Spíše evoluce než revoluce v boji proti terorismu

Evropská komise včera zveřejnila novou protiteroristickou agendu, která má v příštích pěti letech zintenzivnit boj proti terorismu a násilnému extremismu a posílit odolnost EU vůči teroristickým hrozbám.

Podobně jako Akční plán boje proti terorismu Evropské unie z roku 2001 a protiteroristická strategie EU z roku 2005, i tento dvacet pět stran dlouhý dokument obsahuje rozsáhlý katalog opatření, která mají přispět k dalšímu posílení schopností a pravomocí EU v oblasti boje proti terorismu. Většina klíčových kompetencí i samotná praktická realizace konkrétních opatření v boji proti terorismu je totiž stále na úrovni členských států EU a jejich bezpečnostních složek. Role EU je proto primárně koordinační a podpůrná a ani nová protiteroristickou agenda na tom nic podstatného nemění. Již samotný název agendy a její čtyřpilířová struktura (Anticipate, Prevent, Protect, Respond) pak poukazuje na evoluci spíše než revoluci, oproti stávající protiteroristické strategii EU, jejíž čtyři pilíře (Prevent, Protect, Pursue, Respond) prosadila britská vláda během svého předsednictví EU po teroristických útocích v Londýně v červenci 2005.

Nic se nesmí podcenit

Několik dílčích novinek a inovací nová protiteroristické agenda nicméně obsahuje. Jedná se zejména o akcent na nové technologie nejen z hlediska zabránění jejich zneužití ze strany teroristů k přípravě, financování a realizaci jejich útoků, ale i z hlediska jejich lepšího využití bezpečnostními složkami k předcházení teroristickým útokům a včasnému odhalování nových možných hrozeb. Jako u všech ostatních navrhovaných opatření se i zde jedná o reflexi proměny aktuálních hrozeb terorismu v Evropě a poznatků ohledně samotné realizace teroristických útoků v posledních letech. Jako příklad agenda uvádí útok na synagogu v německém městě Halle v roce 2019, kdy útočník z řad extrémní pravice vyrobil několik zbraní pomocí 3D tisku.

Nové naopak nejsou pro Evropskou komisi tradiční návrhy na posílení pravomocí klíčových supranacionálních agentur (v nové agendě je akcentován zejména Europol) a jejich lepší spolupráci se soukromými firmami i globálními aktéry v boji proti terorismu (například Interpol), což reflektuje fakt, že boj proti terorismu probíhá na mnoha úrovních a EU je pouze jednou z nich.

Velký prostor je věnován v agendě i léta diskutovaným opatřením týkajícím se radikalizace a deradikalizace, zejména v kontextu tzv. zahraničních bojovníků a jejich rodin – odhaduje se, že se jedná o čtvrtinu až třetinu z celkových více než pěti tisíc občanů států EU, kteří pobývali či stále pobývají v Sýrii či Iráku na území dříve kontrolovaném Islámským státem.

Kontinuitu lze v agendě vysledovat i v důrazu na odstranění dlouhodobého implementačního deficitu již dříve přijatých opatření, který je do značné míry zapříčiněn historicky odlišným pohledem členských států EU na problematiku terorismu a jejich neochotou přesunout další pravomoci v oblasti tzv. vnitřní bezpečnosti na supranacionální úroveň. EU tedy sice může přicházet s novými strategiemi a vyvíjet vlastní aktivity skrze Europol nebo Eurojust, ale pokud členské státy přijatá opatření neimplementují a jejich zpravodajské, policejní a justiční složky nespolupracují, EU s tím kromě opakujících se apelů ke spolupráci příliš nenadělá.

Závěrem je také nutné zmínit, že některá opatření uvedená v nové agendě nebyla v minulosti průchozí nejen z politických důvodů na úrovni členských států EU, nýbrž mnohdy i kvůli jejich kontroverzním dopadům na lidská práva a svobody. Jedná se například o EU Passanger Name Record (PNR), což je monitoring všech lidí, kteří letecky cestují do a z EU. Ten by Evropská komise chtěla zavést i u všech letů uvnitř EU.

Velké diskuse již delší dobu vyvolávají i některé nedávné návrhy komise v oblasti kybernetické bezpečnosti, například v oblasti monitorování enkryptovaných komunikačních platforem, jako je WhatsApp. Ani v tomto ohledu však není nová agenda v boji proti terorismu ničím specifická – problematika vyvažování hodnot spravedlnosti, práva a bezpečí provází všechna opatření v boji proti terorismu, bez ohledu na to, kdo je navrhuje či implementuje.

Autor je vedoucím Centra bezpečnostních studií na Metropolitní univerzitě v Praze a přednáší na Katedře bezpečnostních studií Univerzity Karlovy.