Získali bychom 800 tisíc dávek
Daniel Dražan (52)
Britská volba upřednostnit první dávku vakcíny se podle člena výboru České vakcinologické společnosti Daniela Dražana ukázala jako úspěšná. Spolehnout se na první dávku lze, podle lékaře bychom proto měli roztáhnout interval mezi dávkami, abychom tou první naočkovali co nejvíce lidí.
LN Je posouvání termínu druhé dávky něco, s čím jsou zkušenosti i u jiných vakcín?
LN A co Pfizer a Moderna?
U těch je trochu problém, jelikož se tímto způsobem v klinických studiích nezkoušely. Druhé dávky se aplikovaly po třech a čtyřech týdnech. Nicméně nám opět pomáhají zkušenosti z ostrovů. Britové to hned zpočátku udělali tak, že interval nastavili na tři měsíce. Mají díky tomu velké úspěchy, zachránili hodně lidí. Je to sice schéma neověřené v klinických studiích, ale v terénu se osvědčilo. Vyzkoušeli to za nás. U nás by bohužel stejný krok odbornou diskusí asi neprošel.
LN My tedy prodlužovat interval mezi dávkami nebudeme?
Šest týdnů u nás umožněno je, ostatně to vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace i amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Proto vyvíjím tlak, aby u nás došlo k prodloužení na šest týdnů místo tří, který mnohá očkovací místa momentálně bohužel využívají.
LN Co by prodloužení přineslo?
Uvolníte tím stovky tisíc dávek, které můžete použít pro první vakcinaci dosud neočkovaných osob. Troufám si odhadnout, že s takovým množstvím navíc můžete zachránit stovky životů.
LN Snížila by se účinnost druhé dávky, kdyby se interval protahoval ještě dál?
Účinnost druhé dávky pravděpodobně nesníží nic. U vakcín všeobecně platí, že delší interval mezi dávkami znamená většinou i vyšší účinnost té druhé. V této části problém není. Zádrhel je naopak v účinnosti první dávky do doby, než dostanete druhou. O tom se teď intenzivně diskutuje. My totiž ochranu potřebujeme hned, ne až za tři měsíce. Pokud by se dokázalo, že vakcíny jsou účinné skutečně až po druhé dávce, nebylo by protahování intervalu ospravedlnitelné.
LN Jistá ochrana po první dávce ale prokazatelně existuje.
To ano, už víme, že minimálně šest týdnů tam ta ochrana je. Nenastoupí sice hned v den očkování, ale zhruba do dvaceti dnů už by měla vždy fungovat. Pak už se jen zvyšuje, tím spíš po druhé dávce. A je pravděpodobné, že by se dále zvyšovala i bez ní. U AstraZeneky víme, že účinnost první dávky je až tři měsíce. U ostatních je složité argumentovat pro tři měsíce, nemáme pro to v ruce prokazatelná data. I proto urguji interval šesti týdnů, s delší dobou bych zřejmě neuspěl.
LN Nevzbuzuje ve vás tedy naději látka od firmy Johnson & Johnson, která je koncipována jako jednorázová?
Každá vakcína je naděje. Teď jde ale o množství. I Johnson & Johnson bude nakonec asi účinnější při dvou dávkách, ale naštěstí provedli studii, kdy využili dávku jedinou. Až tu budeme mít očkovacích látek dost, klidně ji můžeme očkovat dvěma dávkami. Určitě to je ale výhoda. Není to však tím, že by byla Johnson & Johnson něčím unikátní. Jde spíše o to, že chytře navrhli studii, díky níž zjistili, že jedna dávka stačí.
LN Obecné pravidlo podle vás je, že s delším intervalem se zvyšuje i účinnost. Proč tedy výrobci vyvíjeli vakcíny s intervaly pár týdnů?
Ve chvíli, kdy se s vývojem začínalo, platilo, že potřebujeme co nejvyšší účinnost co nejrychleji. Ve zpětném pohledu se to jeví jako nešťastné, jelikož teď víme, že máme vakcín málo. Vědělo se sice, že chvíli bude s dodávkami trochu potíž, ale také bylo evidentní, že vyšší ochranu poskytují dvě. Tak tomu bude vždy. Když výrobci připravovali návrh klinických studií, nemohli ještě vědět, zda bude účinná už první dávka. Museli tedy počítat s tím, že účinnost nastoupí až od dávky číslo dvě. A odtud ta snaha interval naopak co nejvíce zkrátit.
LN Máte alespoň odhadem spočítáno, jak by se urychlila očkovací kampaň přechodem na jednu dávku?
Přesné číslo vám z hlavy neřeknu. Ale nejsou to těžké počty. Jestli chcete očkovat 40 tisíc lidí denně a posunete interval o tři týdny, získáte volných asi 840 tisíc dávek. O tolik víc lidí naočkujete první dávkou, což není vůbec malé číslo. Dá se říct, že v očkovacím plánu skočíme o tři týdny vpřed. To nám ohromně pomůže při zvládání epidemie.
LN Jaký by byl hlavní pozitivní dopad?
Hlavně bychom snížili počet úmrtí, sekundárně bychom zmírnili
V roce 1993 dokončil studia pediatrie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
přetíženost zdravotnických systémů. Tím se vracím k argumentaci z Británie. Riziko úmrtí jim jen první dávkou kleslo o osmdesát procent. Tím by se samozřejmě snížilo riziko hospitalizace a ulevilo by se nemocnicím.
LN Nenarážíte trochu i na limity toho, že ve vakcinologii se nic tak rychle řešit v minulosti nemuselo? Že je současné rozhodování trochu rigidní?
Na to se těžko odpovídá. Britové se s tím nemazali, přitom jejich rozhodnutí stálo pevně na vědeckých poznatcích. Už na začátku z dat o imunogenitě a tvorbě imunitní reakce vyplývá, že nejúspěšnější strategie bude spolehnout se na první dávku. V té době to bylo velké riziko, nikdo jiný takto nepostupoval. Ale po pár měsících se ukázalo, že jejich cesta byla správná. Také my bychom se měli v době epidemie umět rozhodnout rychle, není to ale podle mě rigidností našeho oboru – nic nám v tom nebrání. Nejedná se o neschválené schéma. A fakt, že to neodpovídá textu SPC (souhrn údajů o léčivém přípravku – pozn.red.), ničemu nepřekáží. Naším cílem je přece zachraňovat životy, ne se řídit „espécéčky“.
Vyvíjím tlak na prodloužení doby mezi dávkami na šest týdnů. Uvolníte tím stovky tisíc dávek pro neočkované a můžete zachránit stovky životů.