Čísla k viru u žáků jsme si vydupali
Cesta ke statistickým datům o covidu je často klikatá, ne všechna jsou totiž veřejná. „Oslovili jsme poslance školského výboru, aby požádali ředitele ÚZIS Duška o zpracování klíčových dat do prezentace, protože jinak se k nim dostat nelze,“popisuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
LN Na webu Pedagogické komory zveřejňujete grafy z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Proč?
Na přelomu ledna a února mi psalo hodně školek, že mají karanténu. Veřejně dostupná data ÚZIS ukázala, že nejrychleji stoupá počet nakažených dětí ve školkách i prvních a druhých ročnících ZŠ, které zůstaly jako jediné otevřené. ÚZIS tato data měl, ale byla schovaná v nepřehledných grafech. Zjistili jsme, že u pětiletých a sedmiletých dětí už na začátku února počet pozitivně testovaných přepočtený na 100 000 obyvatel začal být vyšší než průměr za celou populaci.
LN Koncem února se na březen chystalo otevření škol, nakonec se ale naopak zavřel i zbytek.
Celý únor jsem upozorňoval politiky i novináře na čísla. Nakonec se naše grafy dostaly na vládu a díky tomu se namísto rozvolňování naopak šláplo na brzdu. Bylo děsivé mít před očima katastrofické grafy a zároveň poslouchat politiky, jak tlačí na rozvolnění.
LN Některá data o covidu ve školách zveřejňuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek na školském výboru sněmovny.
Pan Dušek prezentuje grafy z ÚZIS až od února. Poslanci, kteří nejsou členy školského výboru, tyto informace vlastně nemají, pokud je aktivně neshánějí.
LN O protiepidemických opatřeních ale rozhoduje vláda.
Ano. Ale když nemáte k dispozici všechna data, nemůžete je zanalyzovat a vyhodnotit. Bez toho nejde navrhovat efektivní protiepidemická opatření. Pak se nedivme, že jsou chaotická. Nevycházejí z reálných dat, chybí u nich odborné zdůvodnění, proč se zavádí a jak se dospělo k tomu, že zrovna toto konkrétní opatření pomůže. Celkově pak mohou kroky vlády působit nedůvěryhodně, protože veřejnost nemá k dispozici dostatek informací.
LN Myslíte, že se politikům hodí, když se data nezveřejňují?
Doufám, že to není tak, že někdo statistiky záměrně utajuje. Myslím si, že v Česku jen není zvykem postupovat transparentně. Údaje se nezveřejňují obecně ve všech oblastech. Není to tak, že by se data o pandemii náhle přestala publikovat, když se ukáže nějaký problém. Vidím zde spíše systémovou chybu. Zdá se mi, že se politici řídí hlavně podle aktuální nálady veřejnosti. Kdyby měli všichni k dispozici podrobná data, možná by i opoziční politici uznali, že to s tlakem na rozvolnění přehánějí. A veřejnost by chápala, že opatření jsou nutná.
LN Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS některá data i přes dotazy novinářů nesdílejí. Jak jste se k nim dostal vy?
Snadné to nebylo. Nejdříve jsme pracovali pouze s veřejně dostupnými údaji ze stránek ministerstva zdravotnictví, ale bohužel jich zveřejňuje strašně málo. Oslovil jsem ministerstvo školství, protože jsme chtěli data k výskytu covidu ve školách. Odkázali mě na ministerstvo zdravotnictví a krajské hygieny. Připadal jsem si jako hlavní postava z Kafkova Zámku.
LN Poskytly vám hygieny data?
Jen některé. Všechny ale už od září posílají na ministerstvo každý týden excelovské tabulky o koronaviru ve školách. Obsahují název školy, počet dětí a pracovníků, kteří byli pozitivně testováni, nebo údaje o karanténách. Už během října obrovsky narostl počet karantén ve školkách. Tahle data ÚZIS i ministerstvo zdravotnictví mají, ale nezveřejňují je.
LN Požádal jste o data i je?
Ano. Už v listopadu jsem na ministerstvo zaslal žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, aby mi poslali přímo ty excelovské tabulky. Po vleklém dopisování jsem dostal vysvětlení od právníků, že ministerstvo tyto informace nemá.
LN Jak jste zareagoval?
Odvolal jsem se k ministrovi Blatnému, že vím, že krajské hygieny data na ministerstvo pravidelně posílají. Po měsících mi přišla odpověď, že e-maily s požadovanými daty nearchivují. Znovu jsem se odvolal, že je v rámci spisové služby mají uchovávat alespoň tři roky. Mám velmi špatný pocit, že na ministerstvu s těmito daty nikdo nepracuje.
LN Oslovil jste ÚZIS?
Ano, ale bez úspěchu. Dostal jsem ovšem doporučení, abych si požádal o predikativní datové sady. Jsou to takové tabulky plné čísel, v nichž laik nic moc nenajde. Nám vše nezištně zpracovává datový analytik Michal Bauer. Data z ÚZIS propojuje s daty Českého statistického úřadu. Musí to vlastně naprogramovat. Je třeba udělat přepočty na sto tisíc obyvatel daného věku nebo okresu.
Není to nic triviálního, je to náročné a umí to pár lidí v Česku. Výstupy zveřejňujeme na našem webu, zasílám je i premiérovi, na ministerstva, poslancům, senátorům, hejtmanům nebo novinářům. Prý některé grafy od nás využil dokonce i ÚZIS na jednání vlády. Jsem rád, že nakonec doputovaly k odpovědným lidem aspoň zprostředkovaně, protože ministr Plaga s námi nekomunikuje.
LN Jsou v predikativních datových sadách všechny informace?
Bohužel i v nich řada klíčových informací chybí. Netuším, proč se nezveřejňují. Zásadním nedostatkem je například absence údajů, kolik osob daného věku nebo povolání bylo v daný den otestováno a kolik procent z nich bylo pozitivních. Publikují se jen absolutní počty pozitivních, což je závádějící. Některý den může být otestováno několikanásobně méně lidí než jindy. Pak to působí, že počty nakažených klesají, což nemusí být pravda.
LN Jak jste získal tato data?
Velice složitě. Oslovil jsem poslance školského výboru, aby požádali ředitele ÚZIS Ladislava Duška, aby do své prezentace příště doplnil některé údaje. Na základě mých podnětů do ní dodal třeba právě grafy s počty testovaných dětí dané věkové kategorie a mírou jejich pozitivity. Ty by měl ovšem ÚZIS publikovat na svém webu automaticky a průběžně, aby k nim měl přístup každý.