Covid je na špici příčin úmrtí v ČR

V předminulém týdnu zemřelo ve Fakultní nemocnici Plzeň 52 lidí, přesně před rokem ve stejném časovém úseku jich bylo 29, tedy skoro o polovinu méně. Plzeňská nemocnice má jasno – za prudkým nárůstem zemřelých stojí pandemie koronaviru.

„Poslední týdny ukazují covid-19 jako nejčastější příčinu úmrtí,“uvedla pro LN její mluvčí Gabriela Levorová.

Stejného názoru je i prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. „Na všechny druhy rakoviny dohromady umírá v průměru 75 lidí denně, na kardiovaskulární choroby 140 lidí denně a u covidu se pohybujeme v uplynulých dnech i okolo hranice 200 mrtvých. Takže onemocnění covid-19 je nejčastější příčinou úmrtí v Česku,“řekl LN Kubek.

Zároveň ale přiznává, že tvrdá data zatím chybí a statistiky nejsou uzavřeny. „Nicméně už teď 307 lidí denně zemřelo v průměru v roce 2019. Okolo 200 denně jich letos umíralo jen na covid.

je jisté, že se nám výrazně zvýšil počet zemřelých, než je v Česku průměrem,“poznamenal.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce na území republiky zemřelo něco málo přes 112 tisíc lidí, z toho lze vypočítat, že za den u nás uhasne průměrně tři sta životů. Rovněž v roce 2018 bylo číslo v zásadě podobné, zemřelo téměř 113 tisíc lidí.

To letos do statistik výrazně promlouvají covidová úmrtí. V posledních dnech zemře kvůli koronaviru sto až dvě stě nemocných denně, v jednom dni se číslo přehouplo dokonce přes hranici 250 obětí. Odborníci proto mají jasno. S tím, že covid byl v jednu chvíli nejčastější příčinou úmrtí v Česku, souhlasí i přednosta Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Štourač.

„Pokud má ale člověk vážnou rakovinu a je covid pozitivní, nedá se zcela jistě říct, že koronavirus byl bezprostřední příčinou smrti. Je opravdu velmi obtížné oběti kategorizovat,“uvedl pro LN Štourač.

Virus totiž dost často potřebuje „komplice“a lidé, kteří mu podlehli, byli ve většině případů i jinak vážně nemocní. Průběh covidu-19 zhoršují kupříkladu obezita, cukrovka i vysoký krevní tlak. Je pak těžké odlišit, zda byl covid bezprostřední příčinou smrti, nebo jednou z komorbidit.

„Na druhou stranu to není úplně podstatné, nemoc je prostě vážná. Dokládá to fakt, že se zvýšila meziroční mortalita v Česku. Koronavirus je prostě nový rizikový faktor, který zvyšuje úmrtnost v populaci,“připustil anesteziolog Petr Štourač.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jsou úvahy o tom, zda člověk zemřel takzvaně s covidem, či na covid slabomyslné. „Kdybychom každou smrtelnou chorobu řešili podobně do detailu, tak zjistíme, že pacient zemřel s nemocí a ne na nemoc,“uvedl.

Spory kolem statistik

Infekční onemocnění, jež se do světa rozšířilo z čínského města Wu-chan, porovnává kupříkladu s rakovinou či infarktem.

„Když má někdo rakovinu slinivky břišní, tak bez ohledu na to, že ho ve finále usmrtil zápal plic, zemřel jednoduše na rakovinu. Koronavirus zemřelým zásadním způsobem zkrátil život, osmdesátníkům třeba o měsíce či o rok, padesátníkům třeba o třicet let. To jsou fakta,“pokračoval šéf lékařské komory.

Ne všichni lékaři však s prezidentem ČLK souhlasí. „Pokud nemocný zemře z jakékoliv příčiny a je covid pozitivní, automaticky ‚spadne‘ do statistiky zemřelých na covid-19, to je samozřejmě nesmysl. Jakákoli interpretace čísel je velmi zavádějící a na úrovni šíření poplašné zprávy,“oponoval pro LN přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ve Fakultní nemocnici Motol Tomáš Vymazal.

