Jednou jsme otevřít museli. Obavy mám
Přiznává ministr průmyslu i dopravy Karel Havlíček (za ANO). Popisuje rozvolňování jako projekt s nejistou budoucností
V den rozvolnění jste se vydal do obchodů. Co jste viděl?
Prodejny byly připravené, dodržovaly se vzdálenosti i nošení roušek. Byl jsem v obchodních centrech, restauracích i malých prodejnách. Na pochybení jsme přišli v jediném případě, týkalo se počtu lidí na metr čtvereční. Na sociálních sítích se psalo, že si lidé berou dovolené, aby mohli nakupovat, ale žádná apokalyptická situace nenastala.
Už ve čtvrtek byly v obchodech návaly, víkend bude ještě horší. Nebojíte se toho?
Samozřejmě že máme určité obavy. Lhal bych, kdybych si myslel, že jsme si naprosto vším jistí. Jsme stále pod hranicí 60 (hranice mezi třetím a čtvrtým stupněm protiepidemického systému PES – pozn. red.), musíme být obezřetní. Na druhou stranu minulý víkend otevřelo Polsko, které má horší epidemická čísla než my. Otevřeno je také na Slovensku a v Německu. Jednou jsme otevřít museli, a když budeme dodržovat pravidla, měli bychom to ustát. I o víkendech.
Jen okénko smějí mít provozovny v takzvaných food courtech v obchodních centrech. Není to diskriminační, když tamní restaurace mají otevřeno?
Samozřejmě že to není úplně fér, jako celý covid. Někdo jiný zase nemůže provozovat kino nebo divadlo, vždycky bude někdo naštvaný. Je mi jasné, že firmy nyní hrají o přežití, nikdy jim nemůžeme nahradit zisky, z nichž platí leasingy nebo půjčky. Musíme si ale uvědomit, že bojujeme o to, abychom zůstali ve třetím stupni systému PES. Do toho pokračuje debata o tom, co všechno bychom mohli uvolnit. Na epidemiologické komisi se řeklo, že primární jsou děti a škola, hned poté průmysl, obchod a služby, potom ostatní.
Vicepremiér Hamáček přiznal, že tlak na vládu v otázce rozvolnění byl obrovský. Jak blízko jste byli v neděli tomu, že neotevřete?
Rychle jsme se shodli na tom, že se bude respektovat PES jako celek. Není to geniální nástroj, ale stojím za ním, dávala ho dohromady skupina prvotřídních zdravotníků, epidemiologů i lidí z hospodářské sféry, byl to do značné míry kompromis. Kdybychom ho začali rozebírat – tohle ano, tohle ne, – pak nebudeme důvěryhodní. Vláda rozhodla jednohlasně.
Jistě zněly i opatrnější hlasy, ne? Nikdo nebyl proti tomu, že se má otevřít. V týdnu, který předcházel nedělnímu rozhodování, jsme měli větší obavy kvůli haprujícím epidemickým číslům, padaly názory, zda bychom ještě neměli s rozvolněním počkat. Samozřejmě se může stát, že čísla zase vyskočí nahoru.
Pokud se zase bude zavírat, může to pro některé obchodníky být likvidační.
Šli jsme do tohoto rizika, obchodníci o něm věděli. Dnes je to hodně na nich, jak budou řídit své provozovny. Pokud se tam nebudou dodržovat pravidla, pak si za to budeme moct sami. Kdekdo nám nadával, že zemi řídíme špatně, ale čísla letí nahoru i jinde. Buďme upřímní, nikdo neví, jak koronaviru vzdorovat. Jediným v tuto chvíli účinným nástrojem je snížení mobility.
Kritika mířila spíš na to, že PES nebo jiný plán nebyl připravený už v létě.
Ukažte mi jedinou zemi v Evropě či na světě, jež připravovala něco podobného, jako je systém PES. Podívejte se, kam se dostalo Polsko a Německo. Nebo Rakousko, které jsme ještě před měsícem brali téměř jako vzor. Ale to není žádná soutěž – šíření covidu nelze zcela zabránit. Jde o to, abychom ustáli tlak na nemocnice. Kdyby se to nepodařilo, pak by to znamenalo, že stát selhal.
Kdyby se situace zhoršovala, existuje scénář, že byste systém PES přece jen porcovali? Tedy že by se třeba zavřela fitness centra, hypermarkety a zůstaly jen malé obchody?
V tuto chvíli si to představit nedovedu, ale zároveň není možné říkat nic absolutně. Teď se musíme soustřeďovat na to, abychom ustáli třetí stupeň.
Zeptám se jinak: jak daleko je ještě volnější stupeň dva?
Ministr zdravotnictví Blatný je skeptický, že bychom se v dohledné době do dvojky dostali. Moje představa byla, že bychom se tam mohli dostat před svátky.
Když ale vidím, že se situace nelepší a v posledních dnech stagnujeme, je mi jasné, že o dvojku vůbec nehrajeme, že bude úspěch, když stupeň tři do Vánoc „dohrajeme“. Pak bude pohyb lidí menší a situace by se mohla uklidnit.
Nestraší vás otevřené restaurace? Lidé budou natěšení a v tomto prostředí bude vždy tendence nedodržovat pravidla. Navíc už neplatí zákaz pití na veřejnosti, můžou také pokračovat v domácím večírku.
Zase jsme u toho: buď budeme disciplinovaní a ustojíme to, nebo si budeme užívat. Bohužel si v následujících týdnech nemůžeme užívat tak, jako to bylo v minulých letech. Kdo to bude porušovat, potrestá jen sám sebe, protože pak zase přijdou omezení. Nám pak nic jiného ani nezbývá.
