Opatrná naděje. Většina Čechů je vůči covidu odolná
Koronavirovému běsnění dochází dech, naznačují to čísla i data z nemocnic. Výhru nad pandemií ale ještě Česko slavit nemůže, varují epidemiologové. V populaci je totiž stále třetina lidí na onemocnění covid-19 vnímavá. Jinými slovy: hrozí jim nákaza, protože ve svém těle nemají vakcínu ani protilátky.
„Vnímavost na covid je nyní dle konzervativního odhadu okolo třiceti procent. Riziko opravdu ještě existuje, ale čísla klesají,“potvrdil LN Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Ještě před pár týdny přitom byla na covid vnímavá až polovina populace, cifry se ale podle Duška velmi rychle mění s tím, jak roste stupeň proočkovanosti.
Klidové signály vysílají i nemocnice, které po dlouhých měsících nezažívají nápor nakažených a postupně se navracejí do normálního módu. „Obsazenost lůžek JIP z důvodu covidu je v tuto chvíli deset procent, ještě před měsícem a půl to bylo skoro třicet,“doplnil Dušek.
V příbramské nemocnici, která v době vrcholící pandemie zažívala doslova nápor covidových marodů, leží v současné chvíli jen tři pacienti s touto nákazou. „Všichni jsou na standardním oddělení, nikdo není v intenzivní péči. Oproti 115 pacientům, které jsme měli dřív, je nyní opravdu klid. Doufáme, že už je to za námi,“sdělil LN mluvčí nemocnice Martin Janota.
Pražská Všeobecná fakultní nemocnice sice ještě nadále má zhruba třetinu ze svých 26 covidových pacientů ve vážném stavu, počet hospitalizovaných dle mluvčí Marie Heřmánkové ale rozhodně klesá.
„Na všech klinikách jsme postupně zahájili elektivní péči, zahajujeme paralelně stovky typů výkonů napříč nemocnicí. Během května chceme jet všude naplno,“uvedla mluvčí pro LN.
Vnímavost na covid je nyní podle odhadu okolo třiceti procent. Riziko opravdu ještě existuje, ale čísla klesají.
Denní nárůst počtu osob s prokázaným onemocněním
celkem nakažených
Aktuální počet hospitalizovaných
celkem vyléčených celkem obětí
Střízlivěji vnímají aktuální koronavirovou situaci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kde podle slov mluvčí Dany Lipovské mají k dosažení běžného provozu pořád daleko. „Momentálně je u nás hospitalizováno v úhrnu 46 pacientů s covidem, z toho čtyři na ARO v těžkém stavu a na umělé plicní ventilaci, na JIP je jich 25, zbytek na kyslíku a standardních lůžkách,“uvedla mluvčí.
Hrozící ohniska
Z dat dodávaných nemocnicemi také plyne, že díky pokračující vakcinaci výrazně ubylo pacientů starších 80 let. Početně nejzastoupenější mezi hospitalizovanými jsou nyní šedesátníci a sedmdesátníci, výjimkou však nejsou ani lidé mladší padesáti let. „Pod 50 let máme čtyři pacienty, nejmladšímu je 44 let,“uvedla za brněnskou nemocnici Lipovská.
Epidemiolog a šéf Mezioborové skupiny pro epidemické situace Petr Smejkal připustil, že enormní přetížení nemocnic nyní
Počet nakažených v okresech za sedm dní
Zájem o očkování podle věkových skupin nehrozí, varuje však před rizikem možných lokálních ohnisek. Jedno takové se nyní objevilo v Moravskoslezském kraji, kde odhalili nákazu zmutovaným virem u šesti rodinných příslušníků z obce na Opavsku a jejich známého. Nakazili se během oslavy, v karanténě je v souvislosti s tímto případem 25 lidí. Testy Národní referenční laboratoře potvrdily, zda jde o podstatně nakažlivější tzv. jihoafrickou mutaci viru.
Podle Smejkala si Češi budou moci definitivně vydechnout až v momentě, kdy se proočkuje nejméně osmdesát procent populace. „Pak budeme mít klid,“zdůraznil epidemiolog s apelem na mladší ročníky, které se do očkovacích center zatím nijak houfně neženou; zhusta sázejí na to, že si s případnou nákazou poradí mnohem lépe než senioři.
„Mladší neočkovaní mohou stále ublížit i těm málo neočkovaným starším a rizikovým. Musíme dosáhnout kolektivní imunity, jinak budou stále vznikat ohniska. Takže očkovat, očkovat, očkovat,“uvedl Smejkal pro LN.
V tomto týdnu se otevřelo očkovací „okno“pro věkovou skupinu nad 45 let, od příštího týdnu se patrně budou moci zaregistrovat i starší 40 let. Půjde o poslední skupinu podle věku, potom bude registrace spuštěna pro všechny zájemce nad 16 let.
Podle imunologa Vojtěcha Thona je však teď nezbytně nutné doočkovat starší ročníky, mladší až následně. „Tímto postupem předejdeme případnému dalšímu přetížení nemocnic,“uvedl.
K očkování se zaregistrovalo, nebo alespoň jednu dávku již dostalo 73 procent lidí nad 55 let a zhruba 30 procent mladších ročníků. Nicméně s klesajícím věkem zájem o očkování opadá.
Výrazné rozdíly v přístupu k očkování mají různé skupiny obyvatel. Z průzkumu Život během pandemie společnosti PAQ Research vyplynulo, že mezi mladšími respondenty s nižším vzděláním, z menších obcí a mezi chudými lidmi se ochota podstoupit očkování pohybuje jen mezi 40 až 50 procenty. Větší ochotu jeví lidé s alespoň středoškolským vzděláním s maturitou či lidé ve vyšším věku, kteří patří ke skupinám ohroženým vážným průběhem covidu-19.
Zatím slabý profit
Mezi mocné faktory ovlivňující nezájem o vakcinaci patří podle analýzy nižší informovanost a digitální (ne)gramotnost, aspekty nutné pro registraci přes internet, ale také nižší důvěra k expertům a institucím. Vlažný zájem o injekci proti covidu je prý způsoben také dosud slabým profitem z toho, že už je jedinec očkován, například pro cestování.
Právě zelená pro letní turistiku je dle epidemiologů i politiků kýženou motivací pro očkování mladších věkových skupin. Evropské státy signalizují, že očkování poslouží jako vstupenka na pláže a další turistické cíle. Sedmadvacítka proto nyní dolaďuje podobu unijních covidpasů, dohoda by měla padnout do 21. června. Některé země tlačí na to, aby volno pro cesty získali i ti, kdo obdrželi zatím jen jednu dávku vakcíny. Příkladem je nyní Rakousko, kterému postačuje jedna dávka a dvacetidvoudenní lhůta po jejím uplynutí. Podobný scénář podporují i jižní státy EU, v nichž turismus tvoří páteř jejich ekonomik. Česko se v tomto směru drží mantry: dvě vakcíny plus čtrnáctidenní lhůta. „O jednodávkové strategii neuvažujeme, nepodporuji to,“řekl LN šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Mladší neočkovaní pořád mohou ublížit i těm málo neočkovaným starším a rizikovým. Musíme dosáhnout kolektivní imunity, jinak budou dále vznikat ohniska.