Poklop svírá vir zvolna
Ve třetím týdnu lockdownu není na počtu těžkých případů znát zlepšení, restrikce potrvají
Ostravský superpočítač na báňské univerzitě dobře ví, jestli vládní opatření proti covidu fungují. Výkonný stroj chroupe data mobilních operátorů, a kdyby měl city, byl by nejspíš smutný: z úhrnných dat to vypadá, že v republice od března žádný lockdown neběží. Jsou však značné územní rozdíly – největší přísnost si naordinovali Středočeši, nejmenší lidé z Libereckého kraje.
Tváří v tvář rozpačitým výsledkům restrikcí, které nelichotivě nasvěcují i celkové počty nakažených a hlavně hospitalizovaných, včera vláda rozhodla o dalších osudech země. Vyhlášený lockdown měl trvat tři týdny, do neděle, ale léčebná kúra na pandemii nezabrala. Restrikce platí dál s malými úpravami.
„Situace v nemocnicích je stále velmi kritická, pomalu se začíná lepšit celková situace, v populaci je asi o deset procent nižší výskyt nových případů. Volnočasové aktivity budou nově omezeny na celý okres, zůstává nicméně v platnosti omezení pohybu mezi okresy. Tam změna není a nepředpokládáme, že by k ní mohlo v nejbližší době dojít. Protože vidíme, že začínají opatření fungovat, musíme je dodržovat,“uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Na výlet budou po neděli tedy moci v rámci celého svého okresu.
Nově se ještě mohou sportovci v zastavěné části obci pohybovat bez roušky, když jsou dva metry od ostatních, a smí se navštívit nezletilé dítě ve střídavé péči nebo ústavu bez ohledu na hranice okresu. Kabinet jednal i o rozšíření povinnosti testovat ve firmách dvakrát týdně, nyní je to jednou. „Jde o tři až čtyři tisíce indikací denně, zjevně to funguje,“řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Předmětný návrh nachystá na pondělí. Firmy chtějí, aby pak vláda zvedla příspěvek na test ze 60 na 90 korun a doporučila opravdu účinné sady.
Pražané opustili parky
Zatím nelze říci, kdy odpadne nutnost tvrdých restrikcí, určí to vývoj v nemocnicích, ale nebude to dříve než po Velikonocích, o nich má panovat pohybové minimum. „Pokud neklesne obsazenost jednotek intenzivní péče na polovinu, nelze nařízení měnit, u hospitalizovaných to také musí klesnout o půlku,“řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Vytíženost nemocnic vyhlíží pesimisticky, za čtrnáct dní, po které už má tvrdá uzávěra brzdit postup choroby, se čísla pořád udržují na rekordních hodnotách, co se týče počtu lidí ve vážném stavu nebo v režimu intenzivní péče.
Od začátku března počet hospitalizovaných s covidem neopadl pod osm tisíc, naopak spíš olizuje devítitisícovou hranici, těžkých případů je setrvale kolem dvou tisíc. Do nemocnic denně přichází v průměru devět set nových covidových marodů, je to stejně vysoká hodnota jako za podzimního vrcholu, ale s tím rozdílem, že ve středně těžkém až těžkém stavu se nachází tři čtvrtiny, ne polovina z nich, jako tomu bylo loni.
Hamáček žádal, stejně jako opozice, aby ministerstvo zdravotnictví doložilo přesná čísla a grafy, jak se na nákaze projevilo uzavření okresů. Epidemiologové už dříve zmiňovali, že je těžké odlišit efekt jednoho opatření od druhého, že účinkují v komplexu, ale ať už je efekt zamčených okresů jakýkoli, nákazu to spíš udržuje na již nabyté síle, brání jí to v růstu, ale razantní opad nově nakažených se zatím nekoná.
Čísla klesají jen zvolna, a proto se dle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška nedá očekávat, že by se nemocnicím v nejbližších dvou týdnech ulevilo. Protože snížení celkové nálože koronaviru v populaci se na obsazenosti lůžek ve špitálech vždy projeví až se zpožděním přibližně deseti dnů.
Česko uvízlo v dočasné pasti, odkud ho může vysvobodit jen očkování – i data Googlu dokládají, že chování obyvatel státu, ve větším detailu i jednotlivých krajů, se za časů lockdownu příliš neliší od toho, co dělali v únoru. Platí, že ve volnočasových aktivitách je opad zhruba o 60 procent proti normálu, do potravin a lékáren chodíme méně asi o deset procent, parkům se vyhýbáme o dvanáct procent víc, než je běžné, na zastávkách veřejné dopravy zbyla skoro půlka cestujících a doma trávíme o devět procent času více. Mírný výkyv je zřejmý jen u délky pobytu na pracovišti a doma, kdy se první zkrátilo a druhého je víc.
Stírají se sice rozdíly mezi únorem a březnem, ale panují mezi regiony, které k opatřením přistupují různě. Pražané utlumili procházky v parcích téměř o třetinu, ale v Jihomoravském kraji v této aktivitě naopak o 14 procent posílili. V Královéhradeckém a Karlovarském kraji zase nejvíc ze všech ubrali v cestách pro potraviny a léky, třeba že to nejsou věci, co si člověk může upřít, oproti normě tam chodí o 24 procent méně. Na opačném pólu je opět jih Moravy se čtyřprocentním poklesem.