Vesmírný závod k rudé planetě míří do finále
Stejně jako na zasněžených silnicích i na vesmírné dálnici mezi Zemí a Marsem je tento týden neobvykle rušno. K rudé planetě míří rovnou tři vědecké mise z různých koutů světa.
Už dnes by na rudé planetě měla přistát sonda Spojených arabských emirátů (SAE) pojmenovaná Hope (Naděje). Ta loni v létě opustila zemský povrch jako první, z japonského kosmodromu Tanegašima a s pomocí nosné rakety H-IIA odstartovala v neděli 19. července. Jako jediná však nemá přistát na povrchu Marsu, jejím úkolem bude podle Astronomického ústavu ČR zkoumat z oběžné dráhy změny denních i sezonních cyklů atmosféry a prachové bouře.
Šance na úspěšné zaparkování sondy na oběžnou dráhu Marsu je podle SAE zhruba poloviční. Klíčových je 27 minut složitých manévrů, jež mají 1,5 tuny těžké těleso zpomalit asi na 18 tisíc kilometrů v hodině – tedy asi šestkrát. V případě úspěchu budou SAE teprve pátou mocností, které se to podařilo. V minulosti se na misích na Mars úspěšně podílely Spojené státy, Indie, bývalý Sovětský svaz a Evropská kosmická agentura (ESA).
Čína těsně v patách Čtyřtýdenního startovacího okna, které se v loňském roce pro start k Marsu naskytlo, jako druhá využila čínská mise Tianwen-1, jejíž jméno by bylo ve volném překladu možné přeložit jako „Pátrání po nebeské pravdě“. Zatím se jí už podařilo poslat na Zemi první černobílou fotografii části povrchu Marsu, přistát by na něm měla již zítra.
Cílem mise je hledání stop života na rudé planetě, součástí programu je ale i průzkum půdy a atmosféry. S hmotností bezmála pět tun jde o dosud nejtěžší lidmi vyrobený stroj mířící k Marsu. Sonda se skládá ze dvou částí – jedna zůstane na oběžné dráze jako komunikační družice, od níž se oddělí přistávací modul, který nese i malé robotické vozítko.
NASA nasadí i vrtulník
Jako třetí se z floridského Mysu Canaveral na cestu k Marsu vydala americká sonda Perseverance (Vytrvalost). Ta se na povrchu rudé planety pokusí přistát příští čtvrtek 18. února. Podle astronomického ústavu zde bude rover, který si s sebou veze i malý průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), pátrat po stopách případného dávného života a sbírat vzorky, které by měly být některou z pozdějších misí dopraveny na Zemi. Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden martský rok, který je zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému.
V současnosti již rudou planetu zkoumají dva americké stroje. Od roku 2012 pátrá velká pojízdná vědecká laboratoř Curiosity po pozůstatcích případných mikroorganismů. A od roku 2018 robotická sonda InSight zkoumá vnitřní struktury Marsu, jeho seismickou aktivitu a tepelné toky pod povrchem. Kolem planety létá i několik vědeckých, retranslačních a snímkovacích družic.
DVaíclšeí čptoědtreonbanosti na