Zvládli jsme to díky testům
Denní nárůst počtu osob s prokázaným onemocněním
Aktuální počet hospitalizovaných
LN Co vše dnes hasiči dělají?
Plníme mnoho úkolů daných zákonem včetně ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí. Denně máme přes 300 výjezdů. Přidává se řada úkolů i v 2. vlně pandemie. Týká se to například distribuce lůžek. Máme také nasazeny příslušníky na trasování. Jde o několik desítek lidí. Pracují zejména v Jihočeském a Karlovarském kraji. Máme mobilní týmy na odběr vzorků pro testování na covid-19. V úterý jsme na ústředním krizovém štábu projednávali jejich navýšení ze 17 na 32. Už jsme s našimi sedmnácti mobilními týmy, které působí ve všech krajích, odebrali téměř dvanáct tisíc vzorků.
LN Od kdy by mělo pracovat všech 32 týmů?
Už od začátku se podílíme na posílení odběrů v rámci dobrovolného bezplatného testování učitelů. Následně se zapojíme i do testování široké veřejnosti. Řídíme také pracovní skupiny ústředního krizového štábu. Jde o skupinu pro distribuci a ke spolupráci s kraji. Samozřejmě se také podílíme na dalších úkolech, jako je dekontaminace prostor nemocnic či služeben policie. Naši příslušníci také pomáhají v nemocnicích. Máme totiž ve svých řadách i zdravotníky.
LN Jak se koronavir podepsal na vašich lidech?
V první vlně jsme měli maximálně tři procenta osob v karanténě. A to z celkem 11 tisíc našich lidí. V druhé vlně byl dosavadní strop deset procent. Dnes je to 1,4 %, což je okolo 155 lidí. 83 je nemocných a zbytek v karanténě. Zvládáme všechny uložené úkoly. Hodně jsme se z první vlny poučili.
LN Co ukázala pandemie ohledně nedostatků?
Co se týče HZS, už jsem částečně odpověděl. I na to, proč jsme druhou vlnu, byť znamenala větší zátěž a vyšší počet lidí v karanténě, zvládli. Výrazně nám pomohlo testování dovnitř sboru. Pořídili jsme antigenní testy. Neustále testujeme příslušníky HZS i naše civilní zaměstnance. Díky tomu se nákaza omezila na minimum. Jestliže vznikne sebemenší podezření, okamžitě jdou na testy. A to opakovaně. Co ale chybělo v první vlně nejvíce, byly ochranné prostředky jako roušky. I nám chyběly jednorázové roušky. Teprve když se je podařilo nakoupit v zahraničí a distribuovat v ČR, problém odezněl. Pro nás to představovalo obrovský kus práce. Jen pro představu, do Česka se dovezlo přes 68 milionů roušek, deset milionů respirátorů a 550 tisíc ochranných obleků. Celkem jsme po republice rozvezli zhruba 2000 tun materiálu. Kromě toho jsme řešili s českou diplomacií repatriaci 1300 našich občanů, kteří uvázli v cizině. Naštěstí máme krizovou legislativu na velmi dobré úrovni, díky níž situaci zvládáme.
LN Ale i ministr vnitra Jan Hamáček hovořil o tom, že krizový zákon je napsán především na typ krize, jako jsou povodně, a už méně myslí na pandemie. Není tedy prostor pro úpravy?
Nějaké úpravy budou jistě potřeba, ale určitě ne systémové změny. Je to dáno tím, že s takto rozsáhlou krizí jsme se v minulosti nesetkali, 57 nikdo na celém světě. Na druhou stranu se s epidemiemi běžně setkáváme, ale v mnohem menším měřítku. Za poslední tři roky jsme se účastnili 50 cvičení, která se týkala opatření při šíření nakažlivé choroby. Řešili jsme ptačí chřipku a prasečí mor, ale nikdy epidemie neprobíhaly v takovém rozměru a s takovými dopady na obyvatele jako v případě koronaviru. Současná situace není důsledkem nefunkční krizové legislativy, ale masivního přetížení resortu zdravotnictví. Zdravotníci mají můj velký obdiv, jak tuto obtížnou situaci zvládají.
LN Skupina odborníků okolo generála Petra Pavla nedávno představila návrh na vznik integrovaného bezpečnostního systému v reakci na revizi zvládání pandemie v 2. vlně. Doporučila mimo jiné vytvoření funkce stálého tajemníka Bezpečnostní rady státu. Jak se na to díváte?
Přemýšlím, jak se vyjádřit diplomaticky. Je otázka, jak moc kdo rozumí kompetenčnímu zákonu a krizové legislativě, jestli se někdo netlačí na nějaké teplé místo nebo snad dokonce jestli nejde o tlak bývalých zaměstnanců civilní ochrany, kteří by to rádi převedli zpět pod ministerstvo obrany. Zeptejte se zdravotníků, co by potřebovali. Zda úředníky, nebo něco jiného.
LN Na vzniku materiálu se podílela třeba i Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a jistě také expertka. Proč mluvíte o civilní ochraně v souvislosti s ministerstvem obrany?
Civilní ochrana před rokem 2000 byla na ministerstvu obrany a jemu podřízenému úřadu civilní ochrany. Pod ním pak byly regionální úřady civilní ochrany. Ty měly na starosti tvorbu krizových plánů. U těch to ale bohužel zůstalo. Nikdo s nimi v praxi nepracoval, což se projevilo při katastrofických povodních v roce 1997, kdy zemřelo jen v ČR padesát lidí a vznikly obrovské ztráty na majetku. Zjistilo se, že takový systém nefunguje. Proto se následně přijalo vládní usnesení, ve kterém se řeklo, že ministerstvo obrany se bude starat o svůj díl a ministerstvo vnitra dostane na starost civilní ochranu, neboť se jedná o zajištění vnitřní bezpečnosti státu. Zároveň se převedla civilní ochrana pod HZS a vznikl integrovaný záchranný systém, což je systém spolupráce jednotlivých bezpečnostních složek, ve kterém má každá z nich své jasně dané kompetence. Od té doby se plány připravují podle reálných potřeb a zároveň se také pravidelně procvičují. Systém podle mne nyní funguje velmi dobře.
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba pro LN popsal, co pomohlo udržet pandemii u hasičů pod kontrolou. I to, proč by neměnil integrovaný záchranný systém.
LN Vy se tedy obáváte návratu před rok 2000?
Velmi nerad bych se dožil toho, že se vrátíme k něčemu, co tu už bylo a nefungovalo. Vytvoření nového systému by stálo zase jen další peníze a jistě i životy. Byl by to další prvek, který by reakci nezrychlil. To nedokáže žádný supertajemník.