Na myši vakcína zabrala, pro lidi se dělat nebude
Klasik pojednával o myších a lidech dohromady, vývoj české vakcíny ale končí dřív, než se z hlodavců mohlo přejít dál.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) včera oficiálně oznámil, že po první fázi už se v českém očkovacím úsilí pokračovat nebude. „Všichni víme, že v krátké době bude k dispozici komerční vakcína, a proto není důvod,“uvedl.
Vědecký tým, který úspěšně prošel úvodním kolem, protože myší imunita na podanou vakcínu reagovala, má být do dalších měsíců a let v jakési bojové připravenosti a aktivovat se, kdyby svět nebo Česko zasáhla další nová zákeřná choroba, proti níž zatím není obrany.
Tým kolem Věry Adámkové, přednostky pracoviště preventivní kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny a poslankyně za ANO, nad vakcínou bádal od pozdního jara. Ministrem zdravotnictví byl tehdy ještě Adam Vojtěch (za ANO), když se zahájení akce oznamovalo, Roman Prymula, následovník ve funkci ministra a tou dobou Vojtěchův náměstek, vyjadřoval pochyby. Mluvil o tom, že česká cesta vsadila na inaktivované viry, což znamená, že se patogeny usmrtí a zbaví schopnosti množit se. Světové komerční vakcíny zpravidla nakládají s živým virem, což Prymula pokládal za efektivnější.
Na myši nicméně český produkt zabral. „Byla vyvinuta vakcína, která je schopna vyvolat imunitní odpověď u myšího modelu.
Naočkované na to odpoví protilátkovou odpovědí. To bylo to, co měla první fáze za úkol a co splnila,“dodal Blatný s tím, že projekt považuje za úspěšný.
Na oznámení o ukončení dorazil celý tým výzkumníků včetně vědeckého garanta Marka Petráše, ale ještě v půlce listopadu aranžmá tak idylické nebylo. Blatný tehdy uvedl do médií, že s další fází vývoje české vakcíny nepočítá, a dotčení výzkumníci se to dozvěděli právě takhle – z médií.
V podstatě od konce září přitom čekali, až se k dalšímu osudu myšmi ověřené pilotní fáze vysloví vědecká rada ministerstva a šéf resortu. „Pan ministr ukončil projekt, aniž by nám to byl schopen říct. Tohle považuju za nešťastné. Určitě bych projekt nepřerušoval. Vlastně teoreticky bychom tím pádem mohli být připraveni, ať už na budoucí pandemie, nebo i překonávání té stávající, protože ještě není vyhráno,“posteskl si tehdy Petráš.
Aktivní vědecká záloha Tuzemské očkování proti covidu nevznikne, ale s tím, že bude „koronavirový“tým v aktivní záloze, kdyby něco, se počítá. Příští týden se mají dle Blatného všichni ještě jednou sejít a ujasnit si, jak přesně bude vypadat udržovací režim vědecké skupiny, která spojila lidi, kteří spolu jinak nepracují a dříve se mnohdy ani neznali.
Řada expertů byla vůči českému vakcinačnímu úsilí skeptická od začátku, a to především kvůli ohromným finančním nárokům, které vypiplání očkování obnáší. První fáze založená na hlodavcích vyšla relativně lacino, stála 4,3 milionu, přičemž se počítalo až se čtrnácti. Jenže v dalších fázích, kdy se přechází na lidský vzorek, by už sumy šplhaly do úplně jiných sfér.
„Když někdo řekne, že na vývoj vakcíny bude potřebovat několik desítek milionů korun, vůbec neví, o čem mluví. Vývoj může přijít na miliardy dolarů,“řekla před časem imunoložka Blanka Říhová. Nápad se nezdál ani členům Akademie věd, vesměs soudili, že česká infrastruktura na takovou akci není ani připravena.
„Teď už zbývá jenom miliarda dolarů, desítky tisíc dobrovolníků, na kterých se to bude testovat. Samozřejmě se to u nás nedá dělat,“ironizoval snahy pro iRozhlas biochemik Jan Konvalinka.
Evropská unie jako celek spoléhá na vakcíny od velkých mezinárodních firem, jedná nebo má podepsány předobjednávky s pěticí takových, nejdřív bude asi k dispozici nadějná látka od Pfizeru.