Čipy – embargo vůči Číně situaci nepomáhá

Co se stane, když jako šéf největší ekonomiky světa bez detailnějšího promyšlení důsledků rozpoutáte obchodní válku s druhou ekonomicky nejsilnější velmocí? Poměrně rychle se to otočí proti vám. Bývalý prezident Spojených států Donald Trump se do historie mimo jiné zapíše svými ráznými kroky vůči Číně. Její největší technologickou společnost Huawei nechal odstavit od západních technologií a čipů a list zakázaných subjektů postupně rozšířil i na populárního výrobce dronů DJI a řadu dalších firem. Když do toho zamícháte omezení spojená s koronavirem a propojený globalismus, vyskočí na vás řada nečekaných problémů.

Tím nejvíce viditelným jsou zkazky amerických a evropských výrobců automobilů, kteří museli zastavovat či omezovat výrobu. Na vině tentokrát nebyly uzavřené provozovny, ale nedostatek čipů, jichž moderní vůz „spolyká“desítky až stovky. Tento pohled pod kapotu ukázal, jak moc je dnešní svět závislý na polovodičovém sektoru a proč se dnešní velmocenské bitky zaměřují právě sem. Čipy jsou hlavní součástky skoro „všeho“. Zároveň jsou vysoce náročné na výrobu, kapitálové investice, znalosti odborníků a často je prakticky nemožné je okopírovat.

Přílišná závislost na Tchaj-wanu

Důvodů, proč automobilky nemají dostatek čipů, je více. Jedním z nich jsou právě Trumpovy akce. Jeho embarga vůči Číně znějí zhruba takto: pokud dodáváte do Číny cokoliv spojeného s čipy a zároveň používáte stroje, software či součástky z USA, musíte s takovými dodávkami přestat. To sice vedlo k tomu, že Trumpem tolik nenáviděná Huawei skutečně nemá přístup k čipům a prodeje jejích mobilů se drasticky propadají, zároveň se ale omezila produkce polovodičů na čínském území. Čína je díky řadě továren jeden z největších vývozců čipů na světě a nabourání řetězce je znatelným zásahem do trhu.

Problémy ale nelze svádět čistě na Trumpa. Jeho kroky pouze odhalily problém, o kterém se v branži ví už dlouho. Svět je dnes až příliš závislý na Tchaj-wanu. Největší a dominantní výrobce čipů TSMC sídlí právě tam. TSMC sama o sobě vlastní čipy nedělá, ale její továrny, postupy a úspory z rozsahu jsou tak pokročilé, že jen těžko hledají konkurenci. U TSMC vyrábí své čipy Apple, AMD, Nvidia, Qualcomm a řada dalších.

Výrobní kapacity nejsou nafukovací a investice do nové výrobní haly není to samé jako postavit papundeklový sklad za Prahou. Každá generace výrobní technologie čipů spolyká desítky miliard dolarů a je zhruba o polovinu dražší než ta předchozí. I proto firmy kolem čipů často operují se ziskovostí kolem 60 až 70 procent. Bez vysokých zisků by nebylo možné dělat nutné nákladné investice. Omezené je rovněž množství lidí s expertními znalostmi.

TSMC si může vybírat a kapacity dává těm, kdo dobře platí. Největším zákazníkem je dlouhodobě Apple, který si je schopný zabrat často i většinu výrobních linek a ostatním nechává drobky. Problémy s nedostatkem čipů tak nehlásí pouze automobilky. Už řadu měsíců nejde sehnat grafické karty a nové procesory, nedostupné jsou herní konzole nové generace a situace je problematická i u notebooků. Značnou roli v tom hraje i zvýšená poptávka v rámci koronaviru a lidí zavřených doma.

Do situace kolem TSMC se musela vložit tchajwanská vláda, která firmu poprosila, aby čipům do automobilů dala část přednostních kapacit. TSMC zároveň po rekordních finančních výsledcích za loňský rok uvedla, že letos navýší investice do výroby čipů na 28 miliard dolarů. Ani to ale stačit nebude. Čipové firmy se snaží poohlížet jinde. Využít situace chce Samsung, který letos hodlá investovat 31 miliard dolarů a TSMC jednou předehnat. USA se snaží část výroby přetáhnout na své území. Firmy ale tamní vládě řekly, že něco takového by potřebovalo až vyšší desítky miliard dolarů na státních subvencích.

Zrušte Trumpova omezení Embargo USA vůči Číně situaci nepomáhá. Americká organizace SEMI, která sdružuje tamní největší hráče v oboru, tlačí na kabinet Joea Bidena, aby Trumpova omezení zrušil. Ve výsledku totiž poškozují i samotný americký čipový průmysl. Nejde jen o krátkodobé propady zisků. Nebezpečnější je dlouhodobý trend, kdy Čína vidí svoji závislost na USA a embarga jí nutí k rychlejšímu osamostatnění se. Jen za poslední dobu šlo do povzbuzení čínských polovodičových aktivit 180 miliard dolarů.

Aktivity USA nelibě vnímá i starý kontinent. Pokud USA mohou jednoduše odstřihnout Čínu, může se to stát i jinde. Evropská komise přišla s plánem na evropské čipy, investovat se má až 145 miliard eur. Zdejší firmy jako Infineon nebo STMicroelectronics se začínají více obracet na Čínu, protože tam vidí potenciál a diverzifikaci.

„Spojené státy docílí toho, že se samy izolují,“řekl mi například ředitel brněnské čipové firmy Karel Masařík, který má za zády investory z Číny i USA. „Trumpovy akce hodně lidí probudily,“souhlasí Radoslav Danilák, jehož slovenská firma Tachyum letos začne vyrábět údajně revoluční procesor. Samozřejmě u TSMC.