Smrt pařížského Sokola
Osobnosti o smyslu života I Sportovní sloupek Šachy I Politika na ulici I Rezonance Čekstajl I Česká báseň I Zahraniční postřeh Český ležák I Foto týdne I Short
Vminulém týdnu jsme si kromě významných vojenských výročí mohli připomenout také 106 let bitvy u Artois, během níž byla nedaleko Arrasu do útoku na čele svého pluku nasazena Rota Nazdar. Útok, jenž se zapsal do dějin našeho odboje, však zároveň znamenal i zánik roty, neboť ta v boji utrpěla velké ztráty a fakticky přestala existovat. Jedním z jejích padlých byl i Josef Pultr, náčelník pařížského Sokola. 1914 se dostavili k odvodu. S nimi se přihlásil i Josef Pultr, jenž se jako náčelník Sokola rozhodl jít příkladem. Protože však nesplnil váhový limit nutný pro vstup do vojska, původně odveden být neměl. S tímto verdiktem se však nesmířil a nastrčil své papíry statnějšímu z již odvedených sokolů, aby se dostavil k odvodní komisi podruhé za něj. Odvodová komise si ničeho nevšimla a on tak mohl narukovat s ostatními a odjet do výcvikového tábora francouzské cizinecké legie v Bayonne. Podobným způsobem se do francouzské armády dostalo mnoho členů české kolonie.
V nově utvořené Rotě Nazdar byl díky své znalosti francouzštiny slovem i písmem přidělen ke štábu roty, kde prováděl kancelářské práce. Přesto se často zapojoval do volnočasových aktivit českých dobrovolců, stále například vedl sokolská cvičení a po příchodu roty do zákopů dále zajišťoval pro ostatní poštovní spojení se zbytkem české kolonie v Paříži.
Rozhodující okamžik pro rotu i Pultra přišel 9. května 1915, když kolem desáté hodiny ranní dobrovolníci z Roty Nazdar vyběhli ze zákopů a zahájili útok na pozice nepřítele. Přestože se jí podařilo prolomit linie a splnit daný úkol, celá ofenziva kýžený průlom fronty nepřinesla a byla utopena v krvi. I ztráty Roty Nazdar byly hrozivé. Z původních 250 zbylo bojeschopných jen necelých 100 mužů, kolem sta jich bylo vážně zraněno a 42 jich padlo. Mezi nimi byl i Pultr, muž, jenž se sám velmi zasloužil o její vznik.