Co je škodlivé, na to vyšší daň

Jakákoli nová vláda bude řešit obří rozpočtový schodek. Ve hře je vedle škrtů též nové zpoplatnění nezdravého

Když šéfkuchař Jamie Oliver táhl proti slazeným nápojům, přivážel na nádvoří škol kamiony plné cukru, aby rodičům ukázal, co v dětech po limonádách zůstává. Z plánů politických stran před sněmovními volbami by mohl mít radost – opakuje se motiv nasadit vyšší daně na to, co škodí. To jsou vedle klasiky ve stylu tabák a alkohol například i zmíněné cukry.

„Ptáte-li se na spotřební daň, má smysl zdaňovat to, co je pro společnost škodlivé. Dokážeme si představit daň z plastů či jiné ekologické daně,“řekl LN Věslav Michalík, ekonomický expert STAN s tím, že stanovisko vyjadřuje i postoj Pirátů, s nímž je hnutí ve společné koalici. Zatížit poplatkem víc to, co škodí – a vedle spotřební daně se dá hýbat i se sazbami DPH –, navrhuje v programu rovněž předvolební koalice Spolu. „Již nyní vidíme prostor v oblasti hazardu,“řekl za lidovce Miroslav Zborovský.

Do soustavy by koalice promítly též zelený otisk, a to i za cenu, že by stát o část peněz přišel: výrobky s mizernou ekologickou stopou by byly ve vyšší sazbě DPH, ty vlídné k životnímu prostředí v nižší.

Plán na přiškrcení neblahých vlivů má naději na splnění, dle posledního průzkumu agentury Kantar by obě koalice předstihly ANO, byť Spolu jen těsně. Jaký má na daňovou soustavu názor aktuálně vládnoucí hnutí, nelze popsat. Z vlastní vůle o tom hodlá mlčet až do představení programu, tedy klidně až do září. Zatím se jen ministryně Alena Schillerová (za ANO) dala slyšet, že daně není třeba zvedat, stačí je lépe vybírat, přičemž za výběr už sedmým rokem odpovídá právě ANO.

Daně budou pro novou vládu v jakémkoli složení velké téma, protože ta stávající se dopracovala ke strukturálnímu schodku o dvou až třech stech miliardách, které se budou muset nějak umořit. Jednorázové covidové výdaje pominou, z těch se hospodářství otřepe, ale pak jsou tu ty trvalejší, jako třeba daňový balíček nebo důchodcovská sleva na jízdné.

„Pro konsolidaci veřejných financí se musí postavit mix opatření a jedním z nich je nutně růst daní. Jde o to, kdo tyto náklady ponese. Zda to bude deset milionů nízko- a středněpříjmových občanů, nebo to bude půl milionu lidí s vysokými a hodně vysokými příjmy,“uvedl první místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Hubenější stát

Pro oranžové je cesta zřejmá, spočívá v sektorovém zdanění a v progresi u daně z příjmu u lidí i firem. Malým by ulevili, velkým zátěž zvýšili. U korporátní daně hovoří ČSSD o dvou sazbách, 15 procent pro drobné podniky a 23 pro ty rozrostlejší. Dnes je jedna, ve výši 19 procent.

Obdobný postup prosazují komunisté, také by nasadili druhou sazbu, vyšší, SPD naopak žádá druhou nižší, 15 procent, pro firmy s obratem do tří milionů. Tím ovšem výčet podporovatelů nápadu končí, jinak mají sněmovní strany za to, že podniky i lidé spíš potřebují čas a klid, aby se otřepali z covidového nárazu.

Koalice Spolu nadto chystá, bude-li do toho moci mluvit, rozsáhlejší odvodový komfort pro rodiny, aby je podpořila ve spotřebě. „Rodiče investují do dítěte, než vystuduje vysokou školu, více než tři miliony korun. Proto chceme pro pracující rodiče, kteří mají tři děti a více, daňové prázdniny,“nastínil lidovecký ekonomický expert Zborovský.

Na politické mapě od středu doprava se nové daně neplánují, s výjimkou té digitální pro giganty typu Facebook a Google. „Pokud se na úrovni OECD či EU domluví společná pravidla. Bude se to týkat zejména velkých nadnárodních firem, jež v Česku neplatí takřka nic, a mají tak nefér výhodu oproti českým konkurentům,“sdělil LN první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Sociální demokraté a KSČM by nasadili zvláštní taxu i na finančnictví, ale u ostatních stran to nemá zastání. Piráti a STAN se novým daním nebo zvyšováním sazeb nebrání, pokud se ukáže, že jenom na úsporách se manko nezahladí. Mezi nápady zaznívá třeba vyšší sazba na druhé a další nemovitosti, což má mít vedle fiskálního efektu také ozdravný vliv na zdivočelý trh s bydlením.

Středopraví politici jsou obecně přesvědčeni, že ostří rozpočtové sekyry lze do velké míry otupit na výdajové stránce tím, že stát seškrtá sám sebe: zruší některé agendy a tím pádem i úřady, které je zajišťují, o další personální útlum se postará digitalizace.

Znamená to nezbytně nepopulární propouštění, proti čemuž umí a budou úředníci silně lobbovat. Že bude muset stát ubrat sám na sobě, o tom ale nepochybuje z osazenstva sněmovny nikdo.

„Naším cílem musí být zastavit dotace různým agrobaronům nebo zbytné výdaje jako slevy na jízdném,“řekla Markéta Pekarová Adamová, šéfka TOP 09. O osekání subvencí velkým podnikům hovoří i Piráti se Starosty, rovněž ČSSD. Na evropských dotacích příliš ušetřit nelze, Česko si nemůže neutracenou unijní alokaci schovat do pokladničky, ale dají se redukovat národní programy. U důraznějšího cílení na malé a střední podniky může být problémem jejich absorpční kapacita.

Půjde to po dobrém

Ekonomika se má oklepat díky stimulům, které do ní půjdou, zleva doprava zní zájem na posílení reinvestic, tedy aby tu zahraniční firmy znovu roztočily peníze, co vydělají. Aktuálně jich většina odplyne pryč v dividendách. Kromě SPD to strany chtějí řešit pozitivní motivací, zvýhodněním; tým Tomia Okamury by dividendy firem s cizím majitelem danil.

„V případě, že si zahraniční vlastník vyplatí podíl na zisku, nemusí nyní platit patnáctiprocentní srážkovou daň na rozdíl od českých vlastníků firem,“popsal poslanec SPD Radovan Vích. To je pravda, ale zrušení výjimky by bylo v rozporu s unijním právem, pročež v tom SPD nemá následovníky. Osamělé je hnutí i s návrhem, aby se rozpočet vykrmil z vymáhání válečných reparací.

Coby další impuls k rozhýbání země po dlouhé covidové hibernaci nabízí koalice Spolu úlevu na sociálních odvodech, z části, již platí zaměstnavatelé, chce ubrat dva procentní body, odvody mají klesnout také u částečných úvazků.