Covidu podlehl bývalý francouzský prezident

Valéry Giscard d’Estaing je vzpomínán jako liberál a jeden z architektů evropské integrace.

„Pokud nerozumíte mé angličtině, budu mluvit francouzsky!“pobavil studenty v Oxfordu bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaing zkraje roku 2016. „Má Evropa budoucnost? Nevíme – žijeme v období velkých a rychlých změn, někdy násilných,“dodal a pokračoval rozborem historie evropské integrace. Vrcholem jeho řeči byla výzva Britům k setrvání v Evropské unii. „(Evropský projekt) je velkou věcí, ve kterém má Británie stále svou roli.“

Byť se jeho úsilí nakonec nesetkalo s úspěchem, Giscard d’Estaing byl coby jeden z otců zakladatelů Evropské unie určitě jedním z nejpovolanějších, kdo mohl Britům takovouto výzvu předložit. „Aniž bych chtěl být marnivý – ale je to trochu marnivé – to já jsem stvořil euro. Bez mé práce, mého týmu a německého kancléře Helmuta Schmidta by žádné euro nebylo – a teď je to druhá nejúspěšnější měna na světě.“

Zda tato analýza byla tím pravým receptem na obměkčení britských euroskeptiků, je k debatě. Nepochybné však je, že d’Estaingovi na podpoře evropského projektu upřímně záleželo a setrvání Spojeného království v Unii chápal jako jednu ze zásadních podmínek pro úspěšnou budoucnost obou státních útvarů. To, že se Britové nakonec rozhodli opačně, chápal jako ránu pro všechny zúčastněné. Definitivního vystoupení Spojeného království z EU, které se uskuteční již za měsíc s koncem tzv. přechodného období, se však Giscard d’Estaing již nedožije. Ve středu podlehl komplikacím spojeným s onemocněním covid-19, kvůli kterému byl hospitalizován v polovině listopadu.

Proevropský liberál

Giscard d’Estaing obýval Elysejský palác, sídlo francouzských prezidentů, v letech 1974–1982. Do čela země se dostal po smrti

George Pompidoua, když mu bylo 48 let. Zastával liberální politiku – k moci ho vyzdvihla jím stvořená strana Unie pro francouzskou demokracii (UDF), jež byla koalicí středových a středolevicových stran. Během své vlády prosadil rozvod po vzájemné dohodě či legalizaci interrupcí. Snížil také věk aktivního volebního práva z 21 na 18 let.

Evropskou integraci podporoval během svého mandátu i po jeho skončení. Zkraje nového tisíciletí byl mimo jiné předsedou Konventu EU, který připravil návrh evropské ústavy. Za svou bezvýhradnou podporu tohoto dokumentu, jejž francouzští voliči odmítli v referendu v roce 2005, čelil kritice euroskeptiků. Ústava sice nikdy nevstoupila v platnost, její části se však dostaly do takzvané Lisabonské smlouvy.

Ve čtvrtek vzdali d’Estaingovi hold mnozí evropští politici, včetně českého prezidenta Miloše Zemana. „Kurz, který (d’Estaing) Francii udal, stále vede naše kroky,“prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Svého předchůdce označil za „služebníka státu, politika pokroku a svobody“. Smrt bývalé hlavy státu podle Macrona zarmoutila celý národ.

Bezvýhradná chvála se ozvala i od předních činovníků Evropské unie. „V jeho srdci byly osudy Francie a Evropy těsně spjaté... Dnes oplakáváme velkého Evropana, který nás bude nadále inspirovat,“uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dle předsedy Evropské rady Charlese Michela se jednalo o „modernizátora Francie“, který „s Helmutem Schmidtem uskutečnil sen o integrovanější Evropě“.

D’Estaing, o němž francouzská média píší jako o nedoceněném politikovi či „francouzském Kennedym“, zemřel v 94 letech.