Finta, jak dokončit plynovod

Dnešním dnem mají po roční přestávce znovu začít práce na dokončení ruského plynovodu Nord Stream 2.

Projekt o délce 1230 kilometrů by měl přivádět ročně 55 miliard krychlových metrů zemního plynu z Ruska do Německa a pak dál do Evropy. Podle původních plánů měl být už dávno hotový. Zpoždění souvisí i s tím, jaké spory a emoce projekt vyvolává. Polsko a Ukrajina, které dosud sloužily jako tranzitní země pro ruský plyn a měly z toho příjmy, si stěžují, že se je ruská strana snaží obejít. A dlouhodobě proti jeho stavbě brojí i Spojené státy, které ho považují za nástroj pro posílení ruského vlivu. Od 1. ledna mají začít platit americké sankce proti firmám, které se na jeho výstavbě podílejí.

Těsně před obnovením stavebních prací se objevil v americkém Kongresu návrh zákona počítající s ještě přísnějším postihem pro společnosti, které se na Nord Stream 2 nějakou formou podílejí. Do tohoto širšího okruhu mají patřit například i pojišťovny nebo instituce vydávající certifikáty opravňující pokládání podmořského potrubí.

Novým prvkem amerického návrhu je, že konečné rozhodnutí o jejich uvalení má být v rukou amerického prezidenta, což stále ještě dává možnost pro dohodu. Naopak proti vládám zúčastněných států nemají být přijímány žádné kroky.

Ekologická nadace jako štít před Washingtonem

V Německu mezitím vznikají plány, jak možný postih pro firmy zapojené do dokončení stavby obejít. Bulvární deník Bild přinesl s odvoláním na zdroje blízké zemské vládě v Meklenbursku – Předním Pomořansku informaci, že tamní vláda podporující dostavbu Nord Stream 2, údajně takovou cestu našla.

Kabient premiérky Manuely Schwesigové prý plánuje státní nadaci na ochranu klimatu, která by následně prohlásila dostavbu plynovodu „za nejdůležitější kámen k ochraně životního prostředí“v regionu. Nadace by pak založila vlastní firmu. Jí by daly formálně k dispozici své služby společnosti, jimž původně hrozily kvůli účasti na projektu americké sankce. Státní firma by jejich služby zprostředkovala ruské straně.

Jelikož se chystaný sankční režim nemá vztahovat na státní instituce, plánovaná nadace by se jim vyhnula. Stojí za tím úvaha, že žádná z firem spojených s dokončením plynovodu by pak po právní stránce nemohla být s projektem dávána do souvislosti. Informace listu Bild ale nechtěl nikdo z vlády komentovat.

Skutečnost, že stavební práce se velmi záhy opět rozběhnou, potvrzuje i to, že se směrem k Německu znovu vydala i ruská speciální loď Akademik Čerskij, která je schopná položit potrubí na dně moře. Zatím je naplánováno, že až do konce roku položí 2,6 kilometru. Celkově ještě chybí zhruba 76 kilometrů, přičemž 60 kilometrů potrubí v dánských vodách, 16 kilometrů v německých.

Dánská strana ale vyžaduje od plavidla Akademik Čerskij certifikát, že může plánované práce bezpečně provádět. Norská firma, která měla potvrzení vystavit, se ovšem zřejmě z obav před americkými sankcemi z projektu stáhla. Podobně už loni reagovala švýcarská společnost Allseas, jež měla potrubí položit původně.

Američané Nord Stream 2 odmítají kvůli tomu, že podle jejich názoru zvýší už beztak vysokou závislost Evropské unie na ruském plynu. Stoupenci dostavby podobné argumenty odmítají a naopak poukazují na to, že Američanům jde údajně o to, dodávat do Evropy jejich vlastní zkapalněný plyn získaný těžbou z břidlic.

Zatímco Američané oznámili, že plánují rozšířit okruh firem, kterým hrozí postih za účast na dostavbě Nord Stream 2, zrodil se v Německu nápad, jak očekávané sankce obejít.