Lidem otrnulo. Nehledě na balíčky
Přelom dubna a května byl zároveň přelomem v chování lidí. Kvůli rozvolňování i kvůli tomu, že strach z viru opadá
I když Prahu zavalil sníh, v parcích nebo na náplavce byly vidět skupinky lidí, jak v ruce svírají horký svařák. Drželi se všichni v blízkosti výdejních okének, aby neměli pro další nášup daleko. Sice se to nezdá, ale tehdy ještě Češi svoje kontakty jakž takž omezovali.
Spolu s jarem ale vystrčili uši ven jako medvědi, kteří se probrali ze zimního spánku. Počty kontaktů mezi lidmi se tak v polovině dubna významně zvýšily. Zatímco ještě v březnu jich bylo v průměru jedenáct a půl dohromady a čtyři a půl na dobu delší než patnáct minut a bez roušky, v týdnu od 26. dubna už je znát, že se lidé začali znovu socializovat. Kontakty vzrostly na čtrnáct, přičemž šest až sedm bylo dokonce delších a bez ochrany úst. „To jsou čísla nejvyšší od začátku tohoto roku, ale mírně nižší než loni v listopadu a prosinci,“uvádí studie sociologa Daniela Prokopa Život během pandemie.
Do práce chodí 80 procent lidí Před pandemií měl člověk běžně v průměru okolo 23 kontaktů týdně. Když loni na jaře přišel virus, lidé snížili osobní setkávání na v průměru sedm osob, tedy méně než na třetinu. O rok později, tedy letos v březnu, to bylo jedenáct. Míra dodržování opatření se už tak nikdy nepřiblížila k počátečním hodnotám.
Větší sociální život mají nyní především lidé pod 54 let. Jejich běžné počty kontaktů jsou ve srovnání s lidmi nad 55 téměř dvojnásobné. Zajímavé je, že se to netýká jen obyvatel větších měst, podobnou mírů setkávání vykazují lidé i v menších obcích. Zvyšují se počty návštěv mezi přáteli a rodinami. Ve zkoumaném týdnu se s někým z blízkého okruhu lidí sešlo 58 procent respondentů. Na začátku března to bylo o dvacet procent méně. Narůstají rovněž kolektivní aktivity, jako jsou procházky, výlety i pobyt na chatě. Na konci dubna začali lidé také využívat služby.
Vliv má v neposlední řadě také to, že lidé začali opět chodit do práce. Na přelomu dubna a května docházelo do práce, alespoň částečně, téměř osmdesát procent lidí, což je nejvíc od prosince.
„Bohužel platí, že jestli něco trvá určitou dobu, lidem otrne. Nehezky řečeno, i na smrt si člověk zvykne. Přestáváme se bát a bohužel to platí i pro covid-19,“říká epidemiolog Petr Pazdiora z Fakultní nemocnice v Plzni. Podle něj by si měl každý uvědomit, že v běžném občanském životě jsou opatření sice unavující, ale daleko víc je to zatěžující pro stresované zdravotníky, kteří už v tom žijí patnáct měsíců. „Kdyby došlo k nárůstu nakažených, zdravotníci by si to odskákali jako první,“míní Pazdiora. Epidemiolog přitom upozorňuje, že jakékoliv rozvolnění může vést k novému nárůstu případů. Největší hrozbu představují mutace. „Problém je hlavně v tom, že na naše území může být kdykoli zavlečená závažnější mutace a jestliže narazí na terén lidí, kteří už mají opatření dost, znovu se virus rozšíří,“varuje.
Přelom dubna a května přitom představuje v chování lidí zlom. „Ačkoli o uvolnění chování a nedodržování opatření se mluvilo v průběhu celého dubna, ke skutečně populačně důležitým změnám došlo až na přelomu dubna a května,“uvádí šetření. Na druhou stranu ale také roste míra imunizace – takřka čtyřicet procent respondentů má aspoň jednu dávku očkování nebo v posledním půl roce nemoc prodělala.
Lidé ale reagují na uvolňování takřka okamžitě, leckdy ještě před ním. Před možnou nákazou covidem-19 jsou čím dál méně ostražití. Méně se ho bojí. Což je další položka, která vychází z Prokopova průzkumu. Zatímco během podzimu a zimy se lidé báli viru hodně a na přelomu února a března skoro stejně jako na začátku pandemie, v polovině března dělala epidemie starosti už jen polovině dospělých. Nyní je jich okolo třiceti procent.
I premiér Andrej Babiš (ANO) včera na tiskové konferenci řekl, že vývoj je sice příznivý, přesto by lidé neměli přestat být opatrní.
Chtělo by to cílit na kraje a okresy
Jenže sama vláda přispívá k tomu, že se už veřejnost nedrží tolik zpátky. Podle Pazdiory se sice o opatřeních přemýšlí více než loni v listopadu, s rozvolňováním bychom ale měli zpomalit. Reprodukční číslo nijak dramaticky neklesá a navíc jsou obrovské rozdíly mezi kraji a okresy. „Chybí průběžná analýza. Vláda stanovila, že intervaly mezi jednotlivými rozvolňováními budou čtrnáct dní, teď to sama nedodržuje. Každý týden se něco otevře, aniž je možné reálně zhodnotit, co předchozí rozvolnění znamenalo,“líčí epidemiolog.
Leckdy přesně neplatí ani předem ohlášené rozvolňovací balíčky, jednotlivé aktivity se přesouvají a jejich povolení přichází dřív. Dělo se tak například u amatérského sportování venku nebo v případě počtu lidí na svatbách. „Místo toho, aby se cíleně pracovalo v jednotlivých okresech nebo krajích, podle toho, kde je situace lepší nebo horší, dělají se plošná opatření bez ohledu na dosažená čísla, a to v pořádku není,“říká Pazdiora.