník spisovného jazyka českého ho uvádí označené křížkem, tedy jako slovo vymřelé, a přesto ho plno lidí alespoň pasivně zná. Přežilo tedy pouze ve spojení s přívlastkem chytrá, a to díky Němcové. Významově se posunulo a místo důvtipné osoby s vysokým IQ znamená dnes spíš někoho vychytralého, mazaného, možná hrajícího na dvě strany nebo usilujícího o to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. S oblibou ho používají autoři publicistických a reklamních textů a k chytré horákyni přirovnávají všechno možné. Půvabně působí třeba titulek Oblečte se jako chytrá Horákyně, který kupodivu nenabízí ani řídký režný žok, ani rybářskou síť, ale košilové šaty. V receptáři se praví, že dýně Hokkaidó je taková chytrá horákyně mezi tykvemi. Občas člověk najde i výskyty s mezinárodním přesahem: Přepočítala se Chytrá horákyně Johnson? či USA a Británie chtějí, jako chytré Horákyně, uklidnit napětí v Iráku. Uvedené příklady ilustrují, jak rozdílně autoři nakládají s velkými písmeny; z dívky z hor se občas stává poněkud familiárně pojatá slečna Horáková.
V poslední době je Chytrá horákyně v kurzu; dá se k ní připodobnit hygiena (Hygienici chtějí být jako chytrá horákyně: Nic vám nezakazujeme, ale tohle nedělejte!), lidé nosící roušky ze záclonoviny (Měla na sobě totiž ústenku – neústenku), ministerstvo zahraničí (otevření hranic stylem Chytré horákyně považují za rozumné), chytrá karanténa (pro mě je to druhý díl pohádky o Chytré horákyni) i Andrej Babiš. Božena Němcová by se nestačila divit.
Mimochodem: ta dívka z hor se jmenovala Manka.