Raněný Arenberger

Premiér volící časté výměny by ještě jednu stihl

Andrej Babiš je velmi špatný personalista. Při výběru Petra Arenbergera do funkce ministra zdravotnictví měl na mysli všechna možná kritéria, jen se nezabýval otázkami lékařova bohatství. Aby bylo jasno, to, že slovutný profesor dermatolog není bez majetku, je normální, alespoň v civilizovaném světě. Co už v pořádku není, je fakt, že jako ředitel nemocnice pronajímal své nemovitosti „své“nemocnici. Možná jsou smlouvy v rámci zákona, ale politicky je to zlo. Tento stav by se dal pojmenovat jako střet zájmů, ale tento pojem Andrej Babiš ignoruje, má takovou slepou skvrnu. Drtivá většina občanů se shodne na tom, že za normálních okolností by se měl pan ministr poroučet.

Pan Arenberger si však balit věci zatím nemusí, premiér nechá udělat v nemocnici audit a bude vše považovat za vyřízené. Premiér si musí vyjasnit situaci, to, že svůj vlastní střet zájmů popírá, má už zažité. Nyní si bude muset rozmyslet, zda si nechá i ze svého ministra udělat předvolební boxovací pytel, anebo bude narychlo shánět náhradníka. Obé je necelých pět měsíců před volbami blamáž.

Můžeme se pohoršovat, nicméně premiér experimentálně dokázal, že je všem úplně jedno, kdo je ministrem zdravotnictví. Kompetentní a výkonný ministr Vojtěch skončil pro svou malou mediální razanci. Jeho nástupce Prymula nestačil mnoho předvést, tedy kromě faktu, že občanům něco důrazně doporučoval a sám se tím neřídil. Předposlední ministr Blatný zase nespolupracoval s premiérem, a protože to „měl ve smlouvě“, vedl si svou a premiér jej vyměnil. Bez ohledu na výkon funkce, pandemickou situaci či možnosti, všichni ministři se stali terčem kritiky či spíš slepé nenávisti nejen na sociálních sítích, ale též ze strany opozice. Což o to, kritika patří k politice, jenže nemůžete nikoho tlouci oběma konci hole: jeden den ho kritizovat, že málo zavírá, a nazítří, že málo uvolňuje. Rozhodující bývá to, jak se kritik zrovna vyspí. Je to hloupé a nevěcné, nicméně je to obraz dnešní politiky.