Jeruzalém: bod pro Hrad
Česko se po dlouhých debatách odhodlalo k symbolickému kroku a příští rok otevře v Jeruzalémě pobočku svého velvyslanectví. Izrael to vítá.
Prezident Miloš Zeman je zase o krok blíž ke splnění svého snu. O přesunutí české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma mluví léta. Jenže ministerstvo zahraničí se dlouho drželo tvrdé evropské linie, která o přestěhování zastupitelských úřadů nechce ani slyšet. Nakonec se vymyslelo doslova šalamounské řešení: české velvyslanectví zůstane v Tel Avivu, svoji pobočku ale otevře příští rok i v Jeruzalémě.
A ne ledajakou. Klíčové je, že jeruzalémský úřad, čítající patrně jen jednoho zaměstnance, bude mít diplomatický status, tedy v zahraničněpolitickém žargonu půjde o druhý nejvyšší stupeň. Česko tím vysílá Izraeli jasný signál, že v dalším kroku by mohlo následovat přesunutí celé ambasády. To na Twitteru ihned potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. A opatrnou radost neskrývaly ani špičky izraelské politiky.
Podle šéfa hradního zahraničního odboru Rudolfa Jindráka se Zeman až do konce svého mandátu úplného přesunu velvyslanectví nevzdá. „Říká, že to jde v krocích. Prvním krokem byl honorární konzulát v Jeruzalémě, druhým otevření Českého domu v roce 2018, třetí krok je diplomatický status a ve čtvrtém bude přesunuta celá ambasáda,“řekl LN.
Nově zřízená ambasádní pobočka je podle Jindráka regulérním úřadem, otevřena by mohla být v první polovině příštího roku. Nejprve je ale potřeba vybrat vhodného diplomata. Ten nebude mít pozici vyslance, ale patrně hodnost prvního tajemníka. Finální slovo bude mít Černínský palác, jeho jmenování nemusí spolupodepisovat prezident ani předseda vlády. „Měl by to být zkušený kariérní diplomat, velmi univerzální, který bude schopen zvládat politickou i konzulární agendu. Na místo bude na MZV vypsáno výběrové řízení,“dodal.
Kam s ní?
Nový diplomat bude úzce spolupracovat s velvyslanectvím v Tel Avivu, které mu bude nadřízené. O tom, kde bude přesně sídlit, ještě podle zdrojů LN probíhá diskuse. Logicky by se nabízel Český dům, ten je ale veřejně přístupnou budovou, což úřad s diplomatickým statusem být nemůže. I z hlediska bezpečnosti. Není proto vyloučeno, že se pro pobočku bude hledat ve Svatém městě nové sídlo.
O zřízení úřadu bylo rozhodnuto na zářijové schůzce nejvyšších ústavních činitelů, na kterou ale Zeman kvůli tchajwanské misi nepozval předsedu senátu Miloše Vystrčila (ODS). Ten nicméně s novým úřadem souhlasí. „I jako signatář přibližně rok staré výzvy 26 senátorů k přesunu české ambasády do Jeruzaléma tento krok podporuji,“řekl LN. Podobně se vyjádřil i šéf zahraničního výboru horní komory Pavel Fischer, podle něhož je dobře posilovat diplomatickou přítomnost v Jeruzalémě.
Naopak člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) neskrýval z kroku MZV rozpaky. „Přijde mi to jako politický krok, že jsme někomu udělali úlitbu, a tak jsme tam otevřeli alespoň pobočku. Úplně k tomu nevidím důvod. Navíc to s námi ve sněmovně nikdo nediskutoval, dozvěděl jsem se to až z médií,“sdělil LN. Připomněl, že případný přesun ambasády není v souladu s politikou EU. Představitelé ostatních členských států nicméně do včerejška český krok nekomentovaly.
Jeruzalém, jehož východní část považují Palestinci za hlavní město svého budoucího státu, zaměstnává mezinárodní společenství již déle než půl století. Izrael ovládl celé město v roce 1967, anexi východní části ale mezinárodní společenství neuznává. Kvůli nejasnému postavení města se většina ambasád nachází v Tel Avivu. Jeruzalémskou adresu má jen hrstka zastupitelských úřadů v čele s USA, z evropských zemí jen Maďarsko.