Na pomoc mohou přispěchat i média

Zveřejnění příběhu v médiích – ano, nebo ne? Ano i ne. Pomůže v jednotlivých případech (uspořádání veřejné sbírky či koncertu na charitativní účely je náročný proces, který má svoje pravidla).

Počítejte každopádně s tím, že dostat příběh handicapovaného dítěte na webové stránky novin, do jejich tištěných verzí, časopisů, či dokonce do televize není tak snadné, jak si někteří rodiče představují.

Otevřít své soukromí

Představa, že zatelefonujete nebo zašlete do redakce e-mail s naléhavým případem dítěte, všichni se jím dojmou a druhý den vyjde na titulní stránce, není reálná. Do redakcí totiž chodí podobných žádostí mnoho. Medializace také znamená vpustit si úplně cizí lidi, širokou veřejnost, do svého soukromí.

„Rodič musí být odvážný, dá se říci skoro až urputný, schopný se za sebe prát a nesmí mu vadit, že celému světu řekne, že jeho dítě a celá rodina potřebuje pomoc. A to není jednoduché,“bere si opět slovo Klára Csirková, ředitelka neziskové organizace IMYpomáháme.cz z jižních Čech .

Navíc ani zveřejnění příběhu nedává jistotu, že se čtenáři či diváci na dítě skutečně složí. Určitě ale platí, že právě odvážlivci, kteří šli z kůží na trh, zvedli celonárodní zájem a probojovali některé úhrady i pro ostatní děti.

Rodič musí být odvážný, skoro až urputný, schopný se za sebe prát a nesmí mu vadit, že celému světu řekne, že jeho dítě a celá rodina potřebuje pomoc. A to není jednoduché.

Malé doporučení

A tak jen na závěr malé, ale velmi důležité doporučení. V médiích o tom, jestli váš příběh ve finále relativně rychle zveřejní, někdy rozhodne jen drobnost: technická kvalita fotografie. Aby byla takováto fotografie použitelná, nestačí jen letmé cvaknutí mobilem, ale musí mít rozlišení 300dpi. Jen tak se dá totiž vytisknout.

Řada rodičů tento fakt ke své škodě podcení. Samozřejmě ale nejde o detail, na kterém by celý záměr uvedení příběhu v médiích měl zcela ztroskotat. dp