Na Moskvu se musí jen z pozice síly
LN Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se chce setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Co by mohl jejich přímý dialog přinést?
Ukrajinští experti zastávají názor, že by naše země neměla usilovat o bilaterální setkání s Putinem, ale o jednání s Putinem za účasti mezinárodních partnerů. Zkušenost naší země je taková, že na bilaterálním jednání nás Moskva vždy oklame a vyvíjí na nás neúměrný tlak. Takovou zkušenost mají všichni ukrajinští prezidenti.
Od roku 2014 ukrajinská diplomacie preferuje mezinárodní formát jednání. Ať už tak zvaný normandský formát, jehož se účastní kromě Ukrajiny a Ruska ještě Německo a Francie, nebo minský formát s účastí OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – pozn. red.).
LN Proč tedy prezident Zelenskyj navrhl Putinovi bilaterální jednání?
Když byl Zelenskyj v roce 2019 zvolen, byl naivním pacifistou. Prosazoval mírové řešení konfliktu a veřejnost přesvědčoval, že je schopen usednout s ruským prezidentem za jednací stůl, domluvit se s ním a všechno dobře dopadne.
Zelenskyj prodělal evoluci typickou pro všechny ukrajinské prezidenty. Všichni chtěli naladit vztahy s Ruskem. Ale Moskva si to opravdu nikdy nepřála.
Zelenského návrh bilaterálního setkání s Putinem je součástí této původní holubičí rétoriky. Myslím si ale, že z toho nic nebude. Naopak, pro Ukrajinu to bude nebezpečné. Jediné, co Putin chce, je kapitulace Ukrajiny. Pokud Zelenskyj bude hájit pozice, které jsou pro Ukrajinu zásadní, jako třeba deokupace Krymu, nevidím důvod, proč by se Putin chtěl s ukrajinským prezidentem setkat.
LN Mohlo by i přesto setkání přispět k řešení ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny?
Myslím si, že ne. Putin rozumí jen síle.
LN Ukrajina ještě nedávno čelila jinému tlaku, a to ze strany někdejšího amerického prezidenta Donalda Trump, který naléhal na Zelenského, aby pomohl s kompromitujícími materiály proti synovi Joea Bidena. Jaké jsou vztahy Ukrajiny s nynějším americkým prezidentem Bidenem?
Prezident Biden je předvídatelnější než Trump a na rozdíl od Trumpa ví, co je Ukrajina zač se všemi našimi plusy i minusy. To je výhoda pro naše vztahy se Spojenými státy.
Donald Trump na jednu stranu poskytl Ukrajině zbraně, ale na druhou stranu se pokusil Ukrajinu vtáhnout do amerického vnitropolitického konfliktu. To bylo pro nás velmi nebezpečné.
LN Z jakého důvodu?
V americkém Kongresu nás podporují jak republikáni, tak demokraté. A my si toho velmi vážíme. Prezident Trump se pokoušel využít Zelenského jako kartu ve vnitropolitickém boji s demokraty. Pro Ukrajinu bylo nebezpečné, že se pokoušel vychýlit tuto rovnováhu, chtěl, abychom se přiklonili pouze k jedné straně. Nám se ale podařilo této situaci vyhnout.
LN Někteří ukrajinští politici a experti jsou zklamáni z toho, že Západ pomáhá Ukrajině jen verbálně. Jak to vnímáte vy?
Vážíme si té pomoci, která je. První sankce spojené s Krymem byly skutečně slabé. I to bohužel stimulovalo Putina k další agresi.
Následně byly uvaleny na Rusko ostřejší restrikce, tak zvané sektorové sankce, jež Evropská unie každý půlrok prodlužuje. A my si toho vážíme.
Nemohu však říci, že pomoc Ukrajině je dostačující. Stejně jako západní podpora není vždy odpovídajícím způsobem silná. Když koncem roku 2018 ruské námořnictvo ostřelovalo ukrajinská plavidla v neutrálních vodách a zajalo ukrajinské námořníky, Západ fakticky nijak Rusko nepotrestal.
Byli bychom rádi, pokud by nás Evropa lépe chápala ohledně ruského plynovodu Nord Stream 2. Nejde totiž o ekonomický projekt, ale o politický projekt ruské vlády.
Ukrajinští experti se proto domnívají, že Západ by mohl Ukrajině pomáhat víc, měl by být zásadovější a tvrdší.
LN Jaké jsou z tohoto úhlu šance, že se Ukrajina v brzké době stane členem Severoatlantické aliance?
To nezáleží na nás, ale na vás. Zdá se mi, že v NATO jsou bohužel země, které si nepřejí, aby Ukrajině byl nabídnut akční plán členství v Alianci.
V roce 2008 se o tom jednalo na aliančním summitu v Bukurešti. Proti se vyjádřilo Německo a Francie. Rusko poté napadlo Gruzii a o šest let později zaútočilo na Ukrajinu.
LN Jaká je podpora členství v NATO na Ukrajině?
Do roku 2014 mělo NATO nízkou podporu Ukrajinců. Teď, po ruské agresi, si většina ukrajinské společnosti přeje členství v Alianci. Putin nás doslova tlačí do NATO.
LN Když jsme zmínili slabou podporu, proč Ukrajina nevyjádřila solidaritu Česku a nevyhostila ruské diplomaty, jako to udělalo Slovensko nebo pobaltské státy v souvislosti s možným zapojením ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích?
Ukrajina solidaritu projevila. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v telefonickém hovoru s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem vyjádřil plnou podporu České republice. Podle mých zdrojů v ukrajinské vládě mezi našimi zeměmi probíhá velmi dobrá spolupráce na úrovni bezpečnostních složek.
Když vezmeme vyhoštění ruských diplomatů, my je vyhošťujeme jako na běžícím páse. (smích) Nedávno z Ukrajiny museli odjet dva ruští diplomaté. Nemělo to formálně souvislost s kauzou Vrbětice, ale k vyhoštění došlo ve stejnou dobu.
Domnívám se, že nejde o to, kdo a kolik vyhostil ruských diplomatů. Mělo by se mluvit hlavně o tom, jaká země je v první linii boje s Ruskem. A jaká země nese největší ztráty. Je to Ukrajina. Během tak zvaného příměří umírají naši vojáci i civilisté. Střílí se dokonce i na Velikonoce.
Na Západě si bohužel někdy plně neuvědomují, že právě my bráníme Evropu a evropské hodnoty před ruskou agresí.
Ruské diplomaty vyhošťujeme jako na běžícím páse. Putin nás doslova tlačí do NATO, říká v rozhovoru pro LN profesor politologie Kyjevsko-mohyljanské akademie Olexij Haraň. Ukrajina dává přednost tomu, když jí mezinárodní partneři kryjí záda. Západní pomoc je ale prý slabá.