Takové zvyšování cen jsme nečekali

Někteří poskytovatelé úvěrů schválně nechávají své dlužníky dlouho nesplácet a pak nastoupí vymahači dluhů. „To je první stupeň dluhové pasti a vstupní brána do šedé zóny. Takovým firmám odebíráme povolení,“říká v rozhovoru pro LN člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek.

LN Na konci října skončilo moratorium na splácení úvěrů občanů i podnikatelů. Jak se podle vás bude situace vyvíjet dál?

Ukončení vládního moratoria neznamená, že by banky své klienty bezhlavě vystavily ztrátám a neschopnosti splácet. Nemyslím si, že dochází k nějaké dramatické změně. Pokud by docházelo, určitě se o tom začneme bavit. Ale zatím se nic takového neděje. Banky nám samy sdělily, že asi 13 procent podnikových úvěrů v moratoriu ztratí schopnost splácet. U hypoték je to asi sedm procent.

LN Snažíte se také monitorovat a řešit situaci lidí, kteří si nepůjčují ani u bank, ani u nebankovních subjektů s licencí ČNB, ale v šedé zóně, u lichvářů?

Dohlížíme jen na subjekty, které od nás mají povolení. Nicméně jsme měli několik případů, kdy jsme viděli, že byznys těchto firem je nastaven tak, že jejich klientům umožňuje poměrně velké nesplácení úvěrů. A pak nastoupí vymahači dluhů. To je první stupeň dluhové pasti a vstupní brána do oné šedé zóny. Tyto firmy přísně sledujeme, a pokud mají model založený na tom, že vydělávají na problémech dlužníků, tak to většinou končí odebráním povolení k poskytování úvěrů.

LN Už jste nějaké licence odebrali?

To nemohu komentovat.

LN Co říkáte vývoji inflace?

Inflace nás zpočátku, tedy na jaře, překvapovala. Vstupovali jsme do koronavirového období s inflací nad třemi procenty, tedy nad hodnotou, kterou ČNB ještě toleruje. A mysleli si, že vzhledem k okolnostem, k tlakům na pokles cen, by měla inflace poměrně viditelně sestupovat dolů. To se bohužel nestalo a upřímně říkáme, že nás to mírně překvapilo. Zasloužila se o to celá řada faktorů, které nejsou pod vlivem měnové politiky.

Teď se nám zdá, že je vývoj víceméně tam, kde jsme jej očekávali. Takže naše hypotéza, že po určité době převládnou tlaky na snižování cen, že dojde k ochlazení na trhu práce a podobně, se naplňuje s určitým zpožděním. A to by mělo tlačit inflaci zpět k našemu inflačnímu cíli ve výši dvou procent.

LN Co způsobilo pomalejší sestup?

Nejvíce nevyzpytatelnou položkou jsou ceny potravin, které zaznamenávaly poměrně rychlý růst. Dále se do inflace promítly deregulace cen, například energií. Plus některé jednorázové vlivy, které už odezněly. Takže by se inflace měla postupně snižovat.

LN Blíží se ale Vánoce, z hlediska tržeb, respektive útrat domácností s náskokem nejvýraznější sezona roku. Nenabourá to sestup inflace?

Inflace se vždy měří na meziročním základě. Porovnává se cenový vývoj s úrovní cen před rokem. Celoroční pohled je vhodný pro to, aby se očistil o jednorázové vlivy. Protože samozřejmě jestliže jsou před Vánoci zvýšené nákupy, tak ty byly i před rokem. Takže Vánoce takový dopad nemají.

LN Předvánoční nákupy se ale přesunuly na internet. A ceny za dopravu a balné u online nákupů vzrostly. Stejně jako ceny restaurací, které zůstaly otevřené a vaří pro rozvážku či výdejní okénko.

Máte pravdu – došlo k určitým strukturálním změnám ekonomiky, které se promítají do spotřebitelského koše a tedy do inflace. Na jedné straně koronavirová krize přináší výhody pro celou řadu činností. Proti tomu ale jde vývoj jiných oborů, které velmi trpí. I v případě, že se restauracím daří prodávat skrze okénko, tak jim to nepokryje ztráty ze zavřených provozoven.

Další příklad – kongresová turistika, zájezdy, letecká doprava. To jsou sektory, které zaznamenávají velmi dramatické ztráty, jež jsou mnohdy často i vyšší než zisky u těch segmentů ekonomiky, kterým se daří. Proto si myslíme, že ve výsledku přece jen převáží tlaky na pokles cen.

LN Na jaře dělal ČNB velké starosti trh nemovitostí, který se přehříval a prostřednictvím nájmů táhl nahoru inflaci. Je to pro vás problém i dnes?

Vývoj na trhu nemovitostí se rovněž odehrával trochu jinak, než byly naše původní představy. Předpokládali jsme, že když nastupuje koronavirová krize a domácnosti jsou vystresované, budou velmi intenzivně spořit. A že to tudíž přispěje k ochlazení hypotečního trhu. Ale ukázalo se, že vývoj je spíše opačný. Objemy poskytnutých hypotečních úvěrů trhají rekordy, bankám se daří.

