Blízký východ je na pokraji války
Třetí den násilí mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem přinesl další desítky mrtvých a stovky raněných a již nyní je jasné, že jde o nejhorší konflikt mezi oběma stranami od roku 2014. Tehdy válka trvala sedm týdnů a vyžádala si přes dva tisíce obětí.
Po celou noc na středu a občas i včera během dne vystřelovali ozbrojenci Hamásu z Pásma Gazy na izraelské území rakety, které mířily zejména na metropoli Tel Aviv i některá další města. Izraelský protiraketový systém zvaný Železná kopule sice většinu střel – do včerejšího soumraku jich napočítali na 1500 – zneškodnil, ne však všechny. Mnozí obyvatelé Židovského státu, zejména v regionech blíže Gaze, tak prožili bezesnou noc strávenou v krytech. Do uzávěrky LN hlásily izraelské úřady šest obětí. Byli mezi nimi civilisté i jeden voják, jehož vozidlo poblíž hranice s Gazou zasáhla protitanková střela.
Mnohem větší škody na životech i majetku ovšem způsobilo izraelské bombardování v hustě osídleném Pásmu Gazy. Izraelská armáda tvrdí, že míří hlavně na velitele Hamásu, při útocích ovšem přišlo o život i větší množství civilistů. Tamější ministerstvo zdravotnictví do uzávěrky LN vyčíslilo zabité na 53 včetně 14 dětí.
Jeden z takových izraelských útoků mířil na dvě vysokopodlažní budovy v Gaze, kde se podle izraelských zdrojů měly nacházet kanceláře Hamásu. Civilisté byli sice krátce před útokem vyzváni, aby opustili prostor, přesto si akce, která oba mrakodrapy zcela zničila, vyžádala i několik náhodných obětí.
Hamás včera potvrdil, že o život přišlo několik jeho velitelů včetně Bássema Issy, vojenského šéfa města Gazy.
Izraelská armáda začala včera přesouvat tankové jednotky směrem k hranicím Pásma Gazy. Zda jde pouze o varování směrem k Hamásu, či o skutečnou přípravu na pozemní operaci v jinak hermeticky uzavřeném Pásmu Gazy, nebylo jasné. Pokud by se Židé pro „trestnou výpravu“do Gazy skutečně rozhodli, dynamiku konfliktu by to značně zvýšilo. Izraelská armáda to od roku 2005, kdy Židé předali správu enklávy Palestincům, udělala již několikrát a důsledkem byly vždy vysoké počty lidských obětí.
Hořící synagoga i kameny na Araby
Raketové útoky a bombardování začaly v pondělí večer po měsíci rostoucího napětí ve Východním
Jeruzalémě. Na Chrámové hoře, v okolí posvátné mešity al-Aksá, totiž izraelské pořádkové síly v průběhu islámského postního měsíce ramadánu (skončil včera) několikrát tvrdě zasáhly proti shromážděným muslimům, což vyvolalo hněv Palestinců. Ještě předtím přililo olej do ohně kontroverzní rozhodnutí izraelských úřadů o nuceném vystěhování několika desítek palestinských rodin z jejich obydlí ve Východním Jeruzalémě, kam nyní mají přijít židovští osadníci.
Když úřady židovského státu nereagovaly na pondělní ultimátum Hamásu, aby se ozbrojené složky stáhly z Chrámové hory, začalo radikální hnutí z Gazy pálit rakety na izraelské cíle.
Paralelně s palestinskými raketovými útoky a izraelským bombardováním se rozhořelo násilí i na zemi, a to v řadě izraelských měst se smíšeným židovským a arabským obyvatelstvem.
Nejhorší situace byla ve městě Lod mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, kde se rozbuškou stala pondělní smrt palestinského mladíka, kterého měl zastřelit židovský osadník. Po pohřbu zabitého Palestince se rozzuřený dav Arabů (kteří tvoří v Lodu asi třetinu obyvatel) obrátil proti židovským cílům a zapaloval automobily či obchody; popelem lehla i jedna synagoga. Místní Židé zase cíleně útočili na automobily arabských obyvatel.
Starosta Lodu vyhlásil ve městě výjimečný stav. Je to poprvé po 66 letech, kdy k něčemu podobnému ve smíšené arabsko-židovské komunitě došlo.
Ozbrojený konflikt mezi Palestinci a Židy včera dál eskaloval: izraelské bomby zabíjely velitele Hamásu i náhodné civilisty, z Gazy létaly na Izrael rakety. Etnické násilí vypuklo také v řadě izraelských měst.
„Právo na obranu i bezpečnost“
Intenzita násilí a obava z další regulérní války přiměla řadu světových státníků k výzvám ke klidu zbraní, zatím ovšem bez výsledku. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena „má Izrael právo na obranu a Palestinci nárok na bezpečný život“s tím, že „raketové útoky proti civilistům musí přestat“. V řadě měst po celém světě se včera konaly protestní akce odsuzující násilí proti Palestincům a „okupaci“.
Při minulých konfrontacích mezi Izraelem a Hamásem většinou vedlo ke klidu zbraní zprostředkovatelské úsilí ze strany Egypta či Kataru; do včerejšího večera se však žádné takové náznaky neobjevily. Naopak, rétorika na obou stranách průběžně přitvrzovala.
„Když to bude potřeba, použijeme železnou pěst,“řekl včera izraelský premiér Benjamin Netanjahu s tím, že „Izrael udělá všechno pro to, aby zastavil nepřátele zvenčí i povstalce na svém území“. A izraelský bezpečnostní kabinet večer rozhodl, že armáda znásobí údery na Pásmo Gazy. Zaměří se na symboly tamního vládního hnutí Hamás.
Druhá strana mluví o „odporných útocích sionistů na území obydlená civilisty“. „Jestli chtějí (Izraelci – pozn. red.) násilí dále vyostřovat, my jsme připraveni“, stálo včera ve vyjádření Hamásu.