Uvolnění poptávky zotaví ekonomiku
spory českých domácností vzrostly během 12 měsíců s pandemií průměrně téměř o 27 tisíc korun na obyvatele – čtyřikrát víc, než ušetřili ročně v uplynulých 20 letech. Jak Češi naloží s penězi uspořenými za pandemie a jak to ovlivní ekonomický růst?
Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost
Tomáš Pfeiler:
nejistota vedla domácnosti i firmy k tvorbě obezřetnostních úspor. Podle odhadu Moody’s akumulovaly domácnosti v souvislosti s pandemií celosvětově přebytečné finanční prostředky v objemu 5,4 bilionu dolarů. Efekt uvolnění zadržené poptávky proto mohutně přispěje k akceleraci ekonomického zotavení.
Tvorba globálních úspor není rovnoměrná, významnější část připadá na vyspělé státy. V Česku lze sledovat podobné trendy jako na Západě. S postupným odezníváním pandemie se proto dočkáme opětovného oživení spotřeby. Čím rychleji budou ukončeny restrikce, tím citelnější a přímočařejší návrat poptávky bude. Nelze však očekávat, že se spotřeba okamžitě vrátí na předcovidovou úroveň. Určitá opatrnost přetrvá.
V souvislosti s rozvolněním přebytečných finančních prostředků může vzrůst inflace. Cenové tlaky by však měly být pouze přechodné. Navíc výraznější část úspor je koncentrovaná v rukou bohatších domácností, které mají menší sklon ke spotřebě. Proto může nezanedbatelná část covidových úspor najít umístění v investicích a přispět k růstu cen aktiv.
TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus
Martin Pánek: Pouze inflační tlak
Ze zkušeností z obdobných dějinných událostí budou tyto nucené úspory s velkou pravděpodobností poměrně rychle utraceny stylem opilých námořníků. Bude však záležet na rychlosti uvolňování restrikcí. Asi nelze utratit všechno jen u kadeřníka a v hobby marketu. V restauracích půjde utrácení líp a na dovolených v zahraničí ještě lépe. Ale cestování je asi pořád daleko. Neovlivní to střednědobou a dlouhodobou inflaci, jež je peněžním jevem.
I kdyby byl tento krátkodobý nárůst poptávky vyšší než nárůst nabídky (jde o návrat obou na předpandemickou úroveň), a proto se krátkodobě zvýšily ceny v některých odvětvích, nastane pouze inflační tlak, který se ale nepromítne do delší inflace, pokud jej nebude centrální banka akomodovat růstem peněžní zásoby. Není důvod si myslet, že by ČNB nechtěla dodržet svůj inflační cíl, takže se toho neobávám.
MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu
Petr Zahradník: Žádné nákupní šílenství
Vuplynulém více než roce jsme byli svědky dvou zásadních jevů. Za prvé, vynuceně odložené spotřeby v řadě oblastí maloobchodního trhu a služeb. Tam nastane po odstranění restrikcí krátkodobé prudké oživení spotřeby, jež se během několika následujících měsíců uklidní a stabilizuje do předchozího trendu.
Druhým jevem je, že navzdory velkému poklesu ekonomického výkonu se prakticky nezvýšila nezaměstnanost a průměrná mzda uspokojivě rostla. To je spojené s dlouhodobě obtížně udržitelným poklesem produktivity, což může u řady lidí vyvolat obavy z budoucnosti spojené s tak velkým přírůstkem úspor. Tyto dva jevy se budou prolínat a pokud pandemie zcela opadne či se s ní naučíme normálně žít, vrátí se i obvyklý trend ve vývoji spotřeby u nás. Ta v Česku není nadměrná – vzhledem k HDP patří tento podíl k nejnižším v EU.
Významná část přírůstku úspor má vedle vytvoření rezervy na horší časy také motiv pořízení si bydlení a s poměrně slušným aktuálním tempem výstavby a přípravy nových bytů může být použita i na tento účel. Nečeká nás proto nákupní šílenství, pokud za ně nebudeme považovat naplnění větší než obvyklé touhy dát si zase točené pivo v oblíbené hospodě, nákup potřebných věcí či pořízení služeb, což nebylo možné kvůli omezením uskutečnit.
PETR ZAHRADNÍK ekonom České spořitelny
Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.
Debata je redakčně krácena. Dále do ní přispěl Edvard Outrata. Celé znění čtěte na Českápozice.lidovky.cz