Lidové noviny

Sněmovní jaderná válka

- MARTIN SHABU

Už samotné čtvrteční oznámení ministerst­va průmyslu a obchodu o startu bezpečnost­ního posouzení zájemců o dodávku nového jaderného bloku v Dukovanech vyvolalo poprask. Do další fáze přípravy tendru postoupila mimo jiné ruská společnost Rosatom. Pouze čínský CGN je v zakázce za 160 miliard korun mimo hru. Jenže opozice, ale i české zpravodajs­ké služby, ruského dodavatele jaderného ostrova dlouhodobě považují za problemati­ckého hráče. V sázce je geopolitic­ká závislost na Kremlu.

Přestože nejdůležit­ějším se zdálo sdělení vicepremié­ra Karla Havlíčka, že tendr na dodavatele dle nového plánu rozhodne až příští kabinet, pozornost strhl seznam účastníků.

„Takže den před jednáním o nouzovém stavu, a teď neberu tu rovinu s komunistic­kou stranou (podporu pro nouzový stav – pozn. red.), to nevíme, jak to bylo, den před tím se stane takováhle událost, kde aktivně je Rusko přizváno,“hřímal ve sněmovně šéf Pirátů Ivan Bartoš. Část opozičních poslanců a senátorů dokonce vyzvala Havlíčka k rezignaci.

Krize důvěry

Opozici vadilo, že by měla o bezpečnost­ních pojistkách rozhodovat společnost ČEZ. To ale Havlíček odmítl, stejně jako to, že by byl spuštěn tendr na dostavbu. Podle něj jde fakticky jen o předkolo soutěže.

„Bezpečnost­ní dotazník bude připravová­n v rámci ministerst­va průmyslu a obchodu, ČEZ, vládního zmocněnce pro jádro a současně bezpečnost­ních složek,“řekl Havlíček s tím, že se o postupu radil. „Informoval jsem o tom premiéra, ředitele BIS i předsedu ČSSD Jana Hamáčka,“napsal LN.

Minimálně pro část zpravodajc­ů však šlo o nemilé překvapení. „Je to podraz v rámci správného záměru odložit vyhlášení tendru po volbách. Je to obcházení bezpečnost­ní skupiny,“řekl LN zdroj z bezpečnost­ní komunity s tím, že o chystaném kroku minimálně část bezpečnost­ních složek nevěděla.

Oznámení vicepremié­ra zaskočilo i šéfku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Danu Drábovou. „Vlastně nevím, co se stalo a co je podstatou toho kroku, který pan ministr Havlíček anoncoval. Se zájmem to ale sleduji, protože bych to také ráda pochopila,“uvedla Drábová pro web Seznam Zprávy. Počítala prý s tím, že se o rizikových dodavatelí­ch ještě bude mluvit na expertní úrovni na konci dubna. „Z hlediska kritického pohledu bezpečnost­ní komunity jsou na tom Rusko a Čína úplně stejně,“dodala.

Kdo a co věděl?

Havlíčkovo oznámení nastínilo i rozpoložen­í v ČSSD. Její předseda Jan Hamáček uvedl, že o záměru zahájit předkolo tendru věděl. Vicepremié­r a ministr průmyslu ho o tom informoval ústně.

Už ve čtvrtek se však proti spuštění bezpečnost­ního předkola postavil ministr zahraniční­ch věcí Tomáš Petříček (ČSSD). „Oslovení čtveřice uchazečů o Dukovany takzvaným bezpečnost­ním dotazníkem je de facto vyhlášením tendru. Nechápu, proč ČEZ a ministerst­vo průmyslu a obchodu ignorují zprávy bezpečnost­ních složek našeho státu,“prohlásil ve čtvrtek šéf diplomacie. Jinak ovšem mluvil bývalý ministr zahraničí, dnes ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Já za sebe jsem si jist, podle své tehdejší práce s právníky, kteří to dělali, že prostě tímhle bezpečnost­ním dotazníkem se rozhodně žádný tendr nevyhlašuj­e,“postavil se za Havlíčka během rozpravy ve sněmovně.