Ale nemyslíme si, že to má nějaké fatální dopady na inflaci. Takzvané imputované nájemné (teoretické nájemné, které by platil člověk žijící ve vlastním bytě či domě, počítá se z cen nemovitostí – pozn. red.) sice určitým způsobem přispívá ke zvýšení inflace, ale není to tak významná složka spotřebitelského koše, aby udávala celkový tón inflace.

LN České banky ohlásily za letošní tři čtvrtletí meziroční pokles čistého zisku o 40 až 70 procent. I kvůli prudkému snížení základní sazby ČNB o dva procentní body na jaře. Přemýšlíte při měnovém rozhodování i o těchto důsledcích?

Úrokové výnosy, které banky inkasovaly z toho, že měly uloženy peníze u ČNB, se výrazně snížily. Ale banky mají určitý prostor, jak si výpadek těchto příjmů kompenzovat. Úměrně tomu snížily úroky u klientských vkladů. Je podstatou měnové politiky, že když ekonomika zaznamenává konjunkturu, jdou sazby nahoru a banky inkasují určitou výhodu. A když ekonomika směřuje dolů a ČNB na to reaguje poklesem sazeb, tak už banky vědí, že to pro ně bude znamenat ztrátu úrokových příjmů.

LN Banky mají přebytek peněz. Nepobídnou je takto prudce snížené výnosy z ukládání peněz k vyšší úvěrové aktivitě?

My jsme možná vytvořili nějakou pobídku, ale je třeba si uvědomit, že banka poskytne úvěr, pouze pokud je přesvědčená, že pravděpodobnost splacení je výrazná. I kdybychom šli s úrokovými sazbami až na nulu, ani to by úvěry nerozhýbalo, pokud by se banky bály zapůjčovat a firmy si vypůjčovat.

Je třeba si uvědomit, že dříve či později dojde k obratu a firmy by měly uvažovat perspektivně, dlouhodobě. A tomu přizpůsobit i své investiční záměry. Protože tím, jak se zaleknou, přestanou úvěrovat svůj budoucí vývoj, ještě více prohloubí hospodářský propad.

LN Takže to, že hodně peněz dávají k centrální bance místo na úvěry, je i chyba podniků.

Je to rozhodnutí bank, jak moc budou úvěrovat. Pokud nebudou vidět kvalitní poptávku, nebudou mít zajištěno splácení, tak se to projeví v menší úvěrové aktivitě.

LN Řešíte nějaké námitky zahraničních matek českých bank? Nejen kvůli prudkému snížení ceny peněz, ale i třeba kvůli doporučení zadržet dividendy?

Doporučení nevyplácet dividendy, to je celoevropský přístup všech regulátorů. Pokud by se o to izolovaně pokoušela jen ČNB, pak by to samozřejmě bylo složitější. Ale protože to jde víceméně napříč celým evropským bankovním sektorem, tak tomu banky rozumějí. Navíc jsme na koronavirovou krizi reagovali poklesem povinné rezervy, kterou si banky musejí vytvářet na špatné časy. Vytvořili jsme bankám polštář pro úvěrování.

LN Co říkáte návrhu zrušit superhrubou mzdu při zachování 15procentního zdanění? Rozhýbe to ekonomiku?

Je výsostně politické rozhodnutí, jakým způsobem chce vláda stimulovat ekonomiku. My se spíše zabýváme makroekonomickými souvislostmi. Na jednu stranu v příštím roce skončí řada rozpočtových opatření, podporujících výdaje. Takže pokud by nepřišlo nic nového, fiskální politika by ve vztahu k výdajům měla místo podpůrného omezující vliv. Z tohoto pohledu se na to můžeme dívat pozitivně.

Na druhou stranu by ale daně, a to je můj osobní názor, neměly přinášet jednorázové impulzy na jeden dva roky. Pro podnikový sektor je důležitá daňová stabilita. A v neposlední řadě se mi zdá, že řada poslanců ztratila jakýkoli ostych vůči dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. Z pohledu stability ekonomiky je to vysoce znepokojivý jev.

LN Co dnes nejvíc ovlivňuje kurz koruny?

Do kurzu se promítají změny sentimentu, tedy nálady trhů a investorů, často i velmi prudké. Ještě nedávno koruna poměrně výrazně oslabila nad 27 korun za euro. Ale najednou přišly zprávy, že se rýsuje nadějná vakcína, a kurz posílil k hodnotě kolem 26,30. Tak výrazné fluktuace mají málo společného s fundamentálním vývojem české ekonomiky. Je to důsledek toho, že česká koruna je měna relativně malé ekonomiky. Stejně reagují i maďarský forint, polský zlotý.

LN Exportérům, klíčovému segmentu české ekonomiky, nejvíce vadí kolísání kurzu. Jste připraveni proti tomu něco dělat?

Veřejně jsme deklarovali, že pokud by byly pohyby kurzu abnormální, má ČNB poměrně velké množství devizových rezerv, pomocí nichž by mohla tyto výkyvy tlumit. Zatím nejsme v situaci, kdy bychom byli vážně přesvědčeni, že je třeba ty prostředky aktivovat.

LN Co by bylo tou hranicí?

Já vám nemohu říci, při jaké hladině kurzu bychom začali uvažovat o intervencích.