Studenti spí na koleji

Slovní zásoba, významy slov, frazémy

Dnešní díl seriálu k přijímacím zkouškám z českého jazyka bude věnován slovní zásobě, respektive slovu a jeho významům.

Slovní zásoba je soubor všech slov, která se používají v určitém jazyce, a to slov spisovných i nespisovných.

Slovo je základní jednotkou slovní zásoby. Skládá se z písmen (v mluvené podobě z hlásek) a označuje určitou skutečnost. Toto označení může mít podobu jednoslovného pojmenování (křeslo, znalost, deka) či víceslovného pojmenování (psací stroj, třídní schůzka).

Jednotlivá slova nesou tzv. význam, tedy to, co si pod daným slovem představíme – například pod slovem slon si představíme mohutné zvíře s chobotem a velkýma ušima.

Existují slova, která mají pouze jeden význam, tedy tzv. slova jednoznačná (lampa, pomeranč, zájmeno), a slova mnohoznačná, která mají více významů, přičemž tyto významy spolu navzájem souvisí, neboť mezi pojmenovávanými jevy je podobnost. Jednotlivé významy slovo získává na základě vnější podobnosti nebo vnitřních souvislostí. Takovým slovem je například slovo koš – prvotně se jedná o nádobu z proutí, dále o koš na odpad, koš na oděvy (tzv. koš na prádlo), ale také o cokoli, co koš připomíná, tedy hrudní koš či basketbalový koš.

Mnohoznačná slova vznikají nejčastěji na základě metafory, tedy pojmenování jevu na základě vnější podobnosti, či metonymie neboli pojmenování jevu na základě vnitřních souvislostí.

V případě, že má slovo dva významy, které spolu ale nesouvisí, nejedná se o mnohoznačná slova, nýbrž o homonyma (kolej – ubytování pro vysokoškoláky, stejně jako železniční trať). Jedná se pouze o dvě slova, která znějí stejně, jsou tzv. souzvučná.

Slova se stejným či podobným významem nazýváme synonyma. Aby byla slova synonymy, musí náležet ke stejnému slovnímu druhu (chorý a nemoc tedy rozhodně nejsou synonymy), ale musí se lišit kořenem (chorý – nemocný – marodný).

Jen zřídkakdy se setkáme se slovy, která jsou úplnými synonymy, tedy slovy naprosto stejného významu. Takovéto dvojice často představují české výrazy pro slova z cizího jazyka (volejbal – odbíjená). Synonyma částečná poznáme tak, že je lze zaměnit jen někdy (slovo velký lze v této větě nahradit slovem dospělý: Až budu velký, koupím si psa. V jiném kontextu to ale není možné: Pořídili jsme si do nového bytu velký gauč.).

Slova s opačným významem, která představují protiklady, jsou nazývána antonyma (rychlý – pomalý). Pozor: i u antonym je třeba myslet na jejich slovnědruhovou shodnost.

V případě, že dojde ke spojení slov v jedno nové ucelené spojení, hovoříme o vzniku tzv. frazémů. Jedná se o ustálená spojení slov se zvláštním významem. Rčení malovat čerta na zeď například neznamená, že by dotyčný kreslil na zeď obraz čerta, nýbrž že před čímsi varuje, čehosi se obává.

Do skupiny frazémů patří rčení, pranostiky, přísloví a pořekadla. Přísloví jsou ustálená spojení, která nesou nějaké mravní poučení ( Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Bez práce nejsou koláče.), pořekadla vystihují určitou situaci, životní zkušenost (Láska hory přenáší.) a pranostiky se týkají počasí a koloběhu kalendářního roku (Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá. Únor bílý, pole sílí.).

Téma slovní zásoby může být testováno například formou dichotomických úloh.

Jedná se o typ úloh, u nichž se rozhodujete mezi dvěma možnostmi. Ty spočívají zpravidla ve variantách ANO/NE, ale mohou nabízet také výběr mezi dvěma typy (např. rozhodnutí, zda je slovo homonymem, nebo slovem mnohoznačným).

Jedna dichotomická úloha obsahuje celkem čtyři podúlohy, z nichž musíte každou posoudit zvlášť. Vždy je nutné, abyste si pečlivě a pozorně přečetli posuzované tvrzení a zvážili své rozhodnutí.