Rok 2038: konec doby uhelné v Česku
Uhelná komise, devatenáct zástupců průmyslu a ekologů, má po včerejšku jasno. Vládě doporučí, aby Česko opustilo výrobu elektřiny z uhlí od roku 2038. Z variant, které se nabízely, jde o střední cestu.
Nebude to snadný ani levný úkol. V současnosti se u nás uhlí podílí na produkci elektřiny nejvíc ze všech zdrojů. Má i zásadní vliv na provoz tepláren. „Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, rok 2038 je pro nás možný i technologicky a časově,“uvedl ministr průmyslu a jeden z předsedů komise Karel Havlíček (za ANO).
Zatím není jasné, jaké dopady krok přinese. Česko sází hlavně na to, že by největší část uhelného výpadku mělo zacelit jádro, jež se na produkci elektřiny podílí 35 procenty. To je silný motiv pro výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Přestože odborníci varují, že celkové náklady pravděpodobně dosáhnou mnohem vyšší sumy než dnes odhadovaných 160 miliard korun.
„Máme ještě určitý, byť nevelký potenciál pro další rozšíření obnovitelných zdrojů. Výstavba bloku v Dukovanech je žádoucí, ale počítat je třeba i s prodloužením životnosti stávajících jaderných zdrojů,“soudí expert a analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Komisí navržený rok 2038 jako limit pro konec doby uhelné v Česku je přijatelný termín i podle analytika Gavora. Mimo jiné i proto, že ve stejný rok se už rozhodlo skoncovat s uhelnou energetikou také sousední ekonomicky propojené Německo.
A jak se shodují kromě Gavora i někteří další odborníci, mohlo by se Česko za určitých podmínek zbavit závislosti na uhlí i dříve. Pokud by se podařilo s předstihem zajistit podmínky útlumu, tedy náhradu jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti.
Česko versus EU
Česko má ale v porovnání s Německem i některými zeměmi Evropy odlišnou „startovací pozici“, co se týče aktuálního podílu jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny. V případě uhlí se loni u nás jednalo o podíl 42 procent (průměr EU podle dat Eurostatu činí 15 procent), u jaderných elektráren 35 procent (v EU 25 procent), u spalování plynu 7 (22) procent. V případě obnovitelných zdrojů, které mohou při náhradě uhlí hrát také podstatnou roli, pokulháváme vůči průměru EU v podílu na celkové výrobě elektřiny poměrem 14 versus 34 procent.
Větším posílením vlivu zdrojů, jako jsou vodní, větrné či solární elektrárny, jde nemalá část Evropy.
Česko preferuje víc jadernou energetiku. Komisí odhlasovaný návrh termínu konce uhlí v roce 2038 vyhovuje hlavně zástupcům průmyslu. „Jsme spokojeni s odhlasovaným usnesením. Jsou v něm totiž podmínky útlumu, na kterých jsme trvali,“uvedl Daniel Beneš ze Svazu průmyslu a dopravy ČR a šéf společnosti ČEZ.
ČEZ je mimo jiné vlastníkem hnědouhelných Severočeských dolů a provozovatelem obou jaderných elektráren u nás. Přijatelnými podmínkami útlumu uhlí myslí Beneš bezpečnost provozu přenosové soustavy a energetickou soběstačnost, včasnou dostavbu nových jaderných zdrojů i transformaci teplárenství.
Ekologové: Rok 2038 je pozdě Odhlasovaný rok 2038 označili ekologové za „absurdně pozdní“. Podle člena uhelné komise Jana Rovenského z organizace Greenpeace nebyly při jednání vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, na zaměstnance uhelného průmyslu, životní prostředí nebo na veřejné rozpočty a teplárenství.
Podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jakuba Unucky je však součástí usnesení komise i závazek investovat do tří uhelných krajů – Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského – v nejbližších letech téměř sto miliard korun jako pomoc s následky ukončení těžby.