Také ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík je opatrný a nechce prozatím prohlašovat covid za nejčastější příčinu úmrtí v Česku. „Data zatím nejsou k dispozici. Musíme vzít všechny listy o prohlídce zemřelého a prozkoumat je jeden po druhém,“řekl LN Ludvík.

Nový rok ukáže

Přesné údaje chybí i poslankyni za Piráty Olze Richterové. „Čísla zemřelých jsou opravdu velmi vysoká a covid se blíží k nejčastější příčině úmrtí v Česku. Nemohu ale s jistotou říct, zda je přímo na špici, musíme si počkat,“uvedla pro LN členka zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny. Podle Kubka budeme moudřejší už na začátku příštího roku.

„Někdy po Novém roce budeme přesně vědět, jak jsme to na podzim nezvládli a kolik lidí zemřelo navíc oproti běžnému průměru,“uvedl. On sám osobně očekává, že v některých dnech se celkové množství zemřelých vyšplhá na 450 až 500 lidí.

Jedno je ale jisté už nyní – počet obětí koronaviru minulý pátek překonal hranici sedmi tisíc. Česko v počtu úmrtí předběhlo i severské Švédsko, které pro něj bylo na jaře odstrašujícím příkladem. Ještě v poslední prázdninový den české statistiky ukazovaly 427 obětí covidu, dnes jich je šestnáctkrát více.

Kupříkladu za poslední dobu byl třetině zemřelých ve Fakultní nemocnici Hradec Králové před smrtí diagnostikován covid-19, přiblížil pro LN její mluvčí Jakub Sochor. Nejprudší meziroční nárůst úmrtí zaznamenala Fakultní nemocnice Plzeň v posledním říjnovém týdnu. Loni tam ve stejném období zemřelo 23 pacientů, letos 47. Bezmála 30 z nich podlehlo covidu.

Desetkrát smrtelnější než chřipka

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně letos v říjnu zemřelo 124 pacientů, z toho pětina měla koronavirus. Loni tam ve stejném kalendářním měsíci zemřelo 108 lidí. LN to sdělila její mluvčí Dana Lipovská.

Před koronavirem varuje i infektolog František Stejskal v posledním vydaní Farmakoterapeutické revue. Ve svém článku uvádí, že v porovnání s chřipkou má covid-19 pětkrát až desetkrát vyšší smrtnost. „Odhad smrtnosti u covidu je půl až jedno procento. U chřipky se odhaduje na 0,1 procenta,“řekl LN Stejskal z Kliniky infekčních nemocí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Obávané infekční onemocnění je podle něj jednoduše závažnější a agresivnější. U rizikových skupin, zejména u starších lidí, pak smrtnost dramaticky roste. „Proto epidemie přináší takové problémy. Chřipku můžete nechat projít každoročně populací a nemáte přeplněné nemocnice. Kdybyste ale koronavirus nechali projít populací bez jakýchkoli opatření, nemocniční systém vám zkolabuje,“uvedl.

Důvodem vyšší smrtnosti je podle něj i fakt, že infikovaní často nemají žádné příznaky a nemoc šíří nevědomky dál. „Řada lidí ani neví, že je nakažená. Nemoc se šíří skrytě a lépe se dostane ke starší populaci a rizikovým skupinám. Chřipka se vám často projeví, máte zvýšenou teplotu či kašel, zůstanete doma a nešíříte nemoc dál v populaci,“pokračoval Stejskal.

Díky nižšímu počtu bezpříznakových jedinců se dá chřipka lépe podchytit. Podle lékaře až 90 procent nakažených koronavirem infekci nezaznamená. V Česku umírá na chřipku kolem 1500 lidí ročně a každou sezonu jí onemocnění asi pětina Čechů.

Na covid navíc zatím neexistuje účinná vakcína ani lék. Jediný registrovaný přípravek je experimentální medikament Remdesivir. „V Česku je naočkováno proti chřipce zhruba sedm procent populace a máte k dispozici léky, které zmírňují průběh onemocnění,“uvedl infektolog.

Podle šéfa lékařské komory za vyšší smrtností stojí chybějící obranyschopnost „Chřipkový virus – byť se každý rok mění – naše tělo zná a pořád proti němu máme určitou imunitu, kdežto koronavirus je pro lidský organismus nový, imunitu proti němu nemáme žádnou,“prohlásil Kubek.