Drtič koalic
Poměrný systém podporuje malé strany
Mířil na lišku, trefil Maryšku, praví pořekadlo. Ústavní soud mířil na volební zákon a trefil stranické koalice. Po verdiktu Ústavního soudu musí být i slabším počtářům jasné, že volební bonus pro strany vítězné, tedy ty, které získají nejvíc hlasů, se scvrkne, nezmizí-li vůbec. Samozřejmě bude záležet na tom, jaký zvolí poslanci a senátoři klíč přepočtu hlasů. Nicméně asi jako první to nahlas pojmenoval jihočeský hejtman za ODS Martin Kuba, když řekl, že koalice ODS, KDU a TOP 09 nedává matematicky smysl. A může to být neprůstřelná pravda. Malé strany, které vědí, že překročí pětiprocentní hranici, si v přísně poměrném systému mohou být jisté tím, že oproti minulosti na mandátech získají, a naopak strana či koalice, která zvítězí, dostane o dost poslaneckých mandátů méně. Zkrátka vše bude víceméně poměrné.
Už tak dost volná koalice ODS, lidovců a topky ztrácí zásadní důvod existence, přišla totiž o bonus za zisk vysokého počtu hlasů. ODS ani lidovci se nemusejí strachovat, že by se do sněmovny nedostali, a samostatně by se nemuseli handrkovat o místa na kandidátce. Jediné uskupení, kterému musí na koalici záležet, je TOP 09, ta se minule do sněmovny téměř nedostala, a pokud by letos kandidovala samostatně, už se na to dá bez rizika i sázet. Víme, že kromě Prahy si v žádném regionu nestojí dobře a že její ambice nalézt záda, na kterých se vyveze do sněmovny, není nijak hvězdná. V krajských volbách nepostavila jedinou samostatnou kandidátku. Navíc tato koalice nebude první a pravděpodobně ani druhá na pásce, a tedy ani bonus, který by mohla získat, nemůže být nijak oslnivý.
Naopak koalice Pirátů a STAN může tohle v klidu přehlížet, jejich kooperace je daleko organičtější a mnohem víc programově propojená, obě strany se vzájemně doplňují (i v očích voličů), a proto ani ztráta bonusu nemusí být motivem k rozkolu. Nezamýšlené důsledky jsou nejzábavnějším politickým jevem a možná si ústavní soudci za pár let budou drbat hlavu nad tím, co jejich rozhodnutí způsobilo.