Co dělá Mikuláš v srpnu? Chodí do Borové
Obec na Náchodsku slaví už od poloviny osmdesátých let Vánoce v létě. Dřív se konaly skoky na saních do místní nádrže. Teď slaňují čerti ze střechy kulturáku.
Vzali si čepice a šály, na nohy obuli lyže a vyrazili k Jáchymovi, improvizované hospůdce u požární nádrže. Šusem to nešlo, do sněhu bylo ještě daleko. Nad hlavami jim pařilo slunce, jak to ostatně v srpnu bývá. Jenže tady v obci Borová na Náchodsku to bylo jedno. V polovině osmdesátých let minulého století se tady začaly slavit Vánoce v létě. Se vším všudy. U Jáchyma se zdobil stromeček, k večeři se podával kapr a bramborový salát.
Borovský zvyk přetrval dodnes. I když ne v tak komorní podobě. Spolu s novým režimem a pak i tisíciletím dostal poněkud komerčnější a masivnější podobu. Zábava však zůstala.
Jak přesně tradice vznikla, se pořádně neví. A to přesto, že původní účastníci ještě žijí. Jisté je jen to, že letní Vánoce se narodily jako taková malá recese na výročí okupace, tedy 21. srpna.
„V obecní kronice o tom nic nebylo, ani v zápisech hasičů, kteří s tím začali. Když jsem to sepisoval pro místního almanach, sázel jsem na vzpomínky. Když táhlo tehdejším dobrovolným hasičům na třicet, scházeli se a pálili oheň. Obecně to byli takoví bojkotéři, takže se scházeli i 21. srpna. Začalo to tedy u buřtů, až někdo navrhl, že si udělají řízek a salát. Bylo to asi jen tak mezi řečí, ale na rybníku Brodský vytvořili tuhle akci,“vypráví dobrovolný hasič Radek Jirák, jehož otec patřil k zakladatelům. O rok později se Vánoce konaly už u Jáchyma, což byla ve skutečnosti stavební buňka.
Národní výbor nebyl nadšen Pro veřejnost tehdy letní Vánoce ještě nebyly, ostatně jak dodává Radek Jirák, místnímu národnímu výboru se to dvakrát nelíbilo. Spíš naopak, byl dost proti tomu.
Stará garda, jak otcům zakladatelům říká sám Jirák, to i tak pojala se vším všudy. Oblékli se do zimního, vzali lyže nebo sáňky. „Mělo to svoje kouzlo, v požární nádrži se koupal Mikuláš a ostatní za ním skákali na lyžích i sáňkách do vody. Já sám to nepamatuji, do Borové jsem se přistěhoval před lety z Hradce Králové, protože jsem si to tady zamiloval. Ale slyšel jsem to mnohokrát z vyprávění,“říká místostarosta obce Vladimír Elcner.
Prvopočátky sice místostarosta nezažil, letní Vánoce ho ale neminuly. Od roku 1985 bylo jen málo srpnů bez nich. Jak uvádí webové stránky obce, v letech 1986 až 1989 byla oslava pojatá velmi soukromě. V roce 2008 se úplně vynechala, stará garda už byla unavená. Na pár dalších let je ale přebrali hospodští a akce se od Jáchyma přestěhovala za nimi. Až se v roce 2013 dostala zpátky k dobrovolným hasičům. Teď už potomkům těch původním, jako je ostatně sám Jirák. Naposledy zvyk přerušil covid, takže letos se Borová obešla bez letních Vánoc. O to víc se ale připravuje na příští rok. Nyní se koná zhruba třetí víkend v srpnu, ve venkovním areálu kulturního domu. Za rok by to opět mělo být velkolepé, ostatně obec o dvou stech obyvatelích zažila ročníky, jichž se účastnily čtyři stovky lidí.
