Přibývá alkoholiků. Zvykli si popíjet doma
Stres z covidu znásobil problémy se závislostí. Místo rizika řada lidí alkohol vnímá jako „sebeléčbu“
Několikaměsíční uzávěru barů a restaurací za pandemie si někteří Češi kompenzovali zvýšeným nákupem alkoholu v obchodech, kde celková poptávka stoupla o šest procent. Odborníci hlásí, že domácí popíjení v kombinaci se stresem z covidu zvýšilo počty lidí na alkoholu závislých.
Jedním z důvodů je podle nich i to, že se nemohla konat skupinová sezení, a lidé tak často museli závislost zvládat zcela osamocení. „Na naše linky, e-maily či online setkání se poslední dobou hlásí mnohem víc nováčků. Přibyla i spousta dotazů z rodin, kde problém vzniká, ale alkoholik si to ještě sám nepřiznává,“potvrdila LN za Anonymní alkoholiky (AA) paní Jitka, která si nepřála zveřejnit své příjmení.
Podle studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se během pandemie o 60 procent zvýšil počet lidí, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Ten je podle dat Národních stránek pro podporu omezení konzumace alkoholu v Česku příčinou až šesti a půl tisíce úmrtí ročně. Asi dvacet procent dospělé populace – až 1,5 milionu lidí – pije rizikově, z toho třetina konzumuje alkohol v takové míře, že to ničí jejich duševní i fyzické zdraví.
Kvůli krizi mnozí lidé ztratili práci či se potýkali s finančními problémy, což dle odborníků vedlo i k tomu, že v alkoholu hledali úlevu. K láhvi přitahuje nadměrný stres, obavy o sebe, blízké, zdraví či budoucnost. „Alkohol je bohužel používán jako ‚sebeléčba‘,“míní psychiatr Stanislav Ostatník.
Pro alkoholika už tak může být spouštěčem cokoli, covidové okolnosti přinesly další nápor, se kterým si obtížně poradí i zdravý a odolný člověk, pročež i jedinci v léčení čelili riziku, že propadnou recidivě.
„Teď zoufale chybí příležitosti podržet se navzájem, podpořit, zbavit se obav a strachu, najít vnitřní rovnováhu nezbytnou pro jakoukoliv střízlivost,“posteskla si Jitka.
Alkoholismus je nemoc, jíž trpí lidé bez rozdílu věku, vzdělání, pohlaví či prostředí, ve kterém žijí či z jakého pocházejí. Podle psychiatra Karla Nešpora, emeritního primáře mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice, však jeho kolega Ladislav Csémy zaznamenal, že během pandemických měsíců nadměrně pili hlavně muži. Zdraví a péče o rodinu jsou dle lékařových závěrů pro ženy důležitějšími životními hodnotami než pro většinu mužů, což patrně vedlo ke zdrženlivosti.
Izolace je u alkoholiků obecně zhoubná. Živá setkání na mítincích i ostatních akcích chybí nejen současným členům společenství Anonymní alkoholici (AA), čímž je ohrožena i dlouhodobější střízlivost, ale také lidem, kteří si svoji závislost teprve přiznávají. „Ani nejbližší rodina či přátelé, kteří nejsou sami závislí, nedokážou pomoci a pochopit osamělost alkoholiků,“domnívá se Jitka.
Závislý člověk je na počátku svého uzdravování nejistý, nedůvěřivý a vystrašený. Osobní setkání a hlavně vliv skupiny je tady pro alkoholika tou nejdůležitější podporou. Online prostředí, do kterého byli nuceni se přesunout, podle Jitky mírně pomohlo lidem z menších obcí, naopak není dostatečné pro větší skupiny, kde si členové už stihli vytvořit uvnitř vazby, podobné rodinným.
Prohloubení extrémů
V období covidové izolace, stejně jako ve všech ostatních oblastech lidského života, také u lidí náchylných k alkoholu více vyplavaly na povrch všechny problémy, které tu byly i předtím. „Měnící se situace vyžadovala pružnost a přizpůsobivost, a tu nemáme všichni stejnou,“řekl LN psychiatr Nešpor, který se domnívá, že pandemie hlavně prohloubila extrémy. Ti, co pili hodně před pandemií, pili během ní ještě víc. Ti, co se před tím chovali zdrženlivě, v tom pokračovali, a dokonce přibylo i abstinentů.
Jaká byla spotřeba alkoholu v různých částech republiky, zajímalo Nešpora s Csémym již před epidemií. Tyto údaje sice nikde nenašli, ale daly se zjistit počty případů deliria tremens, což je život ohrožující příhoda, která vyžaduje rychlou hospitalizaci. Lze tedy podle odborníků předpokládat, že výskyt delirií koreluje se spotřebou alkoholu. „Nejvíc se jich vyskytlo v moravských krajích, z českých jim mohla konkurovat jedině Vysočina,“sdělil Nešpor. Podle předcovidových dat zaznamenal Moravskoslezský kraj nejvíce těchto případů, dokonce dvojnásobek celorepublikového průměru. Následovaly Vysočina, Jihomoravský a Olomoucký
kraj. Odhadují, že v regionech s vyšší spotřebou alkoholu za pandemie spotřeba alkoholu tedy nevyhnutelně vzrostla víc než jinde.
Vliv uzávěry barů
V Česku se v loňském roce zkonzumovalo o 2,4 milionu litrů lihovin méně ve srovnání s rokem 2019. Celkové prodeje lihovin v republice meziročně klesly o 4,3 procenta. Způsobilo to však především opakované uzavření barů, restaurací a hotelů, které jsou tradičně největším odbytištěm. Prodeje se podle údajů průzkumu agentury Nielsen propadly až o 43 procent, do poklesu se promítl odliv turistů a zahraničních pracovníků. V maloobchodě poptávka po lihovinách naopak stoupla o šest procent, srovnatelně s pivem, spotřeba vína narostla o jedenáct procent.
Izolace je u alkoholiků zhoubná. Setkání na mítincích chybí nejen členům společenství Anonymní alkoholici.