V bezpečí Chebu

Uzávěry okresů fungují, ale ne samy o sobě

Když se Bismarcka ptali, kde by chtěl být, až bude konec světa, řekl, že v Meklenbursku: tam prý vše přijde až o 50 let později. Což inspiruje k otázce. Kde byste chtěli být, abyste snížili riziko nákazy? Které okresy vykazují nejnižší sedmidenní incidenci, přírůstek nakažených za sedm dnů na 100 tisíc obyvatel? Odpověď není triviální a souvisí jen volně s tím, o co usiluje vláda – prodloužit zákaz překračování hranic okresů.

Na úvodní otázku lze odpovídat každý den ráno, ale dostanete odpověď jen velmi dočasnou. Stačí se podívat na web Ministerstva zdravotnictví ČR, na aktualizovanou mapu sedmidenní incidence (pro Německo nabízí totéž třeba web Der Spiegel). Problém je, že nenajdete žádné Bismarckovo Meklenbursko, kde setrvačnost vše brzdí o 50 let. Situace se mění rychle. Před dvěma měsíci byly nejúspěšnějším okresem Strakonice (se sedmidenní incidencí na 100 tisíc obyvatel na výši 226), nejhoršími byly Trutnov (1094) a Cheb (854). Včera byl Cheb okresem nejúspěšnějším (218) a Strakonice nejhorším (974). O čem to vypovídá?

Za prvé o tom, že jde jen o incidenci, o šíření nákazy. Hospitalizace a zátěž nemocnic, tedy to, co poznamenalo Cheb, je jiná kategorie, ve fázovém zpoždění.

Za druhé. Tři v zimě nejpostiženější okresy (Cheb, Trutnov, Sokolov), jež byly od 12. února ve zvláštní uzávěře, byly včera na špici úspěšných. Cheb na první pozici, Trutnov na druhé, Sokolov na sedmé. Ze čtyř německých okresů, s nimiž Chebsko sousedí, je na tom jen jeden lépe. Z toho plyne, že jakkoliv se na přísnou uzávěru nadávalo a říkalo se, že stejně k ničemu nepovede, teď vidíme, že k něčemu vedla.

Za třetí. Pevné závěry z toho všeho ale dělat nelze. Ano, uzávěry okresů mohou fungovat, jak dokládá Cheb (tam by teď mohl zamířit český Bismarck). Ale samotná uzávěra hranic okresu není zdaleka jediný parametr, který určuje úspěch. Jinak by se nemohlo stát, že v zimě tak úspěšné Strakonicko či Jindřichohradecko jsou teď na špici postižených.