Vítězství pro babičku a do nebe pro dědu
Lucie Pudilová vyhrála poprvé po dvou letech. Poté, co musela za poslední měsíce překonat všechna možná příkoří
Oboxerech či MMA zápasnících se často říká, že jsou to bojovníci, tvrďáci, kteří snesou cokoliv. U Lucie Pudilové (26), první Češce ve slavné UFC, to platí bezezbytku.
„Miluji vás všechny. Tady celou tuhle partu lidí. A také vás všechny, co sledujete galavečer doma u televizí,“vyprávěla dojatá „Příbramská střela“ještě v kleci krátce po svém sobotním triumfu nad nepříjemnou Švédskou Cornelií Holmovou.
Vítěznou řeč mohla pronést poprvé od února 2018, kdy ještě pod hlavičkou UFC porazila Sarah Morasovou. Od té doby čtyři prohry v největší MMA lize světa, na jaře jí nevyšel ani první duel v organizaci Oktagon, když na turnaji dle speciálních pravidel – Underground – nestačila na mladou kometu Terezu Bledou.
Skoro se ale dá říct, že v tu chvíli už jen vrcholila Pudilové osobní krize.
„Vše se lámalo před posledním zápasem v UFC s Justine Kishovou (v lednu 2020),“přiznala Pudilová v rozhovoru pro LN.
Do něj totiž vstupovala krátce po úmrtí dědečka. „Těžší okamžiky jsem v životě nezažívala. Tehdy jsem se zhroutila, uvnitř jsem byla tak zničená, že jsem nebyla schopna podávat nějaké výkony. Jen jsem trpěla a snažila jsem se prostě přežít,“vrací se časem na začátek letošního roku.
Po zmíněné porážce s ní prestižní liga ukončila smlouvu a Pudilová tak trochu hledala sama sebe. Řešila kde a pod kým bude trénovat, do toho přišla nečekaná prohra s osmnáctiletou Bledou.
Veřejně vlastně není jasno ani nyní, byť ona sama už ví. V sobotu v Brně ji měl vést Petr Kníže, ten ale nakonec zůstal v Praze.
Nahradil ho dlouholetý kouč Ladislav Erdélyi. „Šla jsem si pro kafe, naladit se, vyčistit hlavu. Vrátím se, balíme se, dvacet minut do odchodu na zápas a Láďa zkolaboval,“kroutí hlavou.
Do souboje tak nastoupila s kamarády z jiné tělocvičny, jak se naštěstí ukázalo, u Erdélyiho nešlo o vážný problém, ještě v noci podepsal v nemocnici revers.
„Šílené. V červnu jsem slavila narozeniny, šla na procházku s babičkou, vše v pohodě a najednou mrtvička. Myslela jsem, že umře. Tohle vítězství je pro ni a pro dědu, který už je tam nahoře,“přidává při této vzpomínce opět plačící Pudilová do mozaiky těžkého roku další střípek.
Fakt, že prodělala před třemi týdny covid a zánět močových cest, ji už pouze dokresluje. „Ale jak si můžeš užívat triumfy, když si nesáhneš na dno?“dodává už s nadějí v hlase.