Řešili jste s policií, aby byli její lidé více vidět nebo více trestali?
Myslím, že policie aktivní je, ale nezávisí to jenom na ní, ale třeba i na ochrankách v obchodních centrech. Nejprve pojďme cestou domluvy, teprve pak restrikcí.
Neuvažujete, že byste oživili nápad zapisovat návštěvníky restaurací? Mohlo by to pomoci při trasování.
Když k něčemu stačí tužka a papír, proč to nevyužít. Když s tím na začátku října přišel exministr zdravotnictví Prymula, zvedla se vlna nevole, že se zase bude něco kontrolovat, přitom v Německu je to úplně běžná věc. Tady pořád něco kritizujeme, cokoliv uděláme, je špatně. Na to samozřejmě musíme být ve vládě připravení, mám i pocit, že čím víc nás opozice kritizuje, tím to děláme lépe.
Tehdy to ministr zdravotnictví Prymula řekl odpoledne ve sněmovně a večer to premiér shodil ze stolu. I za to jste to schytali. Nebylo lepší na zapisování trvat?
Do značné míry můžete mít pravdu, že se necháváme opozicí vyprovokovat. V tuto chvíli ten návrh každopádně není na stole.
Od středy jste dostal ochranku. Co k tomu můžete říct?
Sám jsem o ni nežádal, byla mi přidělena. Policie měla vážné indicie. Viděl jsem důvody a uznal jsem, že je nelze brát na lehkou váhu.
O co může jít?
Jsem zodpovědný za energetiku, telekomunikace, 80 procent státních investic jde přes dopravní infrastrukturu. To všechno jsou citlivá odvětví, v nichž jsou obrovské zájmové skupiny, třeba v solární energetice. Nenechám se nikým ovlivnit, musím postupovat padni, komu padni. Snažím se odstřihávat různé vlivové skupiny, je tedy jasné, že jsem terčem různých subjektů.
Do terénu vyrazil hned ve čtvrtek, v první den, kdy se vládním glejtem otevřely obchody, restaurace nebo fitness centra. Klobouk dolů před provozovateli obchodů i zákazníky, říká v rozhovoru vicepremiér pro ekonomiku. Perný týden mu doplnilo přidělení ochranky i nepovedený start projektu elektronické dálniční známky.
Server iDNES.cz přinesl informaci, že se přidělení ochranky může týkat činnosti uhelné komise, která doporučila vládě konec uhlí v roce 2038. Co říkáte na tento důvod?
To jsou spekulace. Nemůžu to komentovat.
Středeční start elektronické dálniční známky se v úterý nepovedl. Prodejní systém přestal fungovat už ráno. Vyvodíte z toho nějaké důsledky?
Ne. Elektronické známky se povedly, ale toho prvního dne je veliká škoda. Hrozně mě to mrzí, hlavně kvůli lidem, kteří na projektu odvedli tři čtvrtě roku intenzivní práce. Postavili jsme nový tým, všechno překopali, oproti původnímu projektu jsme státu ušetřili 500 milionů korun. Nebyli jsme nucení spustit prodej 1. prosince, nové známky platí až od 1. ledna. Ale přiznávám, že jsem na ten termín tlačil.
Co se tedy v úterý přesně stalo? O půlnoci jsme systém spustili, fungoval. Bohužel kolem šesté hodiny ráno začal být silně přetížený, viděli jsme 1500 až 2000 kliků za vteřinu. Kolegové řekli, že to může být hackerský útok, protože takový zájem není normální. Raději jsme systém vypnuli a začali hledat příčinu. Prodej se po čtvrté odpoledne zase rozběhl. Rozumím tomu, že jsme kritikům nahráli na smeč, chyba se stala a neseme za ni odpovědnost. Naštěstí nebyla fatální, systém dálničních známek funguje.
Start byl nešťastný i vzhledem k tomu, jak neslavně skončil předchozí projekt. Zrušená soutěž, vyhozený ministr Kremlík, že? Odborníci navíc upozorňují, že se zátěžové a bezpečnostní testy měly dělat dříve než v noci při spuštění.
Ale testy se dělaly už dříve. Start dal bohužel projekt do špatného světla. Ale nedá se nic dělat: bude do nás pár dnů někdo střílet, za týden už o tom nikdo nebude vědět. Hlavní je, že tu máme funkční systém a něco, co tu historicky nikdy nebylo.
Neobáváte se, že se chyba může opakovat, až systém prověří větší nápor zájemců, třeba na konci ledna, kdy končí platnost letošních známek?
Systém je testovaný na mnohem větší nápor uživatelů, než byl v první den. Uvnitř systému se začalo něco cyklit, došlo k technické chybě.
Projekt v režii státní firmy Cendis vyšel na 309 milionů. Už se ale ozývají hlasy, že byl použitý laciný software a cena měla být ještě nižší. Jste připraveni cenu podrobně rozklíčovat, aby nebyly pochyby?
Kritizovat je vždycky jednoduché. Ale původní nabídka za celý systém dálniční známky byla 602 milionů, nová konečná cena je 309 milionů. Neříkám, že původní částka byla krádež – udělali jsme jiný systém. Zásadní změnou bylo, že ho stavěla státní firma Cendis, ne komerční společnosti, použila i jiné technologie. Teď můžeme spekulovat, co se dalo udělat lépe, co mohlo být levnější. Jenže pak by se šetření mohlo podepsat na kvalitě a ozývaly by se hlasy, že jsme si měli raději připlatit. Podstatné je, že systém funguje. Taky je důležité, že máme o polovinu lacinější distribuci, kterou pro nás dělá Česká pošta a státní síť čerpacích stanic Čepro.