Bidenův signál Evropě
Nový prezident potvrdil rozchod s dosavadní zahraniční politikou, která klade americké zájmy na první místo. Zejména v Německu nyní očekávají, že nastane posun i v tak sporných otázkách, k jakým patří dostavba plynovodu Nord Stream 2.
„Amerika je zpět, diplomacie je zpět.“Tak znělo hlavní poselství prvního velkého projevu, který pronesl nový americký prezident Joe Biden k budoucí zahraniční politice své vlády.
Místo, jež si pro své vystoupení vybral, nepostrádalo symboliku: Biden přednesl svou zhruba devatenáctiminutovou řeč v nejreprezentativnější prostoře ministerstva zahraničních věcí, klasicistním sále pojmenovaném po Benjaminu Franklinovi. Ten byl nejenom jedním ze zakladatelů Spojených států, ale také jejich prvním diplomatem. Franklin pobýval v letech 1776 až 1785 v Paříži. Zde vyjednal kromě spojenecké smlouvy s Francií rovněž mír, který ukončil americkou válku za nezávislost.
I tím prezident podtrhl, že pod jeho vedením budou chtít Spojené státy znovu těsně spolupracovat s tradičními západními spojenci, a to hlavně v Evropě.
Biden uvedl, že ústředním prvkem jeho zahraniční politiky bude diplomacie. Na rozdíl od předchozí vlády, jež prý zanedbávala vazby na tradiční „demokratické spojence“, či je dokonce zneužívala, chtějí nyní Spojené státy stanout znovu po jejich boku. Pouze tak se prý dá obnovit „důvěryhodnost a morální autorita Spojených států“.
Stažení vojsk z Německa se zatím odkládá
Obzvlášť pozorně naslouchali slovům nového šéfa Bílého domu v Berlíně. Především proto, že Biden oznámil, že plány předchozí administrativy stáhnout v nejbližší době 12 tisíc amerických vojáků z Německa a přesunout je jinam budou uloženy k ledu.
V Berlíně považovali rozhodnutí předchozího prezidenta Donalda Trumpa od samého počátku za „nepřátelský akt“. Zejména proto, že se o tom svého času dozvěděli ze sdělovacích prostředků. Tehdejší americká vláda to odůvodňovala nízkou ochotou Německa navýšit své obranné výdaje a dostát závazkům vůči
NATO. Členské státy Aliance se již dříve zavázaly vynaložit na obranu každoročně dvě procenta hrubého domácího produktu.
Berlín sice v minulých letech, i pod Trumpovým tlakem, rozpočtovou kapitolu dlouhodobě podfinancovaného ministerstva obrany navyšoval. Avšak z pohledu Washingtonu to bylo považováno stále jako nedostačující.
Plány na stažení vojsk z Německa ovšem vyvolávaly kritiku i mezi některými odborníky na obrannou a bezpečnostní politiku v řadách Trumpových republikánů. Důvodem bylo, že americké základny v Německu jsou již desítky let využívány jako důležitý odrazový můstek pro operace NATO. V jihoněmeckém Stuttgartu například sídlí velitelství, jež koordinuje aktivity Aliance v 51 státech.
Sporný Nord Stream 2
Kromě financování armády je dlouhodobým předmětem sváru mezi USA a Německem dostavba plynovodu Nord Stream 2.
Projekt, jehož odhadovaná cena se po řadě odkladů při jeho dokončení vyšplhala na zhruba deset miliard eur, má přivádět ruský zemní plyn ze Sibiře do východoněmeckého Lubminu. Ročně má jít o 55 miliard metrů krychlových. Z celkových 1230 kilometrů chybí vybudovat ještě poslední desítky.
Trumpova vláda v plynovodu viděla nástroj zvyšující ruský vliv v Evropě. V minulých měsících proto na něj uvalila sankce. Dolehly nejen na firmy, které se na stavbě podílely, ale třeba i na plavidla pokládající roury. Tím se celá stavba zdržela.
Německá vláda v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou trvá na svém, že plynovod je ekonomickým, nikoli politickým projektem. Pod vlivem aktuálních událostí v Rusku a odsouzení opozičního politika Alexeje Navalného ovšem začali požadovat zastavení plynovodu i nejbližší spojenci Německa v Unii, Francouzi.
Nový prezident Biden plynovod odmítá z podobných důvodů jako Trump a rušení sankcí nechystá. Přesto ale začaly přicházet z prostředí jeho zahraničněpolitického týmu signály, jak by mohl vypadat možný kompromis.
Německý ekonomický deník Handelsblatt před několika dny napsal, že by to mohlo mít podobu dohody ve stylu „něco za něco“. „Němci musí předložit řešení v podobě komplexního balíčku, jinak se nám nepodaří odklidit problém s Nord Stream 2 z cesty,“citoval list amerického úředníka, který se podílí na jednáních.
Plynovod s „vypínačem“? Možné řešení, o němž Handelsblatt informoval s odvoláním na své diplomatické zdroje, by mohlo vypadat následovně: plynovod by byl sice formálně dokončen, avšak mohl by být opatřen jakýmsi „vypínacím mechanismem“.
Díky němu by mohlo dojít v budoucnu k přerušení dodávek plynu v situaci, pokud by se ruská strana snažila vydírat Ukrajinu omezováním dodávek plynu. Američané by také rádi dosáhli toho, aby Německo na Ukrajině pomohlo vybudovat velké zásobníky plynu. Ty by dovolovaly překlenout případné výpadky v dodávkách klíčové suroviny.
Další návrh by podle německého listu mohl spočívat v tom, že by se Německo zavázalo vytvořit na Ukrajině infrastrukturu pro výrobu a následnou dopravu tak zvaného „zeleného vodíku“, získaného z obnovitelných zdrojů.
A ve hře jsou v neposlední řadě i větší dodávky zkapalněného plynu z amerických břidlicových ložisek.