„Pojímáme to extra vánočně. Máme dobré čertovské masky i mikulášské a andělské kostýmy. Žárovičky jsou úplně na všem, tuhle už to někdo komentoval, že to vypadá jako v Americe,“vypráví Jirák. Stále nechybí stromeček, kapr, řízky a salát. Pouští se koledy. A vzhledem k tomu, že akce už na sebe nabalila také sponzory, pod stromkem jsou i dárky.
Vánoce se rozšířily o program pro děti. A je to opravdu zážitek. Hraje pekelná hudba, do nebe stoupá dým. Na střeše kulturáku se objeví čerti. Ti pak slaňují dolů, mezi lidi. Pak přijde Mikuláš s andělem s balíčky pro děti. Za mikulášskou maskou se několikrát skrýval také Jirák.
Kapři v pangejtu
V místní hospodě pak chlapi vzpomínají na různé historky. Místostarosta Elcner vypráví, jak někdy chodil z letních Vánoc domů až na druhý den za světla. Stalo se ale už, že se někdo zapomněl a místní se ho pak druhý den vydávali hledat. Veselení je to tedy se vším všudy.
Lidé vzpomínají i na jeden z prvních ročníků, který měli pod taktovkou současní dobrovolní hasiči. Ti si kapry sami zpracovávají, přivážejí je ze sádek na vleku za hasičským autem v kádi. „Měli jsme v ní asi třicet kaprů a kousek od Borové, ve vedlejší vesnici, jsme vjeli do zatáčky. Asi jsme v kádi měli hodně vody, v zatáčce to s vlekem cuklo, převrátil se a všichni kapři skončili ve škarpě. Okolo jel autobus, lidé nás viděli a smáli se, jak honíme kapry v pangejtu,“vzpomíná Jirák. Lidé se pak seběhli, aby pomohli. Jedné paní se se ryb zželelo a že půjde pro vodu. Ale čapla vodu ze skleníku. V srpnu. „Nevím, kolik ta voda mohla mít stupňů, ale ty kapry ještě opařila. Všichni to každopádně přežili,“povídá dál Jirák. Do večera ale stejně nevydrželi, nebo ano? „To v každém případě ne,“směje se Jirák. Na něco podobného se ale nezapomíná, a tak se dodnes lidé z širokého okolí ptají, jestli zase budou kapři se silniční příchutí.
Večer hrají prim dospělí. Tančí se, a když zrovna nezní muzika, tak se soutěží. Prý různé srandovní hry. Ani dospělí přitom o dárky nepřijdou, protože pěkné ceny zbudou i na vítěze. Následuje kulturní program, bývá to ohňostroj, v Borové ale už měli i ohnivou show.
Na běžkách se skáče
Obec na Náchodsku ovšem neslaví jen letní Vánoce, program má bohatý i v jiných dnech. Pořádá se zimní olympiáda, tentokrát opravdu, až když je sníh. Spočívá ve skocích na běžkách. Na programu je také borovská padesátka, pochod po okolí. Koná se Strašidlení, na místo amerického Halloweenu. Rodiče s dětmi mají bojovku v lese, s baterkami plní úkoly. Za přítomnosti strašidel samozřejmě. Borová evidentně takové věci přitahuje. Když se přistěhovala jedna z místních zastupitelek, začala pořádat dětské dny, které předtím nebyly.
„Lidé se tady mají rádi a rádi se také baví,“odpovídá Elcner na otázku, čím to, že je toho taková spousta. Jirák k tomu podotýká, že je to skutečně o lidech. Organizování zabere poměrně dost času, ne že by se o to místní nepodělili. Každý má na starosti něco jiného. Dokud jsou lidé ochotní to dělat, pak se tradice drží.
Ale co vlastně teď, v zimě, v ten pravý vánoční čas? „Zimní Vánoce slavíme samozřejmě také. Akorát jsou komornější a každý je slaví sám. Obec se na tom podílí jen tak, že se na Štědrý den na chvíli sejdeme na úřadě a pouštíme do obecního rozhlasu koledy,“říká Elcner. Jak jinak. Kdyby se nedělo nic, nemohlo by to být tady. Jak říká místostarosta: „Borová je magická obec.“