Lékaři: Covid spouští i mrtvici
Covidová infekce je provázena systémovým zánětem, který se nevyhýbá ani mozku. V závažnějších případech může vést až k cévní mozkové příhodě a krvácení do mozku.
„Manžel ležel s covidem doma, měl slabší průběh. Po pár dnech si najednou začal stěžovat na brnění ruky a urputnou bolest hlavy. Vzal si brufen, ale vůbec to nezabralo. Raději jsme zavolali záchranku, prý za minutu dvanáct. Měl slabou mrtvici, ze které se snad dostane bez vážných následků,“řekla LN pětačtyřicetiletá Petra z Prahy. Jejího o tři roky staršího muže by přitom nikdo na podobnou diagnózu netipoval: sportovec, štíhlý, nekuřák.
Podle lékařů obdobné scénáře nejsou výjimkou. Lehkou formu covidu prodělal i bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt (43), kterého nedávno rovněž postihla mrtvice. Ta ho uvrhla na dva týdny do umělého spánku.
Podle primáře motolské neurologie Aleše Tomka může k mrtvici dojít v průběhu covidu, ale i krátce po něm. „Řešili jsme to u pacienta na ventilátoru, co jej bylo nutné zaintubovat. Pár dní nato měl těžkou mrtvici. Hodně z těch, co zemřou, to takto mají. Z těžkého průběhu jsou to dva ze sta. Minimálně. A dvacet jich má plicní embolii,“upozornil Tomek.
Kardiaci ve střehu
Obzvláště opatrní by měli být pacienti s onemocněním srdce a cév, kteří jsou vážnou rizikovou skupinou. Hrozí jim totiž komplikovanější průběh než u zdravé populace. I po prodělaném covidu by měli více dbát na prevenci.
Nejenže koronavirus zatíží celý organismus jedince, tedy i jeho srdce, ale je na něm zákeřné to, že poškozuje tkáně také napřímo. Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu.
Covid pozitivní pacienti, kteří kvůli svým jiným chorobám berou léky na ředění krve, jsou podle Tomka ve výhodě a mrtvice jim zas až tak nehrozí. Naopak ti, kteří mozkovou příhodu v minulosti prodělali, by se měli covidu pokud možno vyvarovat. Hrozí jim údajně o sedmdesát procent vyšší pravděpodobnost smrti než předtím zdravým jedincům.
Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě. V Česku ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina podlehne. Často právě kvůli krevním sraženinám, které
Deset nejpostiženějších zemí světa podle počtu úmrtí s covid-19 na 100 000 obyvatel v srdci vznikají v důsledku arytmie a následně putují krevním řečištěm do mozku.
Mezi první příznaky patří ochablost obličejových svalů, dost často bývá viditelná například na spadlém koutku na jedné straně úst. Včasné rozpoznání rizika mrtvice a zavolání pomoci hraje naprosto zásadní roli.
Podceňovat by se to nemělo ani v době covidové, soudí brněnský neurolog Robert Mikulík. Důvody pro přivolání pomoci jsou jasné: „Platí to, co platilo vždy – náhlá změna zdravotního stavu, kdy člověk přestane hýbat rukou, mluvit, vidět na polovinu zorného pole, přestane cítit část těla,“řekl LN. Neurologické příznaky podle něho většinou nebolí. „Iktová centra (centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče) neustále fungují, pacienti by měli zavolat záchranku a rychle jet do nemocnice,“vzkázal.
Přesto jarní fáze pandemie prokázala, že do nemocnic přicházelo přibližně o 15 procent méně pacientů s příznaky mozkových příhod. Důvod? Kvůli koronavirové infekci se zkrátka báli chodit ke specialistům, méně si volali o pomoc. Podle Mikulíka se samozřejmě jednalo o lehčí formy mrtvice. I v takových případech ale může být zanedbání fatální.
S podobnými zjištěními jako neurologové se nyní potýkají i kardiologové. Také oni hlásí pokles infarktů. Jenže radost není namístě – lidé je rovněž prodělávají doma, bez správného ošetření. „Nedostávají léčbu, která má zabránit opakování infarktu či mrtvice. Na to se podávají léky, ale pokud pacient neskončí v péči lékaře, tak je nikdy nedostane. Tím pádem je riziko trojnásobně vyšší,“řekl LN Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. Zdůraznil, že když má někdo příznak mozkové příhody či infarktu, je potřeba zavolat záchranku. Nikoli praktického lékaře, jak si někteří mylně myslí.
Následné kontroly? V mlze
S otazníky zatím zůstává, jak budou v budoucnu probíhat neurologické kontroly postcovidových pacientů. „Zatím nikdo neměl čas to řešit, ale z mého pohledu ti, co mají stále porušenou krevní srážlivost a posílají se z nemocnice domů, by měli mít vidinu nějaké preventivní léčby,“zdůraznil Tomek. Během covidu se podle něho podávají léky na ředění krve, po propuštění by se v tom mělo ještě nějakou dobu pokračovat. To se zatím moc neřeší. „My to děláme, ale není to norma. Mám trochu strach, že se to v České republice moc neděje. Není čas, všichni jsou rádi, že přežili tuto fázi,“uzavřel.