Šly bychom do toho znovu, hlásí sestřičky
Tu nejtěžší profesní zkoušku už snad mají za sebou. Pandemie covidu polevuje a zdravotní sestry a stejně tak i lékaři, kteří byli měsíce v plném nasazení a k nimž vzhlížely s nadějí nejedny oči pacientů, mohou pozvolna vydechnout. Ač mnohdy byli na pokraji sil, šli by prý do toho znovu, shodují se.
Uplynulé měsíce odhalily jednu z největších hodnot: vzájemnou soudržnost, shodují se sestry z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Covidová pandemie nám ukázala, jak je důležité si pomáhat. Vědět, že se můžeme spolehnout jeden na druhého, navzájem si vypomáhat – a hlavně pomáhat ostatním kolegům, kteří nejsou v této praxi tak zběhlí,“říká Veronika Hloupá z anesteziologicko-resuscitační kliniky. „Ocitli jsme se všichni na jedné lodi s názvem Pandemie, kterou jsme museli udržet na hladině. Spojili jsme síly průřezem interních i chirurgických provozů. Zapojili se i studenti z univerzit a středních škol a vytvořili jsme ten nejrůznorodější tým lidí, jaký jsme si kdy mohli představit. A fungovalo to,“líčí její kolegyně Hana Žemlová.
Práce jako poslání
Že je práce zdravotní sestry posláním, vnímá i Hana Kaštan, jež se do nemocnice vrátila během pandemie po čtyřech letech ve školství. „V těžkých dobách vnímám jako svoji povinnost pracovat v nemocnici,“vysvětluje sestra, která během pár měsíců u sv. Anny prošla ambulantním provozem, anesteziologickou-covidovou JIP a teď vede očkovací centrum.
Radka Kvíčalová z anesteziologicko-resuscitační kliniky se stala členkou ECMO týmu (Centrum pro mechanické podpory srdeční) a vyjížděla spolu s lékaři pro nejtěžší pacienty také do jiných nemocnic. „I přes všechna negativa, která ta práce přináší, a že jich není málo, bych se dnes rozhodla stejně. Je to smysluplná práce, a když se nám podaří někoho zachránit, je to myslím ta největší satisfakce, jakou člověk může zažít,“uzavírá sestra, která spolu se všemi svými kolegyněmi z celé planety včera oslavila Mezinárodní den sester.
Ten každoročně 12. května připomíná výročí narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingalové, jež se angažovala v péči o raněné během krymské války v polovině 19. století. Kromě ošetřovatelské praxe také vydala mnoho publikací, v nichž se věnovala sociálním problémům, záležitostem ovlivňujícím zdraví a mnoho dalšímu.