Pandemie v USA nepolevuje
Zatímco většina států Evropy rozvolňuje opatření, Spojené státy procházejí nejtvrdší krizí od vypuknutí pandemie koronaviru. Pomoct mají povinné roušky na sto dní.
V posledních třech dnech atakují Spojené státy denní přírůstek tří tisíc zemřelých s nemocí covid-19, rekord od počátku pandemie. Stoupající tendence je znepokojivá i vzhledem k nadcházejícím Vánocům a Novému roku, kdy se lidé tradičně setkávají ve větších skupinách. Nařízení a doporučení se opět budou lišit stát od státu. Například guvernér státu New York demokrat Andrew Cuomo již koronavir označil za „Grinche“– kreslenou postavičku, která nenávidí Vánoce a chce je všem lidem zkazit. Cuomo tak Newyorčanům doporučil, aby zůstali doma.
V současnosti v USA přibývá přes 200 tisíc nakažených a 100 tisíc hospitalizovaných denně. Podle iniciativy The COVID Tracking Project jsou hospitalizace opět rychle na vzestupu především ve čtyřech nejlidnatějších státech – v Kalifornii, Texasu, New Yorku a na Floridě. Kalifornský demokratický guvernér Gavin Newsom ve čtvrtek oznámil, že ve většině oblastí státu začnou brzy platit přísná karanténní opatření. Vztahovat se budou na regiony, kde bude na nemocničních jednotkách intenzivní péče zbývat jen 15 procent kapacity. Podle Newsoma bude taková situace do konce týdne ve všech oblastech Kalifornie s výjimkou San Franciska a okolí.
V rámci opatření budou muset obyvatelé postižených oblastí zůstávat doma a vycházet budou moci jen kvůli nezbytným pochůzkám, jako je nákup potravin. Povoleno bude i venčení psů nebo individuální sportování. Naopak se uzavřou restaurace, bary, vnitřní sportoviště, kadeřnictví či zábavní podniky. Povolené nebudou ani bohoslužby uvnitř kostelů a jiných svatyní.
Celkový počet nakažených ve Spojených státech, které mají přes 330 milionů obyvatel, přesáhl od začátku epidemie 14 milionů a zemřelo přes 276 tisíc lidí. Obě čísla jsou sice v absolutním součtu nejvyšší na světě, v přepočtu na jednoho obyvatele však USA zaostávají zejména za západoevropskými státy. Horší čísla má Spojené království, Itálie i Španělsko. Silně postižená Belgie má téměř dvojnásobný počet úmrtí na sto tisíc obyvatel.
Sto dní v rouškách
Nově zvolený prezident Joe Biden již nastínil, jakým způsobem se jeho administrativa bude snažit s pandemií vypořádat. „Ihned, jak budu uveden do úřadu (20. ledna 2021 – pozn. red.), požádám veřejnost o sto dní v rouškách,“uvedl Biden pro CNN. „Jen sto dní v rouškách, ne navždycky. A myslím, že uvidíme značný pokles.“
Celostátní nařízení nosit roušky již platí v 37 amerických státech. Nejnověji přibyly New Hampshire, Iowa a Severní Dakota.
Biden zároveň prohlásil, že si veřejně nechá podat vakcínu proti covidu-19, aby rozptýlil případné obavy Američanů ohledně její bezpečnosti. Podle průzkumů veřejného mínění se totiž mnoho lidí v USA nechce nechat očkovat kvůli obavám z rychlosti vývoje účinné látky či kvůli nedůvěře v reakci amerických úřadů na šíření koronaviru.
Veřejně se již přihlásili i další bývalí američtí prezidenti – demokrati Barack Obama a Bill Clinton a republikán George W. Bush. Podle informací amerických médií za nápadem společného očkování bývalých hlav státu má stát právě poslední jmenovaný republikánský prezident.
V americkém Kongresu se mezitím schyluje k možnému průlomu. Již půl roku se tam demokraté s republikány přou o podobu záchranného balíčku na podporu ekonomiky. Zatímco ještě nedávno demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová trvala na částce 2,2 bilionu dolarů (48 bilionů korun), v úterý se společně s lídrem senátní menšiny Chuckem Schumerem postavila za méně než poloviční návrh v hodnotě 908 miliard dolarů, tedy asi 20 bilionů korun.
Touha po kompromisu
Podle deníku The New York Times je za náhlým obratem intenzivní zákulisní lobbování Bidenových poradců, signalizujících, že si budoucí prezident přeje vidět co nejrychlejší kompromis. Vyzval k tomu ostatně veřejně již před dvěma týdny. Na Pelosiovou rovněž rostl tlak poté, co ji ze zablokování vyjednávání vinila i liberální americká média včetně deníku The Washington Post a televizní stanice CNN.
Úspěch nového návrhu bude záviset především na tom, jak se k němu postaví senátní republikáni v čele s Mitchem McConnellem. Ten v minulosti prohlásil, že nebude ochoten jít přes půl bilionu dolarů, a svůj výrok nikdy veřejně nestáhl.
Tlak však roste i zprava a možná že známý „pokerový hráč“republikánské legislativy bude muset ustoupit. Ve hře je ostatně i samotná budoucnost jeho většiny, poněvadž hned po Novém roce se uskuteční druhé kolo senátních voleb v Georgii. Pokud obě křesla připadnou demokratům, McConnell zamíří po šesti letech do opozice.