Toyen žila v magickém věku
Obálku nejnovější publikace historika umění Karla Srpa Magický věk zdobí obraz Cirkus malířky Toyen, jenž se před několika týdny vydražil za sumu 80 milionů korun. Lepší reklamu si nemohlo vydavatelství Adolf Loos Apartment and Gallery přát. Nakonec by potěšil i samotnou Toyen. Umělkyně si plátno namalované a vystavené v roce 1925 na pařížské výstavě L’Art d’aujourd’hui (Umění dnes) cenila jako jedno z esteticky nejhodnotnějších děl své tvorby. Tentokrát se jméno Toyen v textu skloňuje nejen v souvislosti s jejím dílem.
Z odporu proti hromadnosti Magický věk není nijak rozsáhlá knížka, má pouze pětaosmdesát stran, ovšem nadupaných fakty a analýzami. A samozřejmě reprodukcemi slavných obrazů, jejichž vznik se vztahuje k výtvarnému směru nazvanému artificielismus. Tím se velmi podrobně kniha zabývá především. Pojednání začíná dubnem roku 1927, kdy ve sborníku Fronta umělecká dvojice Toyen se Štyrským avizuje vydání manifestu artificielismu, jehož hlavní zásady jmenovaní umělci sestavili a hodlali veřejně oznámit na několika pařížských výstavách v letech 1926 a 1927. Následuje prohlášení Vítězslava Nezvala, uvádějící, že Štyrský s Toyen vyhlašují svůj vlastní směr „z odporu proti hromadnosti“, pak se již krok po kroku odvíjí příběh jednoho z nejoriginálnějších uměleckých směrů. Artificielismus je zde poprvé představen ve světle analytického zhodnocení s přihlédnutím ke všem dobovým uměleckým projevům jako poezii, fotografii, architektuře a hudbě. Jedná se o určitou rehabilitaci artificielismu jako vůdčího uměleckého směru evropské avantgardy dvacátých let se všemi jeho specifiky, zajímavostmi a vztahy k dalším osobnostem tehdejšího výtvarného i literárního světa (Nezvalovi, Halasovi, Bieblovi).
Poprvé zveřejněný skicák Kromě hutného textu, rozděleného názvy do krátkých úseků, přináší publikace nové zařazení a nové pojmenování obrazů v uměleckohistorické literatuře dosud neuvedených. Součástí knížky jsou také reprodukce obrazů z nedostupných soukromých sbírek, které desítky let nebyly vystavené. Podrobně se Srp, který v roce 2000 kurátoroval první soubornou výstavu Toyen v pražském Domě U Kamenného zvonu, věnuje také námětům obrazů, jež v rámci nového směru vznikly a které odrážely přesah empirického vnímání do nadsmyslových oblastí. Detailně tak rozvíjí myšlenku zastánců artificielismu o propojení malby a poezie. Zabývá se rovněž skrytým spojením mezi artificielismem a surrealismem. Publikace se věnuje rovněž přesahu artificielismu mimo dobu jeho působení, který Srp nachází v grafikách Vladimíra Boudníka.
A vůbec poprvé je zde zveřejněn v úplnosti obsáhlý skicák Toyen (zapůjčený ze soukromého majetku), čítající jedenapadesát kreseb z její cesty do Francie z přelomu let 1924–1925. K dokreslení éry, v níž se artificielismus rodil a vzkvétal, slouží v knize dobové fotografie a citace z archivních materiálů.
V závěru knihy, pod názvem Dobrodružství bez konce, Srp dokazuje, jak artificielismus ovlivnil další tvorbu Toyen. Zůstal zapsán hluboko v její mysli a pronikal do její práce z 50. a 60. let, příkladem jsou plátna Ile de Seine a Odraz odlivu. Magický věk může být inspirativní pro návštěvníky právě otevřené výstavy Toyen Snící rebelka ve Valdštejnské jízdárně.
Karel Srp: Magický věk
Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha 2021