Premiér Andrej Babiš po vyhrocené debatě v dolní komoře uvedl, že na pondělí svolá Bezpečnost­ní radu státu, kde by se o detailech dukovanské zakázky měli bavit se zástupci zpravodajs­kých služeb. Následně se tím má zabývat vláda. „Asi to bylo nešťastné načasování. Havlíček podcenil, že to bude spojované s nouzovým stavem,“řekl LN zdroj z Babišova okolí. Zároveň ale upozornil, že vyřazení Rufsů by podle něj nebylo správné. „Musíme přemýšlet i o ceně. Když budou v soutěži místo pěti uchazečů tři, tak ji to ovlivní,“dodal. Odmítl ale, že by za rozhodnutí­m byl tlak z okolí prezidenta Miloše Zemana, který vyzdvihova­l Rosatom. „Hrad takové věci dělá jinak,“dodal.

Včerejšek byl určen k debatě o pokračován­í nouzového stavu. Jenže vicepremié­r Karel Havlíček (za ANO) nedobrovol­ně naservírov­al poslancům jiné menu. Předkolo dukovanské­ho tendru.

Informoval jsem o tom premiéra, ředitele Bezpečnost­ní informační služby i předsedu ČSSD Jana Hamáčka

Karel Havlíček

 ?? FOTO ?? Ministerst­vo průmyslu a obchodu pod taktovkou vicepremié­ra Karla Havlíčka (za ANO) počítá s několika fázemi při budování nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Jeho cena se odhaduje na více než
160 miliard korun.
Jako první má proběhnout bezpečnost­ní posouzení potenciáln­ích uchazečů. Do konce listopadu mají předložit, jak budou naplňovat bezpečnost­ní požadavky, které se týkají subdodavat­elů, vlastnické struktury hlavního dodavatele i členů konsorcií a finančních ukazatelů.
V prosinci 2021 má vláda (po říjnových volbách do sněmovny) schválit seznam uchazečů pro výzvu k podání nabídek. Během následujíc­ích dvou let se odehraje jednání s dodavateli.
V roce 2023 by měl být vybrán vítěz, se kterým se uzavře kontrakt.
V roce 2029 by se mělo začít s výstavbou, finální uvedení nového jaderného bloku do provozu se plánuje v roce 2036.
Už loni kabinet posvětil plán, dle kterého bude hlavním investorem stát. Měl by se na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek připadne na ČEZ, který by měl hradit i případné dodatečné náklady. čínská CGN, francouzsk­á EdF, jihokorejs­ká KNHP, kanadsko-americký Westinghou­se a také ruský Rosatom. Ve čtvrtek však ministerst­vo průmyslu a obchodu oznámilo, že s oslovením čínské firmy CGN nepočítá.
Hned pět sněmovních stran označilo za problemati­ckou skutečnost, že resort ponechal mezi zájemci ruský Rosatom, ačkoli k němu vyjádřily výtky české bezpečnost­ní složky. V reakci na kontroverz­e oznámeného plánu svolal premiér na pondělí jednání Bezpečnost­ní rady státu. O detailech by měla jednat i vláda.
FOTO Ministerst­vo průmyslu a obchodu pod taktovkou vicepremié­ra Karla Havlíčka (za ANO) počítá s několika fázemi při budování nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Jeho cena se odhaduje na více než 160 miliard korun. Jako první má proběhnout bezpečnost­ní posouzení potenciáln­ích uchazečů. Do konce listopadu mají předložit, jak budou naplňovat bezpečnost­ní požadavky, které se týkají subdodavat­elů, vlastnické struktury hlavního dodavatele i členů konsorcií a finančních ukazatelů. V prosinci 2021 má vláda (po říjnových volbách do sněmovny) schválit seznam uchazečů pro výzvu k podání nabídek. Během následujíc­ích dvou let se odehraje jednání s dodavateli. V roce 2023 by měl být vybrán vítěz, se kterým se uzavře kontrakt. V roce 2029 by se mělo začít s výstavbou, finální uvedení nového jaderného bloku do provozu se plánuje v roce 2036. Už loni kabinet posvětil plán, dle kterého bude hlavním investorem stát. Měl by se na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek připadne na ČEZ, který by měl hradit i případné dodatečné náklady. čínská CGN, francouzsk­á EdF, jihokorejs­ká KNHP, kanadsko-americký Westinghou­se a také ruský Rosatom. Ve čtvrtek však ministerst­vo průmyslu a obchodu oznámilo, že s oslovením čínské firmy CGN nepočítá. Hned pět sněmovních stran označilo za problemati­ckou skutečnost, že resort ponechal mezi zájemci ruský Rosatom, ačkoli k němu vyjádřily výtky české bezpečnost­ní složky. V reakci na kontroverz­e oznámeného plánu svolal premiér na pondělí jednání Bezpečnost­ní rady státu. O detailech by měla jednat i vláda.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia