Na okraji ústavní propasti
Česko už zažilo i zrušení sněmovních voleb. Středeční zásah Ústavního soudu však žene politiku do rohu
Budeme volit poslance podle krajských kandidátek, anebo dostaneme na volebním lístku telefonní seznam se 200 jmény adeptů na křeslo v dolní komoře? Jak vlastně proběhnou říjnové sněmovní volby stanovené na 8. a 9. října? Množství nezodpovězených otázek, které vyvolal čerstvý nález Ústavního soudu, narůstá geometrickou řadou. LN přinášejí alespoň základní kontury toho, co nás může potkat.
Co by následovalo, pokud by politické strany nenašly shodu na novém znění volebního zákona, který určuje výběr poslanců?
Nastala by ústavní krize, protože by se zablokovala obměna Poslanecké sněmovny. Volby by sice proběhly, šlo by však spíše o velmi věrohodný průzkum veřejného mínění. Nebylo by však jasné, kdo bude poslancem. Věděli bychom pouze, který subjekt volilo kolik občanů. Chyběl by však mechanismus pro převod získaných hlasů na poslanecké mandáty pro jednotlivé strany.
„Nikdo by nemohl určit, kdo má být poslancem. Nemohla by být ustanovena nová Poslanecká sněmovna, přičemž ta stará skončí nejpozději čtyři roky po konání sněmovních voleb v roce 2017,“přiblížil LN Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Znamenalo by to také situaci, kdy by stávající vláda neměla komu podat demisi, protože dolní komora parlamentu by neexistovala. Vládla by tak dál. V jejím čele by tak zůstal Andrej Babiš (ANO), dokud by se případně nerozhodl z funkce odejít. Prezident by pak mohl jmenovat nového předsedu vlády a na jeho návrh další členy vlády. Kabinety by nepředstupovaly před sněmovnu s žádostí o důvěru.
„Senát to nemůže napravit, protože je vyloučen. Svými zákonnými opatřeními nesmí měnit ústavu, volební zákony ani schvalovat státní rozpočet,“vypočítal Kudrna, který se specializuje na dělbu moci ve státě a vzájemné vztahy mezi ústavními orgány.
Fakticky by to znamenalo, že by se už z ústavní krize nedalo vyjít.
Jak se vyhnout chaosu? Jednoduchým řešením by byla shoda na podobě nového volebního zákona. Jenže v již běžící volební kampani nemusí jít o snadný úkol pro sněmovní strany. Ty teď horečně počítají, která varianta by jim nejlépe vyhovovala.
Soudci nejvyšší soudů přesto naznačují, že ani po zrušení klíčových pasáží volebního zákona nemusí nastat katastrofa. „Teoreticky je možné říct, že i kdyby parlament nic nezměnil a byla zde dohoda, že výsledky voleb vypočítáme dle systému poměrného zastoupení, což svede každý účetní, a tyto hlasy pak rozdělíme mezi jednotlivé strany, tak by nemusel vzniknout žádný problém,“prohlásil ve středu ústavní soudce Jan Filip, který byl zpravodajem přelomového nálezu. Podle předsedy volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška by existovalo řešení. Jeho senát by prý musel přijít s výkladem volebního zákona, který bude respektovat zásadu poměrného zastoupení, aby nahradil mezeru pro výpočet mandátů.
Jenže jít do voleb bez novely zákona se právním teoretikům zdá velmi ošemetné. „To jsou naprosto nepodložené názory a stanoviska. Jak by se určilo, který kandidát například za Středočeský kraj mandát získá? Vůbec nemáme postup, jak to provést. Dokonce ani nevíme, jak rozdělit mandáty mezi kraje. Zároveň bych připomněl článek ústavy, který říká, že státní moc lze uplatňovat pouze v mezích zákona a způsobem, kterým zákon stanoví. To platí i pro soudy,“upozornil Kudrna. Podobně hovoří i docent práv Jan Wintr: „Ústavní soud změnil část volebního zákona, kde je napsáno, jakým způsobem se přepočítávají hlasy na mandáty. Dokud tam nebude napsané něco jiného, neexistuje způsob.“
Kdy vyprší čas pro nalezení kompromisu? Ačkoli politici naznačují ochotu jednat o úpravách, nepanuje shoda na detailech. Ve sněmovně leží od listopadu 2019 návrh úprav přepočítání hlasů na mandáty z dílny KDU-ČSL. Jenže vlivný politik STAN a autor ústavní stížnosti Stanislav Polčák už naznačil, že ani tento návrh se zřejmě neobejde beze změn. „Práci lidovců oceňuji, ale myslím, že se půjde cestou širší dohody. Myslím, že se sněmovna spíš dohodne na neutrálním nosiči, který jí pak projede jako nůž máslem,“uvedl včera Polčák pro Seznam Zprávy.
S ohledem na kýžený hladký průběh voleb a prostor na sestavení kandidátek vyprší ideální čas pro přijetí novely nejpozději v červnu. „Musí to být do konce června. Nejpozději devadesát dní před volbami nastupuje série volebních úkonů, jako je předložení kandidátních listin krajským úřadům. Dále musí existovat čas pro námitky kvůli odmítnutí registrace, jež řeší krajský úřad a volební soud. Následuje tisknutí volebních lístků,“popsal Kudrna.