Růst cen zatím táhne dražší ropa

Inflace v Česku sice klesá z loňských vysokých předcovidových hodnot pomaleji, než se čekalo, ale i tak se už prakticky dotýká cíle, který si stanovila centrální banka, tedy dvou procent. Ekonomové přitom nevidí kromě zdražování pohonných hmot žádné faktory, které by táhly ceny nahoru. Na obzoru se však rýsuje jedna velká neznámá: co udělá odložená spotřeba Čechů kvůli koronaviru poté, až se znovu otevřou obchody, restaurace, zahraniční dovolené?

Vystřelí ceny nahoru? Anebo s nimi půjdou obchodníci a cestovní kanceláře naopak dolů, aby probudili umrtvenou poptávku? Vývoj inflace přitom zajímá i ty, kteří nechtějí utrácet, ale cílí na zhodnocování svých úspor u bank.

Spotřebitelské ceny v Česku se v únoru meziročně zvýšily o 2,1 procenta. To je o 0,4 procentního bodu více, než ve své poslední prognóze z letošního února odhadovala Česká národní banka. Ta nicméně očekává, že se inflace dostane ke dvěma procentům a kolem této hodnoty se bude pohybovat po celý letošek. Ekonomové takovou vizi nezpochybňují. „Možná se podíváme i pod dvě procenta. Kromě pohonných hmot tu není nic, co by inflaci táhlo nahoru,“říká analytik ČSOB Petr Dufek.

Až skončí lockdown

Dufek však upozorňuje, že naprosto nevíme, co se stane, až otevřou hotely, restaurace či sportoviště, jaké nasadí ceny. A až se zase uvolní možnost trávit dovolenou v zahraničí. Například fungujících cestovních kanceláří a nabízených zahraničních dovolených zůstalo málo a potenciální nával Čechů, zvyklých trávit část léta u moře, by mohl vést ke značnému růstu cen.

„Po koronovém šoku může přijít další, post-koronový, kdy řada odvětví bude hledat nový normál i s novými cenami. Ceny půjdou pravděpodobně nahoru. Ale stejně tak je možné, že se firmy budou snažit získat odešlé zákazníky, a tak se naopak budou cenově podbízet,“říká Dufek.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda to vidí stejně. A upozorňuje, že podle odhadu ČNB se objem úspor, které má v bankách česká střední třída, během pandemie zvýšil o 120 miliard korun. Tyto peníze reprezentují odřeknuté dovolené, restaurace i nákupy zboží, tedy odloženou spotřebu. K nim, upozorňuje Kovanda, přibude dalších 80 miliard, které zůstanou Čechům v peněženkách díky zrušení superhrubé mzdy a dalším daňovým úlevám.

Téměř jisté je však jedno – pokud by otevření restaurací a dalších věcí, které si dnes Češi musejí odříkat, vedlo ke zdražování, bylo by jen přechodné. Zasáhla by ČNB, jež vývoj cen monitoruje a která ostatně už loni říkala, že v letošním roce patrně zvýší úrokové sazby, tedy cenu peněz a že možná nezůstane jen u jednoho zvýšení...

Inflace z dovozu

Ceny v Česku ovlivňuje i vývoj v zahraničí. „Už nyní si dovážíme inflaci ze zahraničí dovozem dražší ropy. Její cena šla nahoru, protože finanční trhy už dopředu počítaly s působením takzvaného Bidenova balíku (americký prezident Joe Biden prosadil přímou finanční podporu domácnostem a podnikům v objemu 1,9 bilionu amerických dolarů, tedy bezmála 42 bilionů korun – pozn. red.), který zvýšil poptávku po ropě,“vysvětluje Dufek.

Ruku v ruce s tím jde i poptávka po oceli, což podle něj může zdražit i auta, a propsat se tak i do české inflace. „Nemyslím si ale, že to na nás bude mít velký dopad. Máme totiž výhodu, a to posilující korunu,“soudí Dufek s upozorněním, že nyní se kurz koruny pohybuje kolem 26 korun za euro, zatímco loni touto dobou to bylo kolem 27 korun.

„Celkově vzato si nemyslím, že by kroky zahraničních vlád a centrálních bank (které pouštějí peníze do ekonomiky několika kanály – pozn. red.) zásadně ovlivňovaly aktuální nebo budoucí vývoj inflace v Česku. A případný zesílený vliv, třeba přes výraznou změnu směnného kurzu by byl rychle korigován příslušnou protiakcí ze strany ČNB,“konstatuje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Kam půjdou ceny, až se znovu otevřou obchody a uvolní se prázdninové cesty k moři? To lze dnes těžko odhadovat. Nicméně podle odhadů analytiků inflace může letos krátkodobě vzrůst.

Spořicí účty prodělávají

Míra inflace nezajímá jen ekonomy, kteří od ní odvozují svá očekávání ohledně kroků centrální banky, ale i střadatele. V současnosti se úroky ze spořicích účtů pohybují většinou v řádu setin až desetin procenta ročně, jen výjimečně u některých institucí (hlavně spořitelních družstev) překročí procento. U termínovaných vkladů to není o mnoho lepší.

Po odečtení inflace se tedy hodnota vkladů zmenšuje. Proč jsou sazby tak nízké? Ekonomové mají jasno: banky o peníze střadatelů nestojí, jsou totiž penězi, které se jim nashromáždily v dobách kurzových intervencí ČNB, a úsporami klientů doslova přecpané, a k tomu jejich držbu mohou u ČNB zpeněžit za pouhých 0,25 procenta. Tolik dnes činí základní úroková sazba ČNB.

Navíc i bankám z jejich zisků ukusuje pandemie. Analytik ČSOB Petr Dufek ovšem upozorňuje, že v celé historii Česka byly reálné úrokové sazby z vkladů kladné jen pár měsíců, a to v roce 1998. A že v zahraničí jsou na tom podobně. A to ještě někde dokonce zavedli záporné úrokové sazby.

Co tedy mají lidé dělat s úsporami? „Obecná rada, kdy by někdo řekl, to či toto je dobrá investice, neexistuje,“upozorňuje Dufek. Skořepa připomíná už poměrně dost dobře známé heslo, že bankovní účty – pomineme-li termínované – obecně nejsou vhodným místem pro držení úspor.

„Šetříme-li prostředky na výdaje očekávané až v dalších letech nebo dokonce desetiletích, mnohem lepší je využít stavebního spoření, podílových fondů a podobných nástrojů. Možností je celá řada, jejich vhodnost závisí na konkrétní situaci střadatele, tedy zejména na jak dlouho může peníze postrádat a jak velké riziko je ochoten podstoupit,“uzavírá Skořepa.

Po koronovém šoku může přijít další, post-koronový, kdy řada odvětví bude hledat nový normál i s novými cenami. Ceny půjdou pravděpodobně nahoru. Ale stejně tak je možné, že se firmy naopak budou cenově podbízet.

PETR DUFEK analytik ČSOB