Hrozí konflikt USA a Číny kvůli Tchaj-wanu
Světem už více než rok cloumá pandemie, jejíž dopady nás budou zaměstnávat ještě dlouho. Není tedy nejvhodnější doba strašit další hrůzou, ale velkou pozornost bezpečnostních expertů vyvolala tento týden studie amerického think tanku Council on Foreign Relations, ze které vyplývá, že ozbrojený konflikt Číny a USA kvůli Tchaj-wanu se blíží.
Podle textu Maxe Hastingse pro server Bloombergu to, že udeřilo jedno neštěstí, neznamená, že neudeří další. Rodina Kennedyových by mohla vyprávět.
Autoři studie CFR – Robert D. Blackwill a Philip Zelikow – tvrdí, že už vloni psali, že krize kolem Tchaj-wanu je největší nebezpečí pro svět.
Nová americká administrativa se soustředí směrem k Pacifiku. Joe Biden už uspořádal virtuální schůzku s lídry Austrálie, Indie a Japonska. Ministři zahraničí Anthony Blinken a obrany Lloyd Austin plánují návštěvy Japonska a Jižní Koreje. Blinken se na Aljašce setká se svým čínským protějškem. Americké křižníky provádějí rutinní cvičení v tchajwanské úžině.
Autoři ale tvrdí, že jen málo Američanů rozumí tomu, proč by měli kvůli Tchaj-wanu riskovat válku s Čínou.
Možná by se dalo předejít tomu, že takový konflikt bude jaderný, možná by se povedlo zabránit všeobecné či světové válce, ale i tak by mohly být ekonomické následky doslova strašlivé. Srážka mezi Čínou a Západem by zcela jistě vyprovokovala také masivní kybernetické útoky. Podle americké centrální banky by velký kybernetický útok na americký finanční systém mohl způsobit výpadek 2,5větší než jednodenní HDP. Kybernetickým útokem způsobený výpadek elektřiny v 15 amerických státech by mohl způsobit ztráty ve výši jednoho bilionu dolarů a obrovský počet mrtvých kvůli výpadkům zdravotnictví, dopravy a průmyslu.
Čínský prezident Si Ťin-pching před dvěma lety uvedl, že by rád dosáhl mírového sjednocení s ostrovem. Jenže dodal: „Nevzdáváme se však možnosti použít sílu a ponecháváme všechny potřebné možnosti otevřené.“Blackwill a Zelikow ho berou za slovo a konstatují, že „Čína je nyní v předválečném tempu politických a vojenských příprav. Netvrdíme, že víme, že Čína vyhlásí válku. Čínská vláda se ale chová tak, že vstupuje do předválečného uspořádání. Připravuje se na to politicky a připravuje na to i svoji populaci.“
Existují zkrátka legitimní obavy, že Čína využije oslabení Západu ještě během pandemie nebo v postpandemickém období. Za Trumpa vládla tvrdá a emotivní rétorika, nyní je třeba jasné strategie.
Po více než 40 let trvala Amerika na politice strategické dvojznačnosti vůči ostrovu. Washington nikdy nezpochybňoval „principy jedné Číny“, které přijal už prezident Richard Nixon před 50 lety. Dokonce i Donald Trump se explicitně nezavázal k obraně Tchaj-wanu a na otázku, jak by zareagoval na čínskou agresi, v srpnu 2020 řekl: „Čína dobře ví, co bych udělal.“
Ani autoři této studie nedoporučují, aby se USA jasně zavazovaly k nasazení vlastních sil. Měly by ale ostrov vybavit mnohem kredibilnějším obranným systémem, nejmodernějšími senzory a střelami. Tato obrana by alespoň mohla získat čas, což je prý taktika, kterou měl Západ připravenu na obranu Berlína během studené války.
Nezávislost Tchaj-wanu může být dle autorů studie chráněna pouze společným diplomatickým a vojenským úsilím Ameriky, Japonska, Austrálie a Jižní Koreje. Především Japonci by převzetí ostrova museli brát za ohrožení nejen svých vitálních zájmů, ale i své existence.
Náš závěr:
Kdyby došlo ke konfliktu USA s Čínou kvůli Tchaj-wanu, znamenalo by to, že pozornost Ameriky směrem k Pacifiku bude ještě narůstat, a to skokově. Tlak na to, aby Evropa nesla větší díl odpovědnosti za svou obranu a bezpečnost, bude akcelerovat. Stejně tak poroste tlak na to, aby si Evropa jasně vybrala mezi Čínou a USA. Reakce ve smyslu „všichni proti Číně“bude ležet na stole mnohem zřetelněji než dnes.