Zlín poráží covid. Zázrak?
Co může stát za úspěchem Zlínského kraje?
Co stojí za slibnými čísly v půlmilionovém kraji na jihovýchodě Moravy? Jistí si nejsou ani tamní hygienici a zdravotníci, pomoci však mohla zimní katarze i zvládnuté trasování.
Zatímco celá země se v systému PES skví ve fialové barvě pátého, nejhoršího epidemiologického stupně, ve Zlínském kraji by mohli podle matice vládních opatření otevírat v omezeném režimu hospody a děti posílat do školy. Od nového roku se tam totiž daří držet velmi dobrá epidemiologická čísla.
Rozdílné režimy v krajích sice už neplatí, ale pokud by tomu tak bylo, mohl by se zlínský region pochlubit skórem 58, které ještě spadá do třetího stupně PES. Ten zahrnuje otevřené restaurace, školy, vnitřní sportoviště, maloobchod či služby. Celorepublikové skóre je momentálně 71.
„Osobně je mi to také záhadou, agresivní britská mutace tu přitom
Precizní proces trasování Krajská hygienická stanice je na Zlínsku od začátku personálně posílená z různých úřadů i od dobrovolníků a podle statistik se jí daří vyhledávat rizikové kontakty lépe a častěji než jinde. Tamní pracovníci je vyhledají do 24 hodin v 95 % případů. Na práci všech zapojených „trasovačů amatérů“vždy dohlíží někdo z hygieniků.
z 90 procent převládá,“krčí rameny praktický lékař Lubomír Nečas.
Tady trasování funguje Upozornil ale, že oproti jiným krajům se ve Zlínském daří trasovat. To potvrzuje i vedoucí kanceláře ředitele krajské hygienické stanice Vendula Ševčíková. Podle ní se jejím kolegům podaří do 24 hodin zjistit rizikové kontakty u 95 procent pozitivních. „V tomto ohledu patříme dlouhodobě k nejúspěšnějším krajským hygienickým stanicím v České republice,“řekla pro LN.
Tichým, avšak velice důležitým
Dobrá očkovací kampaň
Zlínský kraj hned zpočátku rozjel očkovací kampaň. Vakcíny se skrze praktiky dostaly mezi nejvíce ohrožené věkové skupiny. Určit vakcinaci jako klíč úspěchu by však bylo sporné, v počtech naočkovaných se Zlínsko nevymyká. Zapůsobit ale mohlo zacílení. Vakcíny se dostaly i mimo větší očkovací centra – na venkov a do pečovatelských zařízení.
faktorem mohla být předchozí příprava. Už na počátku epidemie si totiž hygienici zajistili masivní pomoc s trasováním. Zapojila se celá krajská hygiena, desítky dobrovolníku z Univerzity Tomáš Bati ve Zlíně, policisté, pracovníci krajského úřadu, zlínského magistrátu, finančního úřadu a další desítky dobrovolníků. „V poslední době i zaměstnanci Státního úřadu inspekce práce. Všichni prováděli a provádějí epidemiologické šetření s nemocnými osobami za dohledu hygieniků,“vysvětlila Ševčíková.
Ódy na efektivnost trasování nejsou jen plácáním do vzduchu.
Nejčerstvější čísla ukazují, že celorepublikový průměr vytrasovaných kontaktů na jednoho nakaženého je 0,81 osoby. Jinými slovy na jednoho pozitivního nevychází ani celý člověk. To je samozřejmě nesmysl a ukazuje to na neochotu populace poctivě kontakty hlásit.
Oproti tomu na Zlínsku je toto číslo momentálně na hodnotě 1,12, občas se podle Ševčíkové vyšplhá k 1,69, tedy až na dvojnásobek národního průměru.
Nečas, který pomáhal rozjíždět v kraji mezi svými kolegy prakticky očkovací kampaň, tvrdí, že pozitivní trend není zatím výsledkem vakcinace. „Momentálně jsme aplikovali asi 12 tisíc dávek. Zapůsobit to asi ještě nemohlo,“myslí si lékař.
Jako možnou příčinu ale vidí promoření, jelikož Zlínský kraj byl ještě v listopadu a prosinci na úplném chvostu, covid tu nemocnice a obyvatelstvo decimoval v podstatě nejhůře v zemi. Podle Ševčíkové se však nyní promořenost v kraji pohybuje lehce nad 13 procenty, což je zhruba státní průměr.
Do třetího, tedy mírnějšího epidemiologického stupně by svým skóre spadaly ještě kraje Královéhradecký, Karlovarský a Praha. Jenže první jmenovaný má už několik týdnů uzavřený okres Trutnov, jenž táhl krajské skóre dříve výrazně výše. Dvojnásobně to platí o Karlovarsku, kde jsou zavřené okresy hned dva: Cheb a Sokolov. Praha si martýriem obdobně jako Zlín prošla již